Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 3468/2022

30 Cdo 3468/2022-73

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Simona a soudců JUDr. Hany Poláškové Wincorové a Mgr. Viktora Sedláka v právní věci žalobkyně Wassa s. r. o., IČO 27317421, se sídlem v Příšovicích 157, zastoupené Mgr. Jakubem Hajdučíkem,advokátem se sídlem v Praze 13, Sluneční náměstí 2588/14, proti žalované České republice – Ministerstvu financí, se sídlem v Praze 1, Letenská 525/15, o zadostiučinění za nemajetkovou újmu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 3. 5. 2022, č. j. -105, a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 8. 6. 2022, č. j. -122, takto:

II. Ve zbylém rozsahu se dovolání odmítá.

Odůvodnění:

Obvodní soud pro Prahu 8 (dále jen „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 3. 5. 2022, č. j. -105 (v dovolání žalobkyně uvádí chybné č. j. -106, pozn. Nejvyššího soudu), vyslovil svoji místní nepříslušnost (výrok I) a rozhodl, že po právní moci jeho usnesení bude věc postoupena Obvodnímu soudu pro Prahu 1 jako soudu místně příslušnému (výrok II).

K odvolání žalobkyně Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) usnesením ze dne 8. 6. 2022, č. j. -122, usnesení soudu prvního stupně potvrdil.

Částky 147 490 Kč s příslušenstvím se žalobkyně domáhá z titulu zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která jí měla být způsobena nepřiměřenou délkou daňového řízení o doměření DPH za květen 2015, původně vedeného u Finančního úřadu pro Liberecký kraj.

Usnesení soudu prvního stupně i odvolacího soudu napadla žalobkyně včasným dovoláním, a to v celém jejich rozsahu.

Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle , , ve znění účinném od 1. 1. 2022 (viz čl. II a XII ), dále jen „ “.

Dovolání je mimořádným opravným prostředkem, kterým lze napadnout pravomocné rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští (srov. ). Žalobkyně však svým dovoláním výslovně napadá nejen usnesení odvolacího soudu, ale i rozhodnutí soudu prvního stupně. neupravuje funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně. Jelikož nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, Nejvyšší soud řízení o dovolání žalobkyně proti usnesení soudu prvního stupně podle ve spojení s větou první zastavil (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 9. 2003, sp. zn. , uveřejněné pod č. 47/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část civilní, citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou dostupná z www.nsoud.cz).

Ve zbylém rozsahu, v němž dovolání směřuje proti usnesení odvolacího soudu, Nejvyšší soud dovolání žalobkyně podle ustanovení odmítl jako nepřípustné.

Otázka, zda stálým pracovištěm ve smyslu je též stálé pracoviště zaměstnavatele, tedy právnické nebo fyzické osoby, v daném případě pracoviště Ministerstva financí jakožto organizační složky jednající za stát (podle žalobkyně dosud v rozhodovací praxi dovolacího soudu neřešená), přípustnost dovolání dle nezakládá, neboť při jejím řešení se odvolací soud neodchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, jestliže uzavřel, že v projednávané věci nemůže být uplatněna volba místní příslušnosti podle , neboť místní příslušnost soudu podle stálého pracoviště žalovaného může být založena jen ohledně fyzické osoby - zaměstnance.

Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 27. 6. 2014, sp. zn. , (na které odkazuje i žalovaná ve vyjádření k dovolání) uzavřel, že stálým pracovištěm se ve smyslu ustanovení rozumí prostor (místo), kde žalovaný na základě pracovního, služebního nebo jiného jim obdobného právního vztahu vykonává své zaměstnání nebo povolání (plní své úkoly vyplývající z pracovního, služebního nebo jiného jim obdobného právního vztahu), jestliže právní vztah, v němž žalovaný plní své úkoly z pracovního, služebního nebo jiného jim obdobného právního vztahu, nemá jen krátkodobou nebo příležitostnou povahu a jestliže žalovaný na pracovišti vykonává své zaměstnání (povolání) soustavně. V navazujícím usnesení ze dne 6. 2. 2020, sp. zn. , Nejvyšší soud zdůraznil, že smyslem je umožnit vést spor proti žalovanému (fyzické osobě) u soudu, v jehož obvodu má své stálé pracoviště, neboť jde – zejména vedle jeho bydliště ( ) – rovněž o místo, kde se pravidelně zdržuje. Z výše uvedené judikatury Nejvyššího soudu tedy plyne, že se vztahuje na pracoviště zaměstnance (kterým dle , , ve znění pozdějších předpisů, může být jen fyzická osoba), nikoliv zaměstnavatele.

Poukazuje-li žalobkyně na stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 12. 11. 2008, sp. zn. , publikované pod č. 3/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, podle kterého v občanském soudním řízení, v němž je žalovaným stát a v němž za stát vystupuje Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, je obecným soudem státu ( ) okresní soud, v jehož obvodu sídlí (má adresu) územní pracoviště, které v řízení zabezpečuje činnost Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, přehlíží, že se toto stanovisko netýká výkladu , ale určování obecného soudu státu dle , tedy zcela jiné právní otázky. Navíc se tyto závěry týkají jen sporů, kde za stát vystupuje Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, a jsou postaveny na zvláštní právní úpravě zakotvené zejména v a 2 , o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Na daný případ tedy nedopadají.

Jelikož napadeným usnesením odvolacího soudu se řízení ve věci samé nekončí, ani nebylo řízení ve věci samé skončeno již předtím, nerozhodoval Nejvyšší soud o nákladech dovolacího řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2002, sp. zn. , uveřejněné pod č. 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část civilní). O nákladech řízení včetně tohoto dovolacího řízení rozhodne soud v rozhodnutí, jímž se bude řízení končit ( ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 15. 12. 2022

JUDr. Pavel Simon předseda senátu