Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 NSČR 11/2023-B-538

MSPH 79 INS XY29 NSČR 11/2023-B-538

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců Mgr. Milana Poláška a Mgr. Hynka Zoubka v insolvenční věci dlužnice J. S., narozené XY, bytem XY, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. XY, o vydání výtěžku zpeněžení, o dovolání dlužnice, zastoupené Mgr. Radkem Vachtlem, advokátem, se sídlem v Praze, Laubova 1729/8, PSČ 130 00, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 15. listopadu 2022, č. j. XY, 4 VSPH XY, takto:

Dovolání

se odmítá

.

Odůvodnění:

Městský soud v Praze (dále jen „insolvenční soud“) usnesením ze dne 19. října 2022, č. j. , vyslovil souhlas s tím, aby insolvenční správce dlužnice (AKZ insolvence v. o. s.) vydal výtěžek zpeněžení (označených) nemovitostí zajištěnému věřiteli č. 9 (P. Š.) ve výši 923.024,50 Kč a zajištěnému věřiteli č. 3 (J. P.) ve výši 8.865,- Kč (výrok I.), insolvenčnímu správci uložil, aby vyplatil zmíněné částky zajištěným věřitelům, osvědčil soudu, že tak učinil, a předložil mu aktualizovaný soupis majetkové podstaty a upravený list seznamu pohledávek týkající se zajištěných věřitelů (výrok II.), a schválil náklady spojené se zpeněžením předmětu zajištění ve výši 115.971,24 Kč a náklady spojené s jeho správou ve výši 27.922,87 Kč (výrok III.).

Proti usnesení insolvenčního soudu (v celém rozsahu) podala dlužnice odvolání [podáním ze dne 2. listopadu 2022 (B-517)], namítajíc, že spočívá na nesprávném právním posouzení věci, a požadujíc, aby odvolací soud opětovně přezkoumal její námitky, vyhověl jim a neudělil souhlas s vydáním výtěžku zpeněžení. Současně uvedla, že své odvolání „podrobně doplní ve lhůtě 15 dnů“.

Vrchní soud v Praze k odvolání dlužnice usnesením ze dne 15. listopadu 2022, č. j. XY, 4 VSPH XY, potvrdil usnesení insolvenčního soudu; přitom se ztotožnil s jeho závěry o nedůvodnosti námitek dlužnice (B-502) proti návrhu insolvenčního správce na vydání výtěžku zpeněžení ze dne 30. června 2022 (B-500).

Proti usnesení odvolacího soudu podala dlužnice dovolání, které má za přípustné podle ustanovení , (dále jen „ “), a to k řešení otázek procesního práva, konkrétně, zda je přípustné: a) „věcně rozhodnout o podaném blanketním odvolání, aniž by byla odvolateli poskytnuta lhůta k jeho doplnění“, a b) „odkazovat při předložení věci soudem prvního stupně k rozhodnutí o odvolání odvolacímu soudu na dřívější řízení ve věci insolvenčního řízení dlužníka týkající se jiné věci“.

Dovolatelka zdůrazňuje, že proti usnesení insolvenčního soudu podala odvolání, v němž (mimo jiné) uvedla, že toto odvolání doplní ve lhůtě 15 dnů. Insolvenční soud předložil věc odvolacímu soudu k rozhodnutí o odvolání již 7. listopadu 2022, aniž vyčkal „na doplnění odvolání“, popřípadě aniž by ji vyzval k doplnění odvolání či odstranění jeho vad. Odvolací soud ve věci rozhodl již 15. listopadu 2022, tj. dříve, než uběhla lhůta, ve které „přislíbila“ své odvolání doplnit; postupoval tak v rozporu s procesními předpisy, když rozhodl v dané věci nestandardně rychle a neumožnil jí odvolání řádně doplnit a odůvodnit.

Přitom v poměrech dané věci ‒ pokračuje dovolatelka ‒ nelze vycházet ze závěrů formulovaných Nejvyšším soudem v usnesení ze dne 20. října 1998, sp. zn. [jde o usnesení uveřejněné pod číslem 36/1999 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 36/1999“)], když její odvolání obsahovalo dostatečné náležitosti a nebránilo v pokračování v odvolacím řízení; odvolací soud měl proto vyčkat, než odvolání doplní, respektive o odvolání rozhodnout až po uplynutí (v odvolání ohlášené) patnáctidenní lhůty, případně jí poskytnout sám lhůtu, ve které by mohla odvolání doplnit. Porušení procesních předpisů a svých procesních práv dovolatelka spatřuje i v tom, že insolvenční soud odkázal při předložení věci odvolacímu soudu „na dřívější rozhodnutí odvolacího soudu ve věci insolvenčního řízení dlužnice staré několik let“, čímž „ovlivňoval“ odvolací soud (snažil se vytvořit dojem, že jde o skutkově obdobnou věc).

Proto požaduje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc tomuto soudu vrátil k dalšímu řízení.

Dovolání dlužnice, které mohlo být přípustné jen podle ustanovení , Nejvyšší soud odmítl jako nepřípustné podle ustanovení a 2

Učinil tak proto, že ustanovení jako jediný způsobilý dovolací důvod vymezuje ten, jenž je založen na námitce, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (dovolací důvod dle ) [lhostejno, zda v rovině práva hmotného nebo procesního]; výslovně naopak vylučuje jako způsobilý dovolací důvod tzv. zmatečnostní vady řízení dle ustanovení , a b) a

Námitkou, že insolvenční soud předložil věc odvolacímu soudu k rozhodnutí o odvolání (a odvolací soud o tomto odvolání rozhodl) dříve, než uplynula lhůta, ve které dovolatelka avizovala „doplnění“ odvolání, vystihuje dovolatelka z obsahového hlediska tzv. zmatečnostní vadu v řízení podle ustanovení (jež je dána tehdy, jestliže účastníku řízení byla v průběhu řízení nesprávným postupem soudu odňata možnost jednat před soudem). Přitom k prověření tzv. zmatečnostní vady řízení podle ustanovení slouží žaloba pro zmatečnost; pro její posouzení tak nelze připustit dovolání.

K tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. srpna 2002, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 32/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jehož závěry se prosadí i v režimu ve znění účinném od 1. ledna 2013 (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. listopadu 2014, sen. zn. , uveřejněné pod číslem 40/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. ledna 2023, sen. zn. ).

Další výhrada dovolatelky založená na obsahu předkládací zprávy (B-518), ve které insolvenční soud (mimo jiné) uvedl „odvolání předchází – 2 VSPH XY obdobná problematika“, je pro posouzení, zda je dovolání přípustné podle ustanovení , právně bezvýznamná; zjevně totiž nejde o námitku nesprávného právního posouzení věci (viz argumentace shora).

Nad rámec výše uvedeného Nejvyšší soud dodává, že podle obsahu insolvenčního spisu dlužnice podala proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 15. listopadu 2022 (i) žalobu pro zmatečnost (B-523-524), o které dosud nebylo soudy rozhodnuto.

Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; osobám, o nichž tak stanoví , se však doručuje i zvláštním způsobem.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 28. 2. 2023

JUDr. Petr Gemmel

předseda senátu