Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 3027/2022

30 Cdo 3027/2022-159

USNESENÍ

Agentura NKL s. r. o.,

České republice – Ministerstvu vnitra,

se sídlem v Praze 7, Nad štolou 936/3, o zaplacení 25 264 579 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 28. 4. 2022, č. j. -146, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Obvodní soud pro Prahu 7 jako soud prvního stupně usnesením ze dne 24. 2. 2022, č. j. -137, opravil záhlaví usnesení ze dne 14. 10. 2021, č. j. -125 (výrok I), zastavil řízení (výrok II) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III).

Městský soud v Praze jako soud odvolací napadeným usnesením potvrdil usnesení soudu prvního stupně ve výrocích II a III o zastavení řízení a o náhradě nákladů řízení (výrok I usnesení odvolacího soudu) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II usnesení odvolacího soudu).

Usnesení odvolacího soudu napadla žalobkyně v plném rozsahu včasným dovoláním. Nejvyšší soud však toto dovolání podle , , ve znění účinném od 1. 1. 2022 (viz čl. II a XII ), dále jen „ “, odmítl.

Dovolání žalobkyně neobsahuje náležitosti vyžadované ustanovením , 3 , neboť žalobkyně neuvádí žádnou právní otázku, která by zpochybnila právní závěr odvolacího soudu, jenž rozhodoval o zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku za žalobu na náhradu škody podle , o krizovém řízení a změně některých zákonů (krizový zákon) [dále jen „krizový zákon“]. Žalobkyně pouze uvedla, že „nebyla připuštěna modifikace právní kvalifikace předmětné žaloby“, že „nikdy nešlo o žádné jiné rozhodnutí, než o rozhodnutí českého státu“, že „za škodu vzniklou v příčinné souvislosti s krizovým opatřením odpovídá a odpovídal stát, nikoliv orgán krizového řízení“, že podle jejího názoru „na danou věc dopadají ustanovení krizového zákona, tak ustanovení “. Tím však nevymezila právní otázku, na jejímž řešení by napadené rozhodnutí odvolacího soudu záviselo, pouze uvedla jeho obecnou kritiku, která však nemůže založit přípustnost dovolání.

Pouze na vysvětlenou lze doplnit, že Nejvyšší soud již ve své rozhodovací praxi vyložil rozdíly v uplatňování nároku podle , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. , o notářích a jejich činnosti (notářský řád), a nároku podle krizového zákona, jež se projevují i v poplatkové povinnosti (srov. zejména usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 2016, sp. zn. a rozhodnutí v něm citované).

Vytýká-li dovolatelka odvolacímu soudu nevypořádání se s její odvolací argumentací, poukazujíc přitom na nález Ústavního soudu ohledně práva na přístup k soudu, je třeba upozornit na usnesení ze dne 11. 9. 2018, sp. zn. , v němž Nejvyšší soud uvedl, že soud má povinnost své rozhodnutí přesvědčivě a řádně zdůvodnit, tento závazek však nemůže být chápán tak, že vyžaduje podrobnou odpověď na každý argument žalobce (k tomu např. rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 19. 4. 1994, ve věci V. de H. proti Nizozemí, stížnost č. 16034/90). Soudní rozhodnutí musí v dostatečné míře uvádět důvody, na nichž jsou založena, rozsah této povinnosti se může měnit podle povahy rozhodnutí a musí být posuzován ve světle okolností každého případu. Závěr odvolacího soudu nepovažuje dovolací soud za nepřezkoumatelný, neboť, jak vyplývá z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 2013, sp. zn. , měřítkem toho, zda rozhodnutí soudu prvního stupně je či není přezkoumatelné, nejsou požadavky odvolacího soudu na náležitosti odůvodnění rozhodnutí soudu prvního stupně, ale především zájem účastníků řízení na tom, aby mohli náležitě použít v odvolání proti tomuto rozhodnutí odvolací důvody. I když rozhodnutí soudu prvního stupně nevyhovuje všem požadavkům na jeho odůvodnění, není zpravidla nepřezkoumatelné, jestliže případné nedostatky, podle obsahu odvolání, nebyly na újmu uplatnění práv odvolatele. Obdobně platí, že i když rozhodnutí odvolacího soudu nevyhovuje všem požadavkům na jeho odůvodnění, není zpravidla nepřezkoumatelné, jestliže případné nedostatky odůvodnění nebyly, podle obsahu dovolání, na újmu uplatnění práv dovolatele. V poměrech projednávané věci je zřejmé, že odůvodnění napadeného usnesení odvolacího soudu je založeno na tom, že žalobkyní vylíčené rozhodné skutečnosti neumožňují posoudit uplatněný nárok podle , jde naopak o nárok na náhradu škody podle krizového zákona, u něhož není zákonem upraveno osvobození od soudního poplatku, jenž je určen podle položky 1 odst. 1 sazebníku soudních poplatků; dovolatelce tedy nebylo nijak znemožněno uvést dovolací důvody a předestřít svou argumentaci.

Nejvyšší soud proto ze všech výše uvedených důvodů dovolání žalobkyně odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení není třeba odůvodňovat ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 11. 1. 2023

JUDr. Pavel Simon předseda senátu