Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 Tcu 5/2023

11 Tcu 5/2023-22

USNESENÍ

na odsouzení

občana České republiky

D. M.

, nar. XY v XY, rozsudkem Okresního soudu Ingolstadt, Spolková republika Německo, ze dne 8. 1. 2020, sp. zn. 8 Ls , který nabyl právní moci dne 8. 1. 2020,

hledí jako na odsouzení soudem České republiky

.

Odůvodnění:

1. Rozsudkem Okresního soudu Ingolstadt, Spolková republika Německo, ze dne 8. 1. 2020, sp. zn. 8 Ls , který nabyl právní moci dne 8. 1. 2020 (dále též „cizozemské rozhodnutí“), byl D. M. (dále též „odsouzený“)

uznán vinným jednak trestným činem nebezpečného ublížení na těle v jednočinném souběhu s pokusem o krádež a dále trestným činem krádeže podle , č. 2, , , , , a německého

(StGB)

, za což byl odsouzen k úhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku.

2. Podle skutkových zjištění Okresního soudu Ingolstadt se obviněný D. M. shora uvedené násilné a majetkové trestné činnosti dopustil v podstatě tím, že:

1) dne 16. 8. 2019 v blíže nezjištěné době mezi 14:00 a 19:00 hodin odsouzený D. M. v obchodě s oblečením Xaver Mayr na adrese XY v Ingolstadtu odcizil jednu prošívanou bundu značky QS, S. Oliver v hodnotě 63,00 EUR,2) rovněž dne 16. 8. 2019 cca ve 20:00 hodin chtěl odsouzený D. M. podle svého předem učiněného plánu odcizit na trhu s potravinami v Ingolstadtu ze stánku s občerstvením č. 6 poškozeného M. tři pivní láhve v celkové hodnotě 7,50 EUR. Odsouzený si za tímto účelem vzal tyto tři pivní láhve, které stály na prodejním nálevním pultu, k sobě, aby je použil neoprávněně a bez zaplacení pro sebe. Jelikož však toto jeho chování zpozoroval poškozený M., musel odsouzený v rozporu se svým předem učiněným úmyslem tyto tři láhve znovu postavit na prodejní nálevní pult, z čehož byl odsouzený očividně tak rozčilený, že nejprve vzal do ruky jednu z pivních láhví a hodil ji směrem k poškozenému, který si toho však včas všiml a dokázal se svýma rukama láhvi ubránit, nicméně v důsledku tohoto jednání odsouzeného utrpěl povrchová řezná zranění na obou rukou. Kromě toho odsouzený hodil další pivní láhev směrem k hlavě poškozeného M., když tato láhev pouze těsně minula hlavu poškozeného.

3. Dne 5. 1. 2023 byl Ministerstvem spravedlnosti České republiky podán ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle , o Rejstříku trestů, ve

znění pozdějších předpisů, o tom, že se na výše citované odsouzení rozsudkem Okresního soudu Ingolstadt, Spolková republika Německo, ze dne 8. 1. 2020, sp. zn. 8 Ls , který nabyl právní moci dne 8. 1. 2020, ve vztahu k osobě odsouzeného D. M. hledí jako na odsouzení soudem České republiky.

4. Nejvyšší soud předmětnou věc přezkoumal a shledal, že jsou v daném případě splněny všechny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 citovaného zákona.

5. Předně je třeba konstatovat, že podle § 4a odst. 3 citovaného zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.

6. Z podaného návrhu, jakož i obsahu připojeného spisového materiálu přitom jednoznačně vyplývá, že odsouzený D. M. je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutků, které vykazují znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky, konkrétně pokračujícího přečinu krádeže podle § 205 odst. 2 tr. zákoníku, dílem spáchaného ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku, dílem [pod bodem 2)] v jednočinném souběhu se zvlášť závažným zločinem těžkého ublížení na zdraví podle § 145 odst. 1 tr. zákoníku, ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku. Ze skutkových zjištění příslušného německého soudu je totiž zřejmé, že si odsouzený celkem dvěma dílčími útoky, jež byly ve smyslu § 116 tr. zákoníku vedeny jednotným záměrem a byly spojeny stejným nebo podobným způsobem provedení, blízkou časovou souvislostí, jakož i předmětem útoku, přisvojil, popř. se pokusil přisvojit cizí věci tím, že se jich zmocnil, přičemž tohoto svého jednání se dopustil přesto, že byl za takový čin (v podobě neoprávněného přisvojení si cizí věci) v posledních třech letech odsouzen i potrestán. Z aktuálního opisu z evidence Rejstříku trestů totiž jasně plyne, že se odsouzený uvedeného jednání dopustil před uplynutím zákonné tříleté lhůty (z pohledu českého trestního práva rozhodné pro naplnění zákonného znaku speciální recidivy u přečinu krádeže ve smyslu § 205 odst. 2 tr. zákoníku) poté, co byl dne 5. 7. 2019 (tedy o pouhých cca 42 dnů dříve, než se na území Německa počal dopouštět dotčené trestné činnosti) propuštěn z výkonu trestu odnětí svobody ve výměře čtyř měsíců, který mu byl pravomocně uložen rozsudkem Okresního soudu Augsburg, Spolková republika Německo, ze dne 29. 4. 2019, sp. zn. 02 Ds 210 Js 108727/19, za trestný čin krádeže podle německého , resp. poté, co byl dne 15. 2. 2019 propuštěn z výkonu trestu odnětí svobody ve výměře sedmi měsíců, který mu byl pravomocně uložen rozsudkem Okresního soudu Augsburg, Spolková republika Německo, ze dne 26. 9. 2018, sp. zn. 10 Ds 309 Js 124785/18, za trestný čin krádeže po neoprávněném vniknutí do majetku podle německého , resp. poté, co byl dne 25. 1. 2019 propuštěn z výkonu trestu odnětí svobody ve výměře čtyř měsíců, který mu byl pravomocně uložen rozsudkem Okresního soudu Augsburg, Spolková republika Německo, ze dne 26. 6. 2018, sp. zn. 04 Ds 309 Js 111096/18, za trestný čin krádeže po neoprávněném vniknutí do majetku podle německého . Ze skutkových zjištění Okresního soudu Ingolstadt je rovněž zřejmé, že jednání odsouzeného popsané ve výrokové části rozsudku tohoto soudu pod bodem 2) současně bezprostředně směřovalo k úmyslnému způsobení těžké újmy na zdraví jiné osobě, byť k dokonání tohoto činu (tedy ke způsobení takovéhoto škodlivého následku) fakticky nedošlo. Za daného stavu jsou tedy splněny všechny formální podmínky předpokládané ustanovením citovaného zákona.

7. V posuzované věci však pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 citovaného zákona svědčí i podmínky materiální povahy, neboť společenská škodlivost trestné činnosti odsouzeného je zvyšována zejména povahou a způsobem provedení činu, dále skutečností, že svým jednáním naplnil zákonné znaky hned dvou úmyslných trestných činů, jakož i jeho bohatší trestní minulostí, ježto z aktuálního opisu z evidence Rejstříku trestů plyne, že byl v rozmezí let 1983 až 2022 na území České republiky celkem sedmkrát trestně stíhán a odsouzen, a to pro různorodou trestnou činnost, včetně trestné činnosti majetkového charakteru, byť zčásti je v důsledku zahlazení odsouzení na něho třeba hledět tak, jako by nebyl odsouzen. Současně se odsouzený v období let 2018 až 2019 dopustil celkem ve třech případech další trestné činnosti, a to výhradně majetkového charakteru, též na území Spolkové republiky Německo, z čehož tak plynou jeho zjevné sklony k porušování závazných právních norem v podobě opakovaného delikventního jednání, páchaného navíc na území více států. Z výše uvedeného je rovněž zřejmé, že ani několik předchozích pravomocných odsouzení, včetně opakovaného výkonu nepodmíněného trestu odnětí svobody, osobě odsouzeného nezabránilo ve spáchání dotčeného jednání, které je předmětem tohoto rozhodnutí.

8. Ve vztahu k druhu a výměře uloženého trestu lze současně konstatovat, že odsouzenému byla za jednání, jímž byl pravomocně uznán vinným rozsudkem Okresního soudu Ingolstadt, uložena sankce odpovídající právnímu řádu České republiky, konkrétně již citelnější nepodmíněný trest odnětí svobody ve výměře jednoho roku. Za tohoto stavu lze dospět k jednoznačnému závěru, že v daném případě byly splněny všechny zákonné podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení D. M. příslušným soudem Spolkové republiky Německo hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.

9. Ze shora uvedených důvodů tak Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky ve vztahu k osobě výše jmenovaného odsouzeného zcela vyhověl.

Poučení:

Proti tomuto usnesení

není

opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 11. 1. 2023

JUDr. Tomáš Durdík

předseda senátu