Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 640/2022

-97

USNESENÍ

M & M reality holding a. s.

,

se sídlem v Praze 1, Nové Město, Krakovská 583/9, identifikační číslo 27487768, zastoupené Mgr. Peterem Harmečko, advokátem se sídlem v Ostravě, Macharova 302/13, proti žalovaným

1) M. B.

a

2) D. B.,

společně bytem XY, oběma zastoupeným JUDr. Petrem Langerem, Ph. D, LL. M., advokátem se sídlem v Ostravě, Sokolská třída 1331/31, o zaplacení 60.000 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. , o dovolání žalovaných proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 15. 11. 2021, č. j. -73, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í:

Okresní soud v Ostravě (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 5. 2. 2021, č. j. -27, zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaných zaplacení smluvní pokuty ve výši 60.000 Kč s příslušenstvím za porušení povinnosti nemařit zprostředkovatelskou činnost žalobkyně a umožnit jí provádět prohlídky nabízené bytové jednotky se zájemci o koupi podle dohody o zprostředkování ze dne 8. 1. 2020; zároveň rozhodl o náhradě nákladů řízení.

Rozsudkem ze dne 15. 11. 2021, č. j. -73, Krajský soud v Ostravě (dále jen „odvolací soud“) změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že uložil žalovaným povinnost zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně 60.000 Kč spolu s blíže specifikovaným úrokem z prodlení a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů. Odvolací soud uzavřel, že účastníci smlouvy platně sjednali utvrzení závazku ze smlouvy smluvní pokutou a to s přihlédnutím k , , a , (dále jen „o. z.“). Přestože odvolací soud připustil, že splnění smluvních povinností žalovanými bylo utvrzeno smluvní pokutou, zatímco splnění smluvních povinností žalobkyní takto sankcionováno nebylo, a že tedy v právním poměru účastníků nepochybně byla nerovnováha v právech a povinnostech v neprospěch žalovaných jako spotřebitelů, nebyl naplněn požadavek, aby šlo o nerovnováhu „významnou“ ve smyslu o. z. Akcentoval, že žalobkyně vynaložila jisté náklady, aby splnila své závazky vůči žalovaným, a dále to, že pokud by se jí nepodařilo zprostředkovat prodej bytové jednotky žalovaných, nevzniklo by jí právo na provizi. Konstrukce smluvní pokuty byla proto logická, neboť pokud by žalovaní mařili možnost prohlídek zájemců o koupi, vedlo by to k tomu, že nedojde k prodeji bytové jednotky, žalobkyně nezíská provizi a zůstanou jí jen marně vynaložené náklady. Výše smluvní pokuty tak podle odvolacího soudu je přiměřená.

Proti rozsudku odvolacího soud podali žalovaní (dále též „dovolatelé“) dovolání podle a , (dále jen „“). Jen ve vztahu k otázce platnosti a přiměřenosti smluvní pokuty sjednané pro případ maření součinnosti formou neumožnění prohlídek nabízené bytové jednotky žalovaných zájemcům zajištěným žalobkyní a toho, zda taková smluvní pokuta nepůsobí výraznou nerovnováhu v neprospěch žalovaných jako spotřebitelů, shledávají přípustnost dovolání ve smyslu , neboť mají za to, že jde o otázky hmotného práva dosud v rozhodovací praxi dovolacího soudu nevyřešené.

Žalobkyně se k dovolání nevyjádřila.

Nejvyšší soud projednal dovolání podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále opět jen „“).

Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Může-li být dovolání přípustné jen podle , musí dovolatel vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nestačí pouhá citace ustanovení (či jeho části).

Podle věty první lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

Podle přípustnost dovolání ( až 238a) je oprávněn zkoumat jen dovolací soud; ustanovení a 2 tím nejsou dotčena.

Dovolání není přípustné.

Ve věci nelze přehlédnout, že žalobkyně je podnikatelskou právnickou osobou zřízenou za účelem dosažení zisku, jíž právo na odměnu (provizi) vznikne pouze tehdy, pokud zprostředkuje žalovaným (klientům) příležitost uzavřít se zájemcem o koupi kupní smlouvu nebo smlouvu o smlouvě budoucí kupní. Výše kupní ceny včetně provize představovala částku 1.690.000,- Kč; výše provize činila 60.000,- Kč. Žalovaní se současně (mimo jiné) zavázali poskytovat součinnost potřebnou ke sjednání a uzavření jedné ze dvou předpokládaných smluv, zejména svým jednáním nemařit zprostředkovatelskou činnost žalobkyně a umožnit jí provádět prohlídky se zájemci. V případě porušení této povinnosti se zavázali zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši sjednané provize; smluvní pokuta z částky 1.630.000,- Kč (v celkově požadované částce 1.690.000,- Kč byla zahrnuta i provize ve výši 60.000,- Kč) představovala 3,68% z částky za převod. Ve vztahu k dovolateli vymezené otázce, pro niž má být dovolání přípustné je potřeba uvést, že Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 28. 2. 2008, sp. zn. , zdůraznil, že samo sjednání smluvní pokuty ve spotřebitelské smlouvě „nezakládá nerovnováhu v právech a povinnostech smluvních stran k újmě žalovaných.“ Dále v rozsudku ze dne 4. 4. 2016, sp. zn. , přijal závěr, podle něhož „[U]jednání o smluvní pokutě lze posuzovat za neplatný právní úkon pro rozpor s dobrými mravy pouze v případě, že by se dobrým mravům příčily okolnosti, za kterých byla smluvní pokuta sjednána. Toto ujednání nelze považovat za neplatné jen z důvodu nepřiměřenosti výše sjednané smluvní pokuty (od 1. 1. 2014 viz zejména § 580, § 588 a § 2051 o. z.).“ Na tyto závěry navázal Nejvyšší soud v usnesení ze dne 21. 3. 2019, sp. zn. , kde dovodil, že „[J]ako právní jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům (§ 588 o. z.), nelze považovat ujednání o smluvní pokutě pouze z důvodu nepřiměřenosti její výše; takovou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím ke kritériím stanoveným v § 2051 o. z. Jinak řečeno, nepřiměřeně vysoká smluvní pokuta nemůže z důvodu své nepřiměřené výše zakládat (absolutní) neplatnost ujednání pro porušení dobrých mravů, nýbrž může být důvodem k použití moderačního práva soudu. Pokud by se dobrým mravům příčily okolnosti, za kterých byla smluvní pokuta sjednána, není vyloučeno posoudit její ujednání jako (absolutně) neplatné právní jednání podle o. z.; v takovém případě však nepřichází v úvahu její moderace (srov. Hulmák, M. a kol. V. Závazkové právo. Obecná část (-2054). Komentář. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2014. s. 1200).“

K otázce tvrzeného charakteru smluvní pokuty jako ujednání, které zakládá v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele, je nezbytné uvést, že nevýhodnost ujednání o odměně pro žalobkyni (vznik práva na její zaplacení až okamžikem, kdy zajistí - zprostředkuje - žalovaným příležitost uzavřít se zájemcem kupní smlouvu nebo smlouvu o smlouvě budoucí kupní), je vyvažována právě plněním jejich smluvních povinností po dobu trvání zprostředkovatelské smlouvy poskytovat potřebnou součinnost, zejména nemařit zprostředkovatelskou činnost žalobkyně a umožnit jí provádět prohlídky se zájemci, k čemuž má právě sloužit sjednaná smluvní pokuta, nutící žalované ke splnění této dohodnuté povinnosti.

Rozhodnutí odvolacího soudu je tak v souladu se shora uvedenými judikatorními závěry, jež se k dovolání předložené otázce již vyjadřovaly.

K dalším dovolacím námitkám je třeba uvést, že se jedná o pouhou polemiku s rozhodnutím odvolacího soudu bez vymezení konkrétní varianty přípustnosti dovolání.

Nepředložili-li dovolatelé k řešení žádnou otázku hmotného nebo procesního práva, jež by zakládala přípustnost dovolání ve smyslu , Nejvyšší soud je odmítl ( věty první ).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.Nesplní-li povinní dobrovolně, co jim ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).

V Brně dne 26. 1. 2023

JUDr. Václav Duda předseda senátu