Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 2712/2022

30 Cdo 2712/2022-220

USNESENÍ

N. T. T. N.

České republice – Ministerstvu spravedlnosti

, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 427/16, o zaplacení náhrady škody, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 18. 5. 2022, č. j. -203, takto:

I. Dovolání seodmítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Obvodní soud pro Prahu 2 jako soud prvního stupně rozsudkem ze dne 11. 11. 2021, č. j. -183, zamítl žalobu o zaplacení částky 251 100 EUR a částky 51 476 Kč s příslušenstvím (výrok I) a žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 300 Kč (výrok II).

K odvolání žalobkyně Městský soud v Praze jako odvolací soud rozsudkem ze dne 18. 5. 2022, č. j. -203, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (výrok I rozsudku odvolacího soudu) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II rozsudku odvolacího soudu).

Zaplacení částky 251 100 EUR a částky 51 476 Kč s příslušenstvím se žalobkyně po žalované domáhala z titulu náhrady škody, která jí měla vzniknout v důsledku nesprávného úředního postupu spočívajícího v tom, že žalobkyně podala dne 5. 10. 2016 exekuční návrh spolu s návrhem na zřízení exekutorského zástavního práva k nemovitostem vedený pod sp. zn. , Obvodní soud pro Prahu 8 však rozhodl o pověření exekutora až dne 3. 4. 2017, čímž nedodržel zákonnou lhůtu 15 dnů, což vedlo k nevymožení pohledávky žalobkyně přiznané rozhodčím nálezem rozhodce Mgr. Pavla Čvančary ze dne 20. 9. 2016, sp. zn. 15 SmS 3/2016, v plném rozsahu. Žalovaná částka 200 000 EUR představuje nevymoženou jistinu dluhu, částka 51 100 EUR nevymožený kapitalizovaný úrok z prodlení ke dni 2. 9. 2019 a částka 51 476 Kč nevymoženou část nákladů řízení.

Rozsudek odvolacího soudu napadla žalobkyně v celém jeho rozsahu, tedy v obou jeho výrocích, včasným dovoláním. Toto dovolání však Nejvyšší soud podle ustanovení , , ve znění účinném od 1. 1. 2022 (viz čl. II a XII ), dále jen „ “, odmítl jako nepřípustné.

Dovolání žalobkyně směřující proti části výroku I rozsudku odvolacího soudu, kterou byl potvrzen výrok II rozsudku soudu prvního stupně, a dále proti výroku II rozsudku odvolacího soudu není podle přípustné, neboť těmito výroky bylo rozhodnuto o nákladech řízení. Pokud se žalobkyně řídila nesprávným poučením odvolacího soudu o přípustnosti dovolání, soudní praxe dlouhodobě dovozuje, že přípustnost dovolání takovým nesprávným poučením založena není (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 5. 2003, sp. zn. , nebo ze dne 27. 6. 2012, sp. zn. ).

Pokud jde o zbylou část dovolání směřující proti části výroku I rozsudku odvolacího soudu, kterou byl potvrzen výrok I rozsudku soudu prvního stupně o věci samé, není dovolání žalobkyně dle přípustné ohledně námitky výkladu věta první , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), tedy v jaké lhůtě byl exekutor povinen příslušnému katastrálnímu úřadu oznámit podání návrhu na zřízení exekutorského zástavního práva a zda je lhůta 35 dnů v takovém případě lhůtou přiměřenou, neboť se týká otázek, na jejichž vyřešení napadené rozhodnutí nezávisí a odvolací soud na jejich posouzení své rozhodnutí nezaložil, poněvadž se v souladu se skutkovými tvrzeními žalobkyně zabýval tím, zda žalobkyni vznikla škoda nedodržením lhůty 15 dnů k pověření exekutora k provedení exekuce dle věta první exekučního řádu ze strany Obvodního soudu pro Prahu 8 (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 1999, sp. zn. , uveřejněné pod č. 27/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část civilní). Žalobkyně sice v čl. I žaloby obecně uvedla, že uplatňuje náhradu škody způsobenou nesprávným úředním postupem soudního exekutora JUDr. Milana Makariuse, v čl. II však tvrdila průběh posuzovaného řízení, namítala, že o pověření exekutora rozhodl Obvodní soud pro Prahu 8 až po uplynutí lhůty dle (správně má být uveden odst. 3, poznámka Nejvyššího soudu), čímž bylo řízení stiženo průtahy ze strany Obvodního soudu pro Prahu 8, které vedly k nevymahatelnosti pohledávky žalobkyně v exekučním řízení, neboť pokud by Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl včas, exekutor by obratem vydal exekuční příkaz a zabránil by převodu nemovitých věcí dlužníka. Na tomto vymezení skutku žalobkyně setrvala v průběhu řízení před soudy obou stupňů.

Přípustnost dovolání nezakládá ani otázka, zda v daném případě žalovaná odpovídá za škodu spočívající v nemožnosti vymožení pohledávky způsobené nedodržením zákonné lhůty dle § 43a odst. 3 věta první exekučního řádu, neboť dle žalobkyně v případě dodržení této lhůty (do 2. 11. 2016) by nedošlo k povolení vkladu vlastnického práva k převáděným nemovitostem povinného dne 7. 11. 2016 a exekutor by je postihl svými příkazy. Žalobkyně tudíž zpochybnila závěr odvolacího soudu o neexistenci příčinné souvislosti mezi nesprávným úředním postupem Obvodního soudu pro Prahu 8 a nevymahatelností pohledávky žalobkyně.

Obecně platí, že otázka příčinné souvislosti – vztahu mezi škodnou událostí a vznikem škody – je otázkou skutkovou, nikoli otázkou právní (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 2. 2002, sp. zn. ). Právní posouzení příčinné souvislosti může spočívat toliko ve stanovení, mezi jakými skutkovými okolnostmi má být její existence zjišťována, případně zda a jaké okolnosti jsou či naopak nejsou způsobilé tento vztah vyloučit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2011, sp. zn. ). Závěry odvolacího soudu o nedostatku příčinné souvislosti (vztahu mezi škodnou událostí a tvrzenou majetkovou újmou) nejsou výsledkem aplikace právních norem na zjištěný skutkový stav, nýbrž výsledkem hodnocení provedených důkazů; nejde tudíž o závěr právní, ale o závěr skutkový. Brojí-li žalobkyně proti těmto (skutkovým) závěrům odvolacího soudu, uplatňuje nezpůsobilý dovolací důvod (srov. ).

Pokud žalobkyně v části II dovolání k přípustnosti dovolání obecně uvádí kromě toho, že v dovolání (níže) předestřené otázky dosud nebyly v rozhodovací činnosti dovolacího soudu řešeny, i to, že se odvolací soud při řešení „hmotněprávní otázky poskytnutí přiměřené výše zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu“, posoudil toto vyjádření Nejvyšší soud jako chybu v psaní, nikoliv jako alternativní vymezení předpokladů přípustnosti dovolání, neboť jednak předmětem řízení není přiměřené zadostiučinění za újmu způsobenou nepřiměřenou délkou řízení a jednak žalobkyně u jednotlivých otázek výslovně uvádí, že předpoklad jejich přípustnosti spatřuje v tom, že se jedná o otázky dovolacím soudem dosud neřešené.

Nákladový výrok není třeba odůvodňovat ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 27. 2. 2023

JUDr. Pavel Simon předseda senátu