Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 Cdo 2721/2022

23 Cdo 2721/2022-297

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Jiřího Němce a soudců JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., a JUDr. Pavla Tůmy, Ph.D., ve věci žalobce B. V., narozeného XY, bytem v XY, proti žalované České republice – Ministerstvu vnitra, se sídlem v Praze 7, Nad Štolou 936/3, o zaplacení nemateriální újmy, o žalobách na obnovu řízení a pro zmatečnost, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 17. 5. 2022, č. j. -269, a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 14. 7. 2022, č. j. -274, takto:

II. Dovolací řízení se zastavuje.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Obvodní soud pro Prahu 7 usnesením ze dne 17. 5. 2022, č. j. -269, odmítl podání žalobce ze dne 30. 4. 2022 a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Městský soud v Praze usnesením ze dne 14. 7. 2022, č. j. -274, potvrdil usnesení soudu prvního stupně a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Proti usnesení soudu prvního stupně i proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, při jehož podání nebyl zastoupen advokátem. V dovolání současně požádal o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce pro dovolací řízení.

Nejvyšší soud předně uvádí, že dovolání je mimořádným opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští (srov. , , ve znění pozdějších předpisů – dále jen „ “). Žalobce svým dovoláním výslovně napadá nejen usnesení odvolacího soudu, ale i rozhodnutí soudu prvního stupně. neupravuje funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně. Jelikož nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, Nejvyšší soud řízení o „dovolání“ žalobce proti usnesení soudu prvního stupně podle ve spojení s věty první zastavil (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 9. 2003, sp. zn. , uveřejněné pod číslem rozh. obč.).

Podáním dovolání vznikla žalobci povinnost zaplatit soudní poplatek za dovolání [srov. , o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů] a tímto okamžikem byl soudní poplatek též splatný (srov. větu první zákona o soudních poplatcích).

Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 27. 9. 2022, kterým v této věci vyzval žalobce k zaplacení soudního poplatku za dovolání, s odkazem na svou ustálenou rozhodovací praxi (srov. například usnesení ze dne 27. 9. 2016, sp. zn. , ze dne 27. 9. 2016, sp. zn. , ze dne 27. 11. 2019, sp. zn. , ze dne 15. 4. 2020, sp. zn. , ze dne 1. 7. 2020, sp. zn. , ze dne 29. 10. 2020, sp. zn. , ze dne 4. 3. 2021, sp. zn. , nebo ze dne 29. 11. 2017, sp. zn. , jež jsou veřejnosti dostupná – stejně jako dále citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu – na https://www.nsoud.cz) a též s odkazem na rozhodovací praxi Ústavního soudu (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. , či ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. , jež jsou veřejnosti dostupná – stejně jako dále citovaná rozhodnutí Ústavního soudu – na https://nalus.usoud.cz), konstatoval, že záměrem počínání žalobce při podání žádosti o osvobození od soudních poplatků za toto dovolání a ustanovení zástupce pro toto dovolací řízení je nikoliv sledování ochrany jím tvrzeného subjektivního práva ( ), nýbrž vyvolání procesních obtíží na straně soudu. Dále dodal, že takový zneužívající procesní postup ve shodě s a nemůže požívat právní ochrany a že k zneužívajícím procesním úkonům se podle nepřihlíží [srov. Lavický, P. a kol. ( až 250l). Řízení sporné. Praktický komentář. 1. vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2016, s. 9-10, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 6. 2016, sp. zn. ].

Byť tedy žalobce v dovolání požádal o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce pro dovolací řízení, k těmto jeho žádostem dovolací soud nepřihlédl a výše citovaným usnesením ze dne 27. 9. 2022, které bylo žalobci doručeno dne 10. 10. 2022, jej vyzval podle § 9 odst. 2 zákona o soudních poplatcích k zaplacení soudního poplatku za dovolání ve výši 4 000 Kč, a to ve lhůtě 15 dnů od doručení tohoto usnesení a současně jej poučil o tom, že dovolací řízení bude zastaveno, nebude-li ve stanovené lhůtě soudní poplatek zaplacen. Na výzvu k zaplacení soudního poplatku za dovolání žalobce reagoval opětovnou žádostí o osvobození od soudního poplatku a námitkou podjatosti předsedy senátu, jakož i „celého NS-ČR“. Na soudním poplatku za dovolání ve stanovené lhůtě (ani později) žalobce ničeho nezaplatil.

Z důvodů již výše uvedených Nejvyšší soud nepřihlíží ani k opakované žádosti žalobce o osvobození od soudních poplatků za dovolání. O námitce podjatosti pak rozhodl Nejvyšší soud usnesením ze dne 19. 1. 2023, č. j. -292, tak, že soudci Nejvyššího soudu Mgr. Jiří Němec, JUDr. Bohumil Dvořák, Ph.D. LL.M., a JUDr. Pavel Tůma, Ph.D., LL.M., nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí této věci.

Protože žalobce dosud nezaplatil soudní poplatek za dovolání ani poté, co k tomu byl soudem vyzván, Nejvyšší soud dovolací řízení zastavil podle § 9 odst. 2 zákona o soudních poplatcích. Není přitom rozhodné, že žalobce nebyl při podání dovolání zastoupen advokátem, neboť zastavení dovolacího řízení pro neodstranění nedostatku povinného zastoupení dovolatele v dovolacím řízení přichází v úvahu jen tehdy, když byl zaplacen soudní poplatek z dovolání, nebo když nelze zastavit dovolací řízení pro nezaplacení soudního poplatku (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2012, sen. zn. , uveřejněné pod číslem rozh. obč.).

Žalobce do dovolání vtělil též „požadavek dle . na odkladný účinek“, tedy žádost podle o odložení vykonatelnosti, resp. právní moci napadených usnesení. Jelikož bylo dovolací řízení zastaveno, Nejvyšší soud nerozhodoval o tomto návrhu, jenž jako akcesorický sdílí osud dovolání (srov. nález Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. ).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení není třeba odůvodňovat ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 22. 2. 2023

Mgr. Jiří Němec předseda senátu