Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 3339/2022

-379

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Pavla Simona a soudců Mgr. Miroslava Hromady, Ph.D., a Mgr. Viktora Sedláka v právní věci žalobce A. H., nar. XY, bytem ve XY, zastoupeného JUDr. Bc. Stanislavem Brunckem, Ph.D., advokátem se sídlem v Brně, Plotní 332/73, proti žalované České republice –Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 427/16, jednající Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, se sídlem v Praze 2, Rašínovo nábřeží 390/42, o zaplacení 1 000 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 13. 4. 2022, č. j. -197, takto:

Odůvodnění:

Žalobce se žalobou domáhal na žalované zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 1 000 000 Kč s příslušenstvím a náhrady škody ve výši 28 092 Kč s příslušenstvím (po částečném zpětvzetí následně jen ve výši 4 860 Kč s příslušenstvím), které mu měly vzniknout v souvislosti s nezákonným trestním stíháním v řízení vedeném u Městského soudu v Brně pod sp. zn. , v němž byl žalobce zproštěn obžaloby.

Obvodní soud pro Prahu 2 jako soud prvního stupně rozsudkem ze dne 30. 6. 2021, č. j. -161, zastavil řízení co do částky 23 232 Kč (výrok I) a rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 17 787 Kč od 11. 3. 2021 do 19. 4. 2021 (výrok II). Dále soud prvního stupně zamítl žalobu na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci zbývající částku ve výši 4 860 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 11. 3. 2021 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z částky 5 445 Kč od 11. 3. 2021 do zaplacení (výrok III), rovněž zamítl žalobu na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku ve výši 1 000 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 11. 3. 2021 do zaplacení (výrok IV) a uložil žalované nahradit žalobci náklady řízení ve výši 25 441 Kč k rukám právního zástupce žalobce (výrok V).

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozsudkem ze dne 13. 4. 2022, č. j. -197, rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích IV a V potvrdil (výrok I rozsudku odvolacího soudu). Odvolací soud rovněž rozhodl, že žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 600 Kč (výrok II rozsudku odvolacího soudu).

Rozsudek odvolacího soudu napadl žalobce v rozsahu výroku I dovoláním, které však Nejvyšší soud podle , , ve znění účinném od 1. 1. 2022 (viz čl. II a XII ), dále jen „“, odmítl.

Na otázce presumpce vzniku újmy rozsudek odvolacího soudu ve smyslu nestojí, neboť odvolací soud vznik újmy dovodil, a proto dovolací námitka v daném směru nemůže přípustnost dovolání založit.

Přípustnost dovolání ve smyslu nezakládá nesouhlas s poskytnutou formou zadostiučinění, pokud odvolací soud přihlédl k zanedbatelnému zásahu do práv žalobce trestním stíháním (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2012, sp. zn. , uveřejněný pod č. 122/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), jakož i okolnosti, že se žalobce dopustil jednání, které vedlo k jeho trestnímu stíhání (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 12. 2018, sp. zn. , nebo ze dne 17. 1. 2013, sp. zn. ).

Otázka zohlednění postupu oznamovatele přípustnost dovolání rovněž nezakládá, neboť nejde o okolnost, která by měla být podle judikatury brána v potaz při úvaze o odpovědnosti státu za újmu způsobenou trestním stíháním, jež neskončilo odsouzením. Pro ni jsou totiž podstatné jen okolnosti stojící na straně orgánů činných v trestním řízení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2012, sp. zn. , uveřejněný pod č. 122/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Případný zásah do práv způsobený oznamovatelem musí být uplatněn z jiného titulu, než je nárok na náhradu újmy způsobené trestním stíháním, a to i v případě, kdy je oznamovatelem orgán státu.

Námitka, podle níž mělo být žalobci odejmuto právo jednat před soudem, když byl vykázán z jednací síně z důvodu neuposlechnutí pokynu odvolacího soudu, kterým žalobci nebylo umožněno pořizovat obrazový záznam či přenos z jednání soudu, není způsobilým dovolacím důvodem; k prověření její správnosti slouží jiný mimořádný opravný prostředek, jímž je žaloba pro zmatečnost [srov. ustanovení ]; přitom bylo jen na žalobci, zda tento opravný prostředek podá. Ke zmatečnostním vadám řízení vypočteným v ustanoveních , a b) a (odůvodňujícím podání žaloby pro zmatečnost) Nejvyšší soud při dovolacím přezkumu přihlíží, jen je-li dovolání přípustné, což v daném případě není (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2002, sp. zn. , uveřejněné pod č. 32/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Nákladový výrok netřeba odůvodňovat ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 1. 2. 2023

JUDr. Pavel Simon

předseda senátu