Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 1848/2022

21 Cdo 1848/2022-514

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Doležílka a soudců JUDr. Marka Cigánka a Mgr. Miroslava Hromady, Ph.D., v právní věci žalobce A. R. D., narozeného dne XY, bytem v XY, zastoupeného Mgr. Pavlem Slabým, advokátem se sídlem v Českých Budějovicích, Riegrova č. 2668/6, proti žalovanému FVE Litvínovice s. r. o. se sídlem v Litvínovicích č. 12, IČO 26050170, zastoupenému JUDr. Davidem Řezníčkem, LL.M., Ph.D., advokátem se sídlem v Českých Budějovicích, Krajinská č. 281/44, o odškodnění pracovního úrazu, vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 3. února 2022, č. j. -440, takto:

Dovolání žalobce se odmítá.

Stručné odůvodnění ( ):

Dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 3. 2. 2022, č. j. -440, není přípustné podle ustanovení , podle něhož není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Pokládá-li žalobce své dovolání proti potvrzujícímu výroku rozsudku odvolacího soudu za přípustné pro řešení hmotněprávní otázky, „zda skutečnost, že zaměstnanec nezaregistruje označení stroje cedulí mimo provoz a pracuje na stroji přes jeho odpojení z el. sítě a počáteční problém se spuštěním stroje, lze označit za lehkovážné jednání zaměstnance ve smyslu § 367 odst. 2 písm. b) ZP“, pak přehlíží, že na vyřešení této otázky rozsudek odvolacího soudu v napadené části nezávisí. Odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích, jimiž byla zamítnuta žaloba v části, ve které se žalobce domáhal náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti za dobu od března do listopadu 2015 ve výši 96 987 Kč a ve výši 8 817 Kč měsíčně počínaje měsícem prosincem 2015, z toho důvodu, že žalobci byl od 9. 6. 2013 přiznán starobní důchod a že mu proto podle (ve znění účinném do 30. 9. 2015) náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nepřísluší. Okolnost, zda a popřípadě v jakém rozsahu se žalovaný podle (ve znění účinném do 30. 9. 2015) zprostil odpovědnosti za škodu vzniklou žalobci pracovním úrazem ze dne 6. 8. 2013, zde byla vzhledem k uvedenému závěru odvolacího soudu bezvýznamná.

Namítá-li žalobce, že odvolací soud „rovněž pochybil, pokud sám stanovil konkrétní výši zproštění odpovědnosti žalovaného“, přičemž pro tento postup nebyly provedeny žádné důkazy a odvolací soud „neuvedl žádné důvody“ pro použití konkrétní výše zproštění a „jakákoli úvaha o míře zavinění účastníků chybí“, že napadené rozhodnutí porušuje právo žalobce na „dvojinstančnost řízení“, neboť „řeší zásadní hmotněprávní otázku v rámci odvolacího řízení“, a že je tedy „ve své podstatě … protiústavní, zejména pro svoji kolizi se zásadami spravedlivého procesu“, pak jde o námitky vad řízení, které se odvíjejí od žalobcem předestřené právní otázky, na jejímž vyřešení napadené rozhodnutí odvolacího soudu – jak bylo uvedeno výše – nezávisí, a které již proto nemohou přípustnost dovolání podle založit. Kromě toho vady řízení nejsou způsobilým dovolacím důvodem podle ustanovení a ani nemohou (samy o sobě) založit přípustnost dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu; dovolací soud k těmto vadám může – jestliže k nim skutečně došlo – podle ustanovení věty druhé přihlédnout jen tehdy, je-li dovolání přípustné.

Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalobce podle ustanovení odmítl.

Vzhledem k tomu, že tímto rozhodnutím dovolacího soudu se řízení o věci nekončí, bude rozhodnuto i o náhradě nákladů vzniklých v tomto dovolacím řízení v konečném rozhodnutí soudu prvního stupně, popřípadě soudu odvolacího ( , ).

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 17. 1. 2023

JUDr. Jiří Doležílek předseda senátu