Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 Td 70/2022

-52

USNESENÍ

J. D.,

Podle věta první za středníkem , o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, ve znění pozdějších předpisů, za použití tr. ř., je k projednání trestní věci J. D. příslušný Krajský soud v Praze.

Odůvodnění:

1. Krajskému soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci byla předložena žádost Okresního soudu Komárno, Slovenská republika, o uznání a převzetí výkonu trestu odnětí svobody uloženého odsouzenému J. D. trestním příkazem Okresního soudu Komárno ze dne 20. 11. 2020, sp. zn. 0T/82/2020, ve spojení s usnesením Okresního soudu Komárno ze dne 25. 3. 2021, sp. zn. 0T/82/2020.

2. Spolu s žádostí bylo soudu doručeno i Osvědčení podle čl. 4 rámcového rozhodnutí Rady 2008/909/SVV ze dne 27. 11. 2008 o uplatnění zásady vzájemného uznávání rozsudků v trestních věcech, které ukládají trest odnětí svobody nebo opatření spojená se zbavením osobní svobody, za účelem jejich výkonu v EU. K osvědčení byla připojena rozhodnutí Okresního soudu Komárno citovaná shora a kladné stanovisko Ministerstva spravedlnosti České republiky ve smyslu poslední věta , o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních (dále jen „z. m. j. s.“).

3. Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci přezkoumal podaný návrh a dospěl k závěru, že není k jeho projednání místně příslušný. Rozhodl proto usnesením ze dne 19. 10. 2022, sp. zn. , tak, že podle § 188 odst. 1 písm. a) tr. ř. a § 24 odst. 1 tr. ř.

per analogiam

se žádost Okresního soudu Komárno o uznání a výkon trestu odnětí svobody v trvání 1 roku uloženého trestním příkazem Okresního soudu Komárno ze dne 20. 11. 2020, sp. zn. 0T/82/2020, ve spojení s usnesením Okresního soudu Komárno ze dne 25. 3. 2021, sp. zn. 0T/82/2020, J. D., předkládá Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o příslušnosti soudu.

4. Své rozhodnutí Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci odůvodnil s odkazem na ustanovení § 301 odst. 1 z. m. j. s. tím, že odsouzený J. D. je v současné době ve výkonu trestu odnětí svobody ve Slovenské republice. Kritérium místa, kde se osoba zdržuje, tedy odpadá, a nastupuje kritérium posledního trvalého pobytu. Odsouzený je slovenský státní příslušník s trvalým pobytem ve Slovenské republice. Lustrací osoby odsouzeného v informačním systému základních registrů bylo zjištěno, že odsouzený J. D. měl mít poslední trvalý pobyt v České republice na adrese XY. Podle přílohy č. 3 , o soudech a soudcích, spadá XY do obvodu Okresního soudu v Třebíči. Podle přílohy č. 2 zákona patří Okresní soud v Třebíči do obvodu Krajského soudu v Brně.

5. Po seznámení se s obsahem příslušného spisového materiálu Nejvyšší soud dospěl k závěru, že v posuzované věci lze přisvědčit názoru Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ohledně jeho místní nepříslušnosti, avšak na základě jiných skutkových podkladů.

6. Podle § 301 odst. 1 z. m. j. s. k postupu podle Hlavy VIII, dílu 1 z. m. j. s. je příslušný krajský soud, v jehož obvodu se zdržuje osoba, vůči níž rozhodnutí jiného členského státu směřuje, a nelze-li takové místo zjistit, je příslušný krajský soud, v jehož obvodu tato osoba má nebo měla poslední trvalý pobyt; jinak je příslušný Krajský soud v Praze.

7. Podle § 301 odst. 3 z. m. j. s. bylo-li rozhodnutí jiného členského státu zasláno orgánu, který není k postupu podle tohoto dílu příslušný, postoupí je neprodleně příslušnému soudu a současně o postoupení vyrozumí příslušný orgán jiného členského státu, který mu rozhodnutí zaslal. Má-li soud, kterému bylo rozhodnutí postoupeno, pochybnosti o své příslušnosti, postupuje přiměřeně podle § 24 tr. ř. Obdobně podle věty první a druhé se postupuje i ohledně jiné písemnosti obdržené před zasláním rozhodnutí jiného členského státu.

8. V nyní projednávané věci z obsahu připojeného spisu Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci, sp. zn. , vyplývá, že odsouzený J. D. ve své žádosti (č. l. 4 spisu) uvedl jako své trvalé bydliště v České republice XY v XY. Jak již bylo shora zmíněno, Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci v odůvodnění svého rozhodnutí konstatoval, že lustrací osoby odsouzeného v informačním systému základních registrů bylo zjištěno, že odsouzený J. D. měl poslední trvalý pobyt v České republice na adrese XY.

9. Nejvyšší soud proto provedl lustraci osoby odsouzeného J. D. v Informačním systému základních registrů, v Centrální evidenci obyvatel a rovněž ve Výpisu údajů z registru obyvatel, ovšem oproti Krajskému soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci pokaždé s negativním výsledkem.

10. Nejvyšší soud proto učinil dotaz ohledně trvalého bydliště odsouzeného na Městském úřadě v České Lípě a u Městyse Opatov. Městský úřad v České Lípě sdělil, že u J. D. není v informačním systému evidence obyvatel, ani v interní evidenci městského úřadu údaj o místu trvalého pobytu. Zda se odsouzený na adrese XY někdy zdržoval, není uvedenému úřadu známo. Podle zprávy Městyse Opatov nebyl odsouzený J. D. na adrese XY, okres Třebíč, nikdy trvale hlášen. Nebyl uveden na tomto bydlišti v registru obyvatel a nikdy zde nebydlel ani přechodně. Hlášen k trvalému bydlišti na této adrese byl pouze J. D., nar. XY.

11. S ohledem na všechny shora uvedené skutečnosti proto Nejvyšší soud rozhodl tak, že příslušným k rozhodnutí v této trestní věci odsouzeného J. D. je podle § 301 odst. 1 věta první za středníkem z. m. j. s. Krajský soud v Praze, neboť nebylo možné užít ani kritérium místa, kde se odsouzený zdržuje, ani kritérium posledního trvalého pobytu.

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 30. 11. 2022

JUDr. Antonín Draštík předseda senátu