Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

27 Cdo 1929/2022

27 Cdo 1929/2022

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Marka Doležala a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Michaely Janouškové v exekuční věci oprávněného P. Š.,narozeného XY, bytem XY, zastoupeného Mgr. Janem Hynštem, advokátem, se sídlem v Praze 5, Vrázova 2243/7, PSČ 150 00, proti povinnému ESCAN Treuunternehmen reg., se sídlem ve Vaduzu, Pflugstrasse 7, 9490, Lichtenštejnské knížectví, jako svěřenskému správci TIMMER TRUST, svěřenského fondu zapsaného v obchodním rejstříku vedeném justičním úřadem Lichtenštejnského knížectví pod číslem FL-0002.543.785-7, zastoupenému JUDr. Ondřejem Kafkou, advokátem, se sídlem v Praze 1, Valentinská 92/3, PSČ 110 00, pro 1.500.000 Kč s příslušenstvím a pro smluvní pokuty s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. , o dovolání povinného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 28. 3. 2022, č. j. -82, takto:Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 28. 3. 2022, č. j. -82, se ruší a věc se vrací odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

[1] Obvodní soud pro Prahu 4 na návrh oprávněného pověřením ze dne 14. 6. 2021, č. j. -22, pověřil soudní exekutorku JUDr. Janu Tvrdkovou vedením exekuce podle vykonatelného usnesení Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne 23. 3. 2020, č. j. -20, ve znění usnesení téhož soudu ze dne 10. 11. 2020, č. j. -77, a ve znění usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 4. 2. 2021, č. j. -98, a ze dne 21. 4. 2021, č. j. -129, kterým byl nařízen soudní prodej zástavy „ve vlastnictví povinného“ pro uspokojení (v rozhodnutí blíže specifikovaných) pohledávek P. Š., jako zástavního věřitele za zástavním dlužníkem H. L. (dále též jen „H. L.“), svěřenským správcem TIMMER TRUST, svěřenského fondu zapsaného v obchodním rejstříku vedeném justičním úřadem Lichtenštejnského knížectví pod číslem FL-0002.543.785-7 (dále jen „svěřenský fond“).

[2] Podáním ze dne 9. 9. 2021 doručeným téhož dne soudní exekutorce (původní) povinný H. L. zastoupený na základě plné moci JUDr. Ondřejem Kafkou, advokátem (dále též jen „O. K.“), navrhl, aby byla exekuce (případně částečně) zastavena ve smyslu , (dále též jen „ “), neboť „zástavní právo neexistuje z důvodu neplatnosti zástavní smlouvy, případně neexistuje částečně ve vztahu ke smluvní pokutě, dále že neexistuje zajištěná pohledávka, eventuálně neexistuje částečně z důvodů shora uvedených, přičemž z těchto důvodů nebyl exekuční návrh podán důvodně“.

[3] Soudní exekutorka usnesením ze dne 24. 9. 2021, č. j. 095 Ex 439/21-027, řízení o návrhu povinného na zastavení exekuce zastavila.

[4] Soudní exekutorka vyšla (mimo jiné) z toho, že:

1) Dne 19. 7. 2021 byl svěřenský fond vymazán z obchodního rejstříku.

2) Dne 29. 7. 2021 přijal O. K. plnou moc k zastupování H. L. coby tehdejšího svěřenského správce svěřenského fondu.

3) Dne 9. 9. 2021 podal O. K. jménem povinného H. L. návrh na zastavení exekuce.

[5] Na takto ustaveném základě soudní exekutorka uzavřela, že pro podání návrhu na zastavení exekuce „absentuje dostatek zástupčího oprávnění“, neboť plná moc k zastupování svěřenského správce „nemohla být udělena platně“.

[6] Městský soud v Praze k odvolání povinného v záhlaví citovaným usnesením rozhodnutí soudní exekutorky potvrdil.

[7] Odvolací soud z listin založených ve spisu zjistil, že výmaz svěřenského fondu z obchodního rejstříku byl proveden na základě usnesení Zemského soudu Lichtenštejnského knížectví ze dne 15. 6. 2021, č. j. 05 KO.2001.267, kterým byl odmítnut návrh svěřenského správce H. L. na zahájení insolvenčního řízení pro nedostatek majetku a kterým byl nařízen výmaz svěřenského fondu z obchodního rejstříku. Usnesením Zemského soudu Lichtenštejnského knížectví ze dne 4. 10. 2021, č. j. 07 HG.2021.125 ON 6, byl na návrh T. Z. výmaz svěřenského fondu z obchodního rejstříku „v souladu s čl. 982 odst. 1 PGR“ zrušen, neboť bylo doloženo (a ve shora citovaném rozhodnutí insolvenčního soudu nebylo zohledněno), že svěřenský fond je vlastníkem 100% podílu na společnosti ARUBENOLA s. r. o., se sídlem v České republice, která má (podle tvrzení navrhovatele) vlastnit v České republice nemovitosti „v hodnotě 1 mil. CHF“. Svěřenský fond byl opět zapsán do obchodního rejstříku a místo dosavadního svěřenského správce H. L. byl novým svěřenským správcem ustanoven ESCAN Treuunternehmen reg. (dále též jen „E. T.“).

[8] Odvolací soud uvedl, že závěr soudní exekutorky je správný, neboť O. K. nebyl k podání návrhu na zastavení exekuce řádně zmocněn. V době, kdy zmocnění přijal, totiž nebyl H. L. oprávněn zmocnění udělit, neboť svěřenský fond byl vymazán z obchodního rejstříku. Řízení o návrhu na zastavení exekuce proto soud prvního stupně správně „za užití “ zastavil.

[9] Proti usnesení odvolacího soudu podal povinný dovolání, jehož přípustnost opírá o , maje za to, že napadené usnesení závisí na vyřešení otázky, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, a to „otázky právní subjektivity trustu existujícího podle lichtenštejnského právního řádu, otázky (konstitutivních) účinků zápisu trustu v domovském registru, resp. následku zrušení rozhodnutí o výmazu trustu z registru ve smyslu nepřetržité kontinuity původního trustu“.

[10] Dovolatel tvrdí, že odvolací soud pochybil, když se nezabýval výkladem lichtenštejnského práva, podle něhož byl svěřenský fond zřízen. Svěřenský fond zřízený podle lichtenštejnského práva nemá a nikdy neměl právní osobnost. Podstatou jeho existence je soubor majetku do něho vloženého, nikoli formální evidence názvu tohoto souboru majetku v obchodním rejstříku. K zániku svěřenského fondu tak podle dovolatele může dojít pouze, odpadne-li zakladatelem určený „smysl trustu“, nebo zanikne-li „obsah – soubor majetku“. Případný výmaz svěřenského fondu z obchodního rejstříku, aniž by byla splněna některá z těchto podmínek, proto nemá na trvání (existenci) svěřenského fondu a jeho správy žádný vliv. Existuje-li „majetková podstata trustu, nutně též existuje povinnost správce ji spravovat, a tedy nutně existuje trust jako takový“.

[11] Odvolací soud podle dovolatele navíc nijak nezohlednil skutečnost, že na základě rozhodnutí soudu došlo ke zrušení nesprávného výmazu a k obnovení zápisu svěřenského fondu v obchodním rejstříku. „Zpětně“ je proto „nutno situaci vnímat tak, že nikdy k výmazu trustu z registru nedošlo, tedy že trust a funkce jeho správce existuje bez přerušení dosud“. Odkazuje na výpis z obchodního rejstříku ze dne 18. 10. 2021, z něhož se podává, že svěřenský správce H. L. svou funkci vykonával v období od 7. 7. 2020 do 18. 10. 2021, kdy jej ve funkci nahradil E. T., má dovolatel za to, že O. K. byl na základě plné moci oprávněn jménem (tehdejšího) svěřenského správce jako povinného navrhnout zastavení exekuce.

[12] Dovolatel navrhuje, aby Nejvyšší soud napadené usnesení odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

[1] Dovolání je přípustné podle k řešení dovoláním otevřené otázky, jež dosud nebyla v rozhodování dovolacího soudu vyřešena.

[13] Podle , o mezinárodním právu soukromém, svěřenský nebo obdobné zařízení (dále jen „ “) se řídí právem určeným zakladatelem, pokud určené právo upravuje nebo jinak lze ustanovení tohoto práva pro něj použít (odstavec 1). Není-li určeno právo podle odstavce 1 nebo nelze-li je použít, řídí se právem státu, s nímž nejúžeji souvisí. Při určení tohoto práva je třeba přihlédnout zejména k a) místu, z něhož je spravován, b) místu, v němž je převážně umístěn majetek jej vytvářející, c) místu sídla nebo obvyklého pobytu svěřenského správce, d) účelům sledovaným vytvořením fondu a místům, kde těchto účelů má být dosaženo (odstavec 2). Je-li možné určitý prvek fondu oddělit od ostatních, může být rozhodné právo určeno pro něj samostatně (odstavec 3). zřízený v zahraničí se uznává i v oblasti českého práva, vykazuje-li základní znaky požadované pro něj českým právem (odstavec 4).

[14] Z citovaného ustanovení zákona o mezinárodním právu soukromém se bez jakýchkoli pochyb podává, že otázky vzniku, trvání a zániku svěřenského fondu a jeho správy je nutné posoudit primárně podle právního řádu určeného jeho zakladatelem ve statutu svěřenského fondu, popř. v jiné ě plnící obdobnou funkci vyžadované zakladatelem určeným právním řádem. Pouze tehdy, neurčí-li zakladatel, jakým právem se svěřenský řídí, anebo nelze-li takového právního řádu použít (např. z důvodu, že institut svěřenského fondu vůbec neupravuje, anebo by se účinky jeho použití zjevně příčily veřejnému pořádku, případně by se to jevilo nepřiměřené a odporující rozumnému a spravedlivému uspořádání vztahu účastníků; srov. a zákona o mezinárodním právu soukromém), se použije takový právní řád, s nímž svěřenský nejúžeji souvisí. Při posouzení, s jakým právním řádem svěřenský nejúžeji souvisí, soud vezme v úvahu zejména kritéria demonstrativně vypočtená v zákona o mezinárodním právu soukromém.

[15] V projednávané věci odvolací soud vyšel ze zjištění, podle něhož je svěřenský zapsán ve veřejné evidenci vedené lichtenštejnským soudem, a bez dalšího uzavřel, že svěřenský správce nemohl „za svěřenský právně jednat“, byl-li svěřenský z veřejné evidence „přechodně vymazán“, aniž se (způsobem shora vyloženým) zabýval, jakým právním řádem se svěřenský řídí a zda podle rozhodného právního řádu jeho (později za popsaných okolností zrušeným) výmazem z veřejné evidence zanikla jeho existence, správa, popř. oprávnění svěřenského správce vykonávat správu. Závěr odvolacího soudu tudíž zjevně není opřen o žádné přezkoumatelné právní posouzení.

[16] Pouze na okraj Nejvyšší soud poznamenává, že například podle české právní úpravy správa svěřenského fondu končí pouze tehdy, uplyne-li doba, na kterou byl svěřenský zřízen, je-li dosaženo účelu, pro který byl svěřenský zřízen, rozhodne-li tak soud, anebo vzdají-li se všichni obmyšlení práva na plnění ze svěřenského fondu zřízeného za soukromým účelem [ , (dále též jen „o. z.“)]. Činnost (působnost) konkrétního svěřenského správce zaniká především z důvodů uvedených v o. z., popř. smrtí svěřenského správce. Samotný svěřenský nezaniká výmazem z evidence svěřenských fondů, nýbrž tím, že svěřenský správce při zániku správy naloží s majetkem podle statutu, popř. jej vydá podle o. z., nebo jej převede podle o. z. ( věta první o. z.). Výmaz svěřenského fondu z evidence svěřenských fondů proto nemá jakýkoli (konstitutivní) účinek, jde-li o správu svěřenského fondu, působnost konkrétního svěřenského správce nebo samotnou existenci svěřenského fondu.

[17] U přípustného dovolání Nejvyšší soud přihlíží z úřední povinnosti též k vadám uvedeným v , a b) a (tzv. zmatečnostním vadám řízení), jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci ( ).

[18] Dovolatel v dovolání (jako vadu řízení, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci) namítá, že ve věci rozhodoval místně nepříslušný soud. Této námitce však nelze přisvědčit.

[19] Podle , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekučního řádu), se pro exekuční řízení přiměřeně použijí ustanovení .

[20] Podle místní příslušnost zkoumá soud před tím, než začne jednat o věci samé. Rozhodl-li soud o věci samé bez jednání, zkoumá místní příslušnost jen před vydáním rozhodnutí; to neplatí, jde-li o platební rozkaz. Později ji zkoumá jen k námitce účastníka, je-li uplatněna při prvním úkonu, který účastníku přísluší.

[21] Prvním úkonem, který příslušel povinnému, byl v poměrech projednávané věci návrh na zastavení exekuce. Protože povinný námitku nedostatku místní příslušnosti soudu prvního stupně v tomto úkonu neuplatnil, byl případný nedostatek místní příslušnosti soudu zhojen.

[22] Jelikož právní posouzení věci odvolacím soudem není správné a dovolací důvod podle byl uplatněn právem, Nejvyšší soud, aniž ve věci nařizoval jednání ( věta první ), usnesení odvolacího soudu podle zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení ( věta první ).

[23] Právní názor dovolacího soudu je pro soudy nižších stupňů závazný ( část první věty za středníkem , ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 20. 12. 2022

JUDr. Marek Doležal

předseda senátu