Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 697/2022

33 Cdo 697/2022-437

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Václava Dudy a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobce R. W., s místem podnikání v XY, identifikační číslo XY, zastoupeného JUDr. Markétou Soukupovou, advokátkou se sídlem v Mostu, Josefa Ressla 1808/3, proti žalovanému E. N., bytem v XY, zastoupenému Mgr. Petrou Hrubou, advokátkou se sídlem v Mostu, Čsl. armády 1676/86,o zaplacení 76.609 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Teplicích pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 5. 10. 2021, č. j. -413, t a k t o:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Teplicích (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 20. 4. 2021, č. j. -371, zamítl žalobu o zaplacení částky 76.609,- Kč s blíže specifikovaným úrokem z prodlení (viz rozsudek Okresního soudu v Teplicích ze dne 17. 1. 2019, č. j. -247, doplňující rozsudek téhož soudu ze dne 31. 10. 2019, č. j. -270, a usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 14. 1. 2020, č. j. -275) a rozhodl o nákladech řízení. Vyšel z toho, že účastníci řízení uzavřeli ústní smlouvu o dílo, podle níž se žalobce zavázal opravit osobní vůz žalovaného poškozený střetem se zvěří. Rozsah opravy byl popsán v ě ze dne 30. 7. 2015 s tím, že žalovaný se zavázal doplatit žalobci rozdíl mezi poskytnutým plněním pojišťovny a skutečnou cenou opravy. Oproti sjednanému rozsahu byly v zakázkových listech ze dnů 25. 8. 2015 a 31. 8. 2015 uvedeny práce, které představovaly rozšíření rozsahu původně dohodnuté opravy, které ovšem žalovaný neschválil. Soud prvního stupně zohlednil skutečnost, že při opravě vozidla nepoužil žalobce originální náhradní díl mezichladiče v ceně 47.442,- Kč, nýbrž neoriginální v ceně 5.000,- Kč, a z tohoto důvodu cenu opravy snížil o částku 42.442,- Kč. Přiznal tak žalobci cenu opravy jen podle zakázkového listu ze dne 30. 7. 2015, která byla plněním pojišťovny zcela uhrazena, a dovodil, že v důsledku neakceptování dalších prací na opravě vozu, nemá žalobce právo na zaplacení prací podle zakázkových listů ze dne 25. 8. 2015 a ze dne 31. 8. 2015.

Krajský soud v Ústí nad Labem rozsudkem ze dne 5. 10. 2021, č. j. - 413, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil; zároveň rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Ke skutkovým závěrům soudu prvního stupně dodal, že předmět plnění podle smlouvy o dílo byl vymezen odkazem na zápis o poškození motorového vozidla ze dne 30. 7. 2015, přičemž za ujednanou cenu opravy považoval cenu určenou odhadem, neboť smluvní strany předpokládaly možná zjištění dalších poškození po odstrojení vozidla. Se zřetelem k tomu, že oproti kalkulaci znalce Ing. Miroslava Tesaře žalobce nepoužil při opravě originální náhradní díl (mezichladič I.), postupoval soud prvního stupně správně, jestliže uvedený rozdíl zohlednil a v kalkulaci místo ceny originálního náhradního dílu počítal s cenou neoriginálního dílu ve výši 5.000,- Kč včetně DPH. Obvyklou cenu provedené opravy (díla) vymezené zápisem o poškození motorového vozidla při použití neoriginálního náhradního dílu určil částkou 95.129,70 Kč včetně DPH. Z dikce , (dále jen „o. z.“), tj. části ustanovení pojednávající o „doručení dokladu o vyšší ceně“ odvolací soud dovodil, že touto formulací zákon ukládá zhotoviteli dodržet požadavek písemné formy vtělené do dokladu o vyšší ceně. Z toho plyne, že žalobce žalovanému bez zbytečného odkladu písemně neoznámil nutnost zvýšit cenu opravy oproti původní odhadované výši. Vzhledem k tomu nemá žalobce právo na úhradu rozdílu v ceně.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce (dále též „dovolatel“) dovolání, které považuje za přípustné podle , neboť má zato, že rozhodnutí spočívá na řešení právních otázek, které nebyly dosud v rozhodovací činnosti dovolacího soudu vyřešeny. Za takové považuje otázky:

- zda zprávy o jednotlivých prohlídkách vozu žalovaného, zpřístupněné na webovém portálu jeho pojišťovnou, prokazují znalost žalovaného o rozsahu opravy vozu, kterou si u žalobce objednal, a lze je považovat za vyrozumění o předpokládané vyšší ceně opravy ve smyslu § 2612 odst. 2 o. z.,- zda je přípustné, aby soud při určení ceny opravy vyšel ze znaleckého posudku a jím zjištěnou cenu snížil o rozdíl mezi cenou originálního dílu a cenou neoriginálního dílu, neboť podle jeho přesvědčení tato skutečnost (použití neoriginálního náhradního dílu místo dílu originálního) nemá vliv na rozsah, kvalitu a cenu opravy, - zda rozsah opravy (díla) vymezený tak, že jde o „opravu vozu po střetu se zvěří dle zápisu pojišťovny“, má být vykládán tak, že jde o částečnou opravu podle zápisu pojišťovny ze dne 30. 7. 2015 nebo o celkovou opravu vozu po střetu se zvěří.

Žalovaný navrhl dovolání pro nepřípustnost odmítnout.

V řízení o dovolání bylo postupováno podle , , ve znění účinném od 30. 9. 2017 – dále opět jen „ “ (srov. čl. II bod 2 ).

Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle věty první lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

Podle přípustnost dovolání ( až 238a) je oprávněn zkoumat jen dovolací soud; ustanovení a 2 tím nejsou dotčena.

Dovolací soud je při přezkoumání rozhodnutí odvolacího soudu vázán uplatněným dovolacím důvodem (srovnej větu první ); vyplývá z toho mimo jiné, že při zkoumání, zda napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, nebo jde o právní otázku dosud dovolacím soudem nevyřešenou, a zda je tedy dovolání podle přípustné, může posuzovat jen takové právní otázky, které dovolatel v dovolání označil.

Dovolání není přípustné.

Vychází-li rozhodnutí odvolacího soudu (a potažmo i soudu prvního stupně) z toho, že žalobce v řízení neprokázal, že žalovanému (objednateli) neoznámil bez zbytečného odkladu poté, co zjistil potřebu zvýšení ceny opravy určené odhadem, že ji bude potřeba podstatně překročit, a že neodůvodnil určení (výši) nové ceny, nemůže být rozhodnutí odvolacího soudu založeno na řešení otázky, zda zprávy o prohlídkách vozu žalovaného, zpřístupněné na webovém portálu jeho pojišťovnou, prokazují jeho znalost o rozsahu opravy vozu a souhlas s předpokládanou vyšší cenou opravy. Z této příčiny nemůže být dovolání pro řešení této otázky přípustné.

Výhradu vůči tomu, že soud při určení ceny opravy vyšel ze znaleckého posudku a jím zjištěnou cenu snížil o rozdíl mezi cenou originálního dílu a cenou neoriginálního dílu, směřuje dovolatel vůči skutkovým závěrům soudů o určení výše (ceny) opravy, tzn., uplatňuje dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci ve smyslu věty první procesně neregulérním způsobem.

Na řešení otázky, zda rozsah opravy (díla) vymezený tak, že jde o „opravu vozu po střetu se zvěří dle zápisu pojišťovny“, má být vykládán tak, že jde o částečnou opravu podle zápisu pojišťovny ze dne 30. 7. 2015 nebo o celkovou opravu vozu po střetu se zvěří, není rozhodnutí odvolacího soudu založeno. Je běžnou praxí, že při provádění opravy vozidla po střetu provozů nebo po střetu vozidla se zvěří se celkový rozsah opravy zjistí až v průběhu jejího provádění; poškození, které bylo skryté, se objeví až po odstrojení vozidla. Pro rozhodnutí odvolacího soudu bylo určující, že žalobce neinformoval žalovaného podle § 2612 odst. 2 o. z., o nezbytnosti víceprací směřujících k tomu, aby oprava byla úspěšná a o výši nové ceny opravy.

Namítá-li dovolatel, že soudy neprovedly jím navržený důkaz potřebný ke zjištění skutkového stavu věci, obsahově odvolacímu soudu vytýká, že řízení zatížil vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Přehlíží však, že k vadám řízení dovolací soud přihlédne jen tehdy, je-li dovolání přípustné ( ).

Uplatněním způsobilého dovolacího důvodu ve smyslu není zpochybnění právního posouzení věci, vychází-li z jiného skutkového stavu, než z jakého vyšel při posouzení věci odvolací soud, a samotné hodnocení důkazů soudem (opírající se o zásadu volného hodnocení důkazů zakotvenou v ustanovení ) nelze úspěšně napadnout dovolacím důvodem podle

Nepředložil-li dovolatel k řešení žádnou otázku hmotného nebo procesního práva, jež by zakládala přípustnost dovolání ve smyslu , Nejvyšší soud jeho dovolání odmítl ( ).

Dovolatel napadl rozsudek odvolacího soudu včetně výroku o nákladech řízení. Přehlíží však, že podle není dovolání proti tomuto výroku přípustné.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).

V Brně dne 28. 2. 2023

JUDr. Václav Duda

předseda senátu