Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 3025/15

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jaromírem Jirsou o ústavní stížnosti stěžovatele Prof. RNDr. Luďka Kučery, DrSc., zastoupeného Mgr. Vojtěchem Láskou, LL.M., advokátem se sídlem Praha 1, Letenská 121/8, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 12. 2014, č. j. -297, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. 9. 2013, č. j. -267, a proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 23. 4. 2013, č. j. -189, spojené s návrhem na zrušení , a , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a čl. II body 2 a 3 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, takto:

Ústavní stížnost a návrh s ní spojený se odmítají.

Odůvodnění:

Obvodní soud pro Prahu 6 usnesením ze dne 23. 4. 2013, č. j. -189, rozhodl Mgr. Janem Harvánkem, notářem jako soudním komisařem, v řízení o dědictví po RNDr. Dagmar Kučerové tak, že určil výrokem I. obvyklou cenu majetku, který měla zůstavitelka se stěžovatelem jako pozůstalým manželem ve společném jmění manželů v době smrti, výrokem II. určil ke dni smrti zůstavitelky obvyklou cenu majetku, výši dluhů a čistou hodnotu dědictví, a výrokem III. schválil dohodu o vypořádání dědictví za účasti stěžovatele a dvou pozůstalých synů zůstavitelky; výroky IV. a V. obvodní soud rozhodl o odměně notáře a nákladech řízení.

Městský soud v Praze usnesením ze dne 30. 9. 2013, č. j. -267, potvrdil usnesení obvodního soudu. Nejvyšší soud usnesením ze dne 4. 12. 2014, č. j. -297, odmítl dovolání stěžovatele proti usnesení odvolacího soudu.

Proti usnesení Nejvyššího soudu, usnesení Městského soudu v Praze a proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 6 se stěžovatel bránil ústavní stížností ze dne 30. 9. 2015, která byla Ústavnímu soudu doručena dne 9. 10. 2015 a ve které stěžovatel navrhl, aby Ústavní soud tato rozhodnutí zrušil; spolu s ústavní stížností podal návrh na zrušení výše uvedených ustanovení právních předpisů.

Ústavní stížnost byla podána po zákonem stanovené lhůtě pro její podání.

Podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), lze ústavní stížnost podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým procesním prostředkem se rozumí mj. dovolání.

Podle před středníkem , , ve znění pozdějších předpisů, se do běhu lhůty nezapočítává den, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty. Podle odst. 2 věta první a druhá téhož ustanovení končí lhůty určené podle měsíců uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty, a není-li ho v měsíci, posledním dnem měsíce; připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Podle odst. 3 téhož ustanovení je lhůta zachována, je-li posledního dne lhůty učiněn úkon u soudu nebo podání odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit. Tato ustanovení je podle třeba přiměřeně aplikovat i pro řízení před Ústavním soudem.

Z doručenky týkající se doručování usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 12. 2014 jako rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje, se podává, že bylo stěžovateli doručeno prostřednictvím zástupce Mgr. Vojtěcha Lásky, LL.M., dne 9. 2. 2015. Zákonná lhůta k podání ústavní stížnosti tak počala běžet dne 10. 2. 2015 a marně uplynula v pátek 10. 4. 2015. Ústavní stížnost ovšem byla stěžovatelem podána teprve dne 9. 10. 2015, tedy takřka šest měsíců po marném uplynutí zákonem stanovené lhůty.

Na základě výše uvedených důvodů byla ústavní stížnost Ústavním soudem podle mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením odmítnuta. Současně byl z týchž důvodů a podle téhož ustanovení odmítnut návrh na zrušení výše uvedených ustanovení právních předpisů, neboť se jedná o návrh akcesorický, jenž byl podán spolu s ústavní stížností a sdílí její osud.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 3. listopadu 2015

JUDr. Jaromír Jirsa v. r.

soudce zpravodaj