Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 NSČR 80/2021-P19-27

KSOS 14 INS XY29 NSČR 80/2021-P19-27

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Hynka Zoubka a soudců Mgr. Milana Poláška a JUDr. Zdeňka Krčmáře v insolvenční věci dlužníků D. H., narozené XY, a J. H., narozeného XY, obou XY, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. XY, o účasti na insolvenčním řízení, o dovolání věřitelky č. 11 A. K., narozené XY, bytem XY, proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 6. září 2021, č. j. XY, 3 VSOL XY, takto:Usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 6. září 2021, č. j. XY, 3 VSOL XY, se zrušuje a věc se vrací odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

1.

Usnesením ze dne 14. července 2021, č. j. , Krajský soud v Ostravě (dále jen „insolvenční soud“) rozhodl, že k přihlášce pohledávky věřitelky č. 11 (A. K.) se nepřihlíží a přihláška její pohledávky se odmítá (bod I. výroku), a určil, že právní mocí tohoto rozhodnutí účast věřitelky č. 11 v insolvenčním řízení končí (bod II. výroku).

2. Insolvenční soud – vycházeje z článku 40 nařízení Rady (ES) č. 1346/2000, ze dne 29. května 2000, o úpadkovém řízení (dále jen „nařízení o úpadkovém řízení“), a z ustanovení , a , o úpadku a způsobech jeho řešení ( ), a odkazuje na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. prosince 2014, sen. zn. , které je (stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu zmíněná níže) dostupné na webových stránkách Nejvyššího soudu – dospěl k závěru, že se dlužníci (D. H. a J. H.) o „existenci“ zahraniční věřitelky č. 11 (za trvání propadné lhůtě určené v rozhodnutí o úpadku k přihlašování pohledávek do insolvenčního řízení) nedozvěděli ani dozvědět nemohli. Dlužníci totiž nebyli informováni o uzavření smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 20. ledna 2020, kterou byla na věřitelku č. 11 postoupena pohledávka ze směnky v celkové výši 3 808 287,12 Kč. V situaci, kdy dvouměsíční lhůta k přihlášení pohledávek do insolvenčního řízení určená usnesením o úpadku ze dne 12. února 2020, č. j. , uplynula dne 14. dubna 2020 (na jiném místě insolvenční soud uvádí 12. dubna 2020), měl insolvenční soud přihlášku pohledávky doručenou insolvenčnímu soudu až dne 17. prosince 2020 za opožděnou.

3. K odvolání věřitelky č. 11 Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 6. září 2021, č. j. XY, 3 VSOL XY, potvrdil usnesení insolvenčního soudu „ve správném znění“ bodu I. výroku, že přihláška pohledávky věřitelky č. 11 se odmítá.

4. Odvolací soud – cituje článek 53, 54 a 55 odst. 1 a 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/848, ze dne 20. května 2015, o insolvenčním řízení (dále jen „nařízení o insolvenčním řízení“), článek 40 nařízení o úpadkovém řízení, ustanovení , , , , a odst. 4, a , ustanovení , (dále též jen „ “), a odkazuje na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. května 2012, sen. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „Sb. rozh. obč.“) pod číslem 138/2012 (dále jen „R 138/2012“) – se ztotožnil se závěrem insolvenčního soudu, že věřitelku č. 11 nebylo možno pokládat (do uplynutí propadné lhůty určené v rozhodnutí o úpadku k přihlašování pohledávek do insolvenčního řízení vedeného na majetek dlužníků) za známou věřitelku a přihláška její pohledávky je tak opožděná. „Existence“ věřitelky č. 11 totiž vyšla najevo až dne 17. prosince 2020, kdy její přihláška pohledávky došla insolvenčnímu soudu; dlužníci byli informováni o postoupení přihlášené pohledávky na věřitelku č. 11 až dopisem odeslaným dne 22. ledna 2021, tedy po uplynutí lhůty k přihlašování pohledávek.

5. Proti usnesení odvolacího soudu podala věřitelka č. 11 dovolání, jehož přípustnost vymezuje ve smyslu ustanovení argumentem, že se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu. Dovolatelka namítá, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (dovolací důvod podle ), a požaduje, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí odvolacího soudu změnil v tom duchu, že má za dlužníky pohledávku a dlužníci jsou jí povinni uhradit náklady řízení.

6. Dovolatelka předkládá Nejvyššímu soudu k zodpovězení otázku, zda je coby zahraniční věřitelka pro účely insolvenčního řízení známou věřitelkou. V mezích uplatněného dovolacího důvodu argumentuje tím, že dlužníci byli informováni v době do skončení propadné lhůty určené v rozhodnutí o úpadku k přihlašování pohledávek o smlouvě o postoupení pohledávky, a namítá, že „odvolací soud přehlédl“, že „dokladem z pošty prokázala“ odeslání doporučeného dopisu s oznámením o postoupení pohledávky dne 22. ledna 2020.

7. Dlužník ve vyjádření uvedl, že dovolatelka prokazuje jen odeslání, nikoliv doručení dopisu s oznámením o postoupení pohledávky.

8. Rozhodné znění pro dovolací řízení (v aktuálním znění) se podává z bodu 2., článku II, části první , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

9. Dovolání, které nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v , je přípustné podle , když pro daný případ neplatí žádné z omezení jeho přípustnosti vypočtených v , přičemž v posouzení dovoláním otevřené otázky šetření skutečností nutných pro závěr, zda je dovolatelka známou věřitelkou, je napadené rozhodnutí v rozporu s ustálenou judikaturou dovolacího soudu (zčásti přijatou po vydání napadeného rozhodnutí odvolacího soudu).

10. Právní posouzení věci je obecně nesprávné, jestliže odvolací soud posoudil věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.

11. Pro právní posouzení věci jsou rozhodné následující skutečnosti, jež se jako obsah insolvenčního spisu promítají (mimo jiné) i v insolvenčním rejstříku:

12. Insolvenční návrh dlužníků ze dne 15. ledna 2020 byl zveřejněn v insolvenčním rejstříku dne 17. ledna 2020 (A-1) společně s vyhláškou, kterou insolvenční soud oznámil zahájení insolvenčního řízení na majetek dlužníků (A-2).

13. Insolvenční soud usnesením ze dne 12. února 2020 (A-6), zveřejněným v insolvenčním rejstříku téhož dne, (mimo jiné) zjistil úpadek dlužníků, povolil jim oddlužení a vyzval věřitele, aby přihlásili své pohledávky do insolvenčního řízení (pokud tak již neučinili) ve lhůtě 2 měsíců ode dne zveřejnění usnesení o úpadku v insolvenčním rejstříku.

14. Přihláškou pohledávky datovanou dne 10. prosince 2020 (P19-1), podanou k poštovní přepravě dne 16. prosince 2020, došlou insolvenčnímu soudu dne 17. prosince 2020 a zveřejněnou v insolvenčním rejstříku dne 6. ledna 2021, dovolatelka (coby zahraniční věřitelka) přihlásila pohledávku „ze směnky“ v celkové výši 3 808 287,12 Kč, splatnou dne 10. března 2017. Dovolatelka podle tvrzení obsaženého v přihlášce nabyla přihlášenou pohledávku na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 20. ledna 2020 (tedy po zahájení insolvenčního řízení, avšak před vydáním usnesení o úpadku) od české fyzické osoby [M. K. (dále jen „M. K.“)].

15. Insolvenční soud v odůvodnění usnesení ze dne 14. července 2021 uvedl, že dlužníci nebyli o postoupení pohledávky vyrozuměni dovolatelkou, postupitelem, ani V. J. (který pohledávku před zahájením insolvenčního řízení vymáhal v řízení vedeném u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. ).

16. Dovolatelka v rámci odvolání proti usnesení insolvenčního soudu ze dne 14. července 2021 (P19-7) přednesla, že postoupení pohledávky bylo dlužníkovi „oznámeno postupitelem a zasláno doporučeným dopisem dne 22. ledna 2021 (viz přiložené důkazy – doporučený dopis a podací arch)“. Dále doplnila, že o skutečnosti, že dlužník „toto zatajil“, se dozvěděla až z rozhodnutí insolvenčního soudu a požádala, aby předkládané důkazy „byly připuštěny“, neboť „až nyní“ vyvrací tvrzené skutečnosti.

17. K odvolání dovolatelka připojila kopii smlouvy o postoupení pohledávky datované dne 20. ledna 2020 a uzavřené M. K. jako postupitelem a dovolatelkou jako postupníkem, kopii oznámení o postoupení pohledávky datovaného dne 22. ledna 2021 a podepsaného advokátem Mgr. Vlastislavem Kusákem a kopii podacího archu podavatele a odesílatele „AK Štros & Kusák“ ohledně zásilky zaslané dlužníku s uvedením data „22.01.20“.

18. O odvolání dovolatelky rozhodl odvolací soud usnesením ze dne 6. září 2021, aniž provedl uvedenými listinami důkaz; v odůvodnění toliko uvedl, že smlouva o postoupení pohledávky je sice datovaná dne 20. ledna 2020, avšak „odvolatelka sama uvádí“, že dlužník byl informován až dopisem ze dne 22. ledna 2021, tedy po uplynutí lhůty k přihlášení pohledávek.

19. Judikatura Nejvyššího soudu je ohledně posuzování včasnosti přihlášených pohledávek tzv. známých věřitelů ustálena v následujících závěrech:

20. Podle závěrů R 138/2012 (formulovaných na podkladě nařízení o úpadkovém řízení) je známým věřitelem dlužníka, který má své obvyklé místo pobytu, bydliště nebo sídlo v některém z členských států Evropské unie s výjimkou Dánska, v insolvenčním řízení takový věřitel, o kterém by se insolvenční soud, případně předběžný správce nebo (od rozhodnutí o úpadku) insolvenční správce dlužníka dozvěděl při obvyklém chodu věci buď z listin, jež je dlužník povinen předložit insolvenčnímu soudu, nebo z řádně vedeného účetnictví dlužníka anebo (typově u dlužníka, který nemá povinnost vést účetnictví) z jiných dlužníkem řádně vedených záznamů o stavu jeho majetku a závazků (včetně korespondence). Dlužník, který (lhostejno, zda jde o podnikatele) nekoná s péčí řádného hospodáře a nevede řádné záznamy o stavu svého majetku a o svých závazcích nebo který nesplní řádně a včas povinnost předložit soudu seznam závazků, nemá právo spoléhat na to, že věřitel (jenž by v propadné lhůtě určené k podání přihlášky do insolvenčního řízení byl jinak znám – při obvyklém chodu věcí – alespoň insolvenčnímu správci) přijde v důsledku dlužníkovy nedbalosti o možnost přihlásit pohledávku do insolvenčního řízení.

21. V usnesení sen. zn. Nejvyšší soud doplnil, že věřitel dlužníka, který nabyl pohledávku vůči dlužníku postoupením a má své obvyklé místo pobytu, bydliště nebo sídlo v některém z členských států Evropské unie s výjimkou Dánska, o kterém však do uplynutí propadné lhůty určené v rozhodnutí o úpadku k podávání přihlášek do insolvenčního řízení nevyjde v insolvenčním řízení ničeho najevo ani z dlužníkem řádně vedeného účetnictví nebo jiných záznamů o majetku a závazcích dlužníka, s nimiž se insolvenční správce včas seznámil, ani jinak, jelikož dlužník se o postoupení nedozvěděl (nebyl o něm nikým vyrozuměn) a jako majitele pohledávky dále označoval postupitele, není pro tuto dobu pokládán za známého věřitele dlužníka.

22. Budiž dodáno, že závěry formulované v R 138/2012 se připínaly k článku 40 nařízení o úpadkovém řízení. S přihlédnutím k okamžiku zveřejnění rozhodnutí o úpadku dlužníků v insolvenčním rejstříku (12. února 2020) a k závěrům formulovaným v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. května 2020, sen. zn. , uveřejněném pod číslem 9/2021 Sb. rozh. obč., lze uzavřít, že v této věci je uplatnitelné nařízení o insolvenčním řízení. V návaznosti na obsah článků 54 a 91 nařízení o insolvenčním řízení a na obsah srovnávací tabulky obsažené v příloze D nařízení o insolvenčním řízení (z níž se podává, že článku 40 nařízení o úpadkovém řízení odpovídá článek 54 nařízení o insolvenčním řízení) se závěry R 138/2012 uplatní i v poměrech výkladu článku 54 nařízení o insolvenčním řízení.

23. Nejvyšší soud v usnesení ze dne 24. listopadu 2022, sen. zn. , dále přijal a odůvodnil závěr, podle něhož zjišťování skutečností rozhodných pro posouzení, zda je příslušné procesní podání (včetně řádných a mimořádných opravných prostředků) včasné, není svou povahou „dokazováním“ skutečností rozhodných pro přiznání (nebo odepření) v řízení uplatněného nároku, nýbrž šetřením podmínek, za kterých řízení vůbec může probíhat nebo (v návaznosti na ten který procesní úkon) dále pokračovat. Je-li závěr o včasnosti přihlášky pohledávky věřitele, který má své obvyklé místo pobytu, bydliště nebo sídlo v některém z členských států Evropské unie s výjimkou Dánska, závislý na prokázání (dlužníkem nebo jiným k tomu oprávněným procesním subjektem zpochybňované) skutečnosti, že ve smyslu článku 54 nařízení o insolvenčním řízení a ustanovení tento věřitel byl známým zahraničním věřitelem dlužníka ještě před uplynutím propadné lhůty určené v rozhodnutí o úpadku k podávání přihlášek do insolvenčního řízení [že dlužníku byl, nebo při řádném chodu věcí měl být, znám, což se mělo promítnout v dlužníkových záznamech o stavu jeho závazků (dluhů)], je insolvenční soud povinen při prověření této skutečnosti postupovat přiměřeně podle ustanovení a násl. Účastníci insolvenčního řízení a insolvenční správce ( , ) proto mají mimo jiné právo být přítomni při výslechu svědků ( ), výslechu účastníků ( ) nebo provádění důkazu u ( ), jejíž obsah je zaměřen ke zjištění rozhodných skutečností, jakož i právo vyjádřit se k pravosti nebo správnosti y a k výsledkům provedeného šetření (srov. ).

24. Právní závěr, zda je možno pokládat dovolatelku za známou věřitelku v intencích usnesení Nejvyššího soudu sen. zn. , není možno učinit bez skutkového zjištění, zda byli dlužníci (respektive dlužník) vyrozuměni o postoupení pohledávky do uplynutí propadné lhůty určené v rozhodnutí o úpadku k podávání přihlášek do insolvenčního řízení (do 14. dubna 2020). Jde o procesní situaci popsanou v usnesení Nejvyššího soudu sen. zn. ; závěr o včasnosti přihlášky pohledávky dovolatelky je závislý na prokázání skutečnosti, že oznámení o postoupení pohledávky bylo dlužníku odesláno dne 22. ledna 2020 (nikoliv až dne 22. ledna 2021). y předložené dovolatelkou k prokázání této skutečnosti proto musí být provedeny k důkazu ( ), přičemž účastníci insolvenčního řízení a insolvenční správce mají právo být přítomni dokazování a mají právo se vyjádřit k pravosti nebo správnosti uvedených listin a k výsledkům provedeného šetření ( ).

25. Závěr, že dovolatelka nabídnutými důkazy tvrzení, že ve smyslu ustanovení článku 54 nařízení o insolvenčním řízení a byla známou věřitelkou dlužníků před uplynutím propadné přihlašovací lhůty, neprokázala a že její přihláška je (proto) opožděná, mohou soudy přijmout (přihlášku odmítnout podle jako opožděnou) jen za předpokladu, že předtím na danou věc přiměřeně aplikovaly ustanovení (poučily dovolatelku, že dosud nabídnutými důkazy uvedenou skutečnost neprokázala a vyzvaly ji, aby označila další důkazy).

26. Přitom platí, že poučení o důkazní povinnosti podle (přiměřeně aplikovaného) ustanovení poskytne soud nejen účastníku, který dosud o sporném tvrzení neoznačil žádný důkaz, nebo který sice o svém sporném tvrzení důkaz označil, avšak jde o důkaz zjevně nezpůsobilý prokázat sporné tvrzení, ale i tehdy, provedl-li ohledně sporného tvrzení účastníkem navržené důkazy, jestliže jimi nedošlo k jeho prokázání a jestliže proto by účastník nemohl být ve věci úspěšný (v poměrech přihlášky pohledávky do insolvenčního řízení, jestliže proto by přihláška nemohla být považována za včasnou) [srov. např. rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 20. června 2012, sp. zn. , uveřejněný pod číslem rozh. obč.].

27. Odvolací soud uvedeným způsobem nepostupoval, jeho právní posouzení je tudíž předčasné, a tedy nesprávné. Nejvyšší soud proto, aniž nařizoval jednání ( věta první ), napadené usnesení podle ustanovení zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

28. Právní názor Nejvyššího soudu je pro odvolací soud závazný (§ 243g odst. 1 věta první za středníkem).

Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; osobám, o nichž tak stanoví , se však doručuje i zvláštním způsobem.

Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 28. 2. 2023

Mgr. Hynek Zoubek

předseda senátu