Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 ICdo 166/2022-118

-118

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Petra Gemmela a Mgr. Milana Poláška v právní věci žalobce S. M., narozeného XY, bytem XY, zastoupeného JUDr. Vladimírem Vaňkem, advokátem, se sídlem v Praze 2, Karlovo náměstí 28/559, PSČ 120 00, proti žalovanému Z/C/H Legal v. o. s., advokátní kancelář, se sídlem v Praze 1, Národní 973/41, PSČ 110 00, identifikační číslo osoby 27222861, jako insolvenčnímu správci dlužníka P. D., zastoupenému Mgr. Milanem Patákem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Národní 973/41, PSČ 110 00, o určení pořadí pohledávky vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 176 ICm XY, jako incidenční spor v insolvenční věci dlužníka P. D., narozeného XY, bytem XY, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 29 června 2022, č. j. 176 ICm XY, 103 VSPH XY (), takto:

Odůvodnění:

1. Rozsudkem ze dne 19. dubna 2021, č. j. 176 ICm XY, Městský soud v Praze (dále jen „insolvenční soud“):

[1] Zamítl žalobu, kterou se žalobce (S. M.) domáhal vůči žalovanému (Z/C/H Legal v. o. s., advokátní kancelář, jako insolvenčnímu správci dlužníka P. D.), určení, že jeho pohledávka vůči dlužníku z titulu vrácení kupní ceny z kupní smlouvy uzavřené mezi žalobcem, dlužníkem a manželkou dlužníka dne 4. února 2009, sestávající z jistiny ve výši 21 miliónů Kč (a úroků z prodlení) je pohledávkou za majetkovou podstatou (bod I. výroku).

[2] Uložil žalobci zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení do 3 dnů od právní moci rozhodnutí částku 8.228 Kč (bod II. výroku).

2. K odvolání žalobce Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 29 června 2022, č. j. 176 ICm XY, 103 VSPH XY ():

[1] Potvrdil rozsudek insolvenčního soudu (první výrok).

[2] Uložil žalobci zaplatit žalovanému na náhradě nákladů odvolacího řízení do 3 dnů od právní moci rozhodnutí částku 8.228 Kč (druhý výrok).

3. Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, domáhaje se jeho zrušení a vrácení věci odvolacímu soudu k „novému rozhodnutí o přihlášce žalobce P11“ ze dne 7. března 2016, jež bude respektovat ustanovení , o úpadku a způsobech jeho řešení (). Míní, že přihlášku podal jako známý zahraniční věřitel předčasně, když insolvenční soud jej řádně nepoučil o jeho právech ve smyslu článku 54 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 848/2015, ze dne 20. května 2015, o insolvenčním řízení (dále jen „nařízení o insolvenčním řízení“). Dovozuje též, že kdyby Nejvyšší soud jeho požadavku nevyhověl, zmařil by jeho právo na spravedlivý proces garantované článkem 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

4. Žalovaný ve vyjádření navrhuje dovolání odmítnout, maje napadené rozhodnutí za správné.

5. S přihlédnutím k době vydání napadeného rozhodnutí je pro dovolací řízení rozhodný , , v aktuálním znění (dále jen „“).

6. Nejvyšší soud se nejprve zabýval přípustností podaného dovolání.

7. Judikatura Nejvyššího soudu je ustálena v závěru, že spočívá-li rozhodnutí odvolacího soudu na posouzení více právních otázek, z nichž každé samo o sobě vede samostatně k výsledku dosaženému rozhodnutím odvolacího soudu, není dovolání ve smyslu ustanovení přípustné, jestliže řešení některé z těchto otázek nebylo dovoláním zpochybněno, nebo jestliže některá z těchto otázek nesplňuje předpoklady vymezené v ustanovení Je tomu tak proto, že dovolací soud je vázán uplatněnými dovolacími důvody, včetně jejich obsahového vymezení, a z jiných než dovolatelem uplatněných důvodů napadené rozhodnutí přezkoumat nemůže (srov. ustanovení věty první a např. důvody nálezu Ústavního soudu ze dne 11. listopadu 2009, sp. zn. , uveřejněného pod číslem 236/2009 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu). Věcný přezkum posouzení ostatních právních otázek nemůže za tohoto stavu ovlivnit výsledek řízení a dovolání je tak nepřípustné jako celek. Srov. k tomu usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. října 2005, sp. zn. , uveřejněné pod číslem rozh. obč., a v poměrech ve znění účinném od 1. ledna 2013 např. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. března 2020, sen. zn. , uveřejněné pod číslem 101/2020 Sb. rozh. obč.

8. Řečené platí tím více, jestliže dovoláním nebylo zpochybněno řešení žádné z otázek, na nichž spočívá rozhodnutí odvolacího soudu.

9. Napadené rozhodnutí se zabývá (ve shodě s tím, jak dovolatel vymezil předmět řízení podanou žalobou) otázkou, zda pohledávka dovolatele z titulu vrácení kupní ceny je pohledávkou za majetkovou podstatou [zda má takové (přednostní) pořadí].

10. Rozhodovací praxe soudů je ustálena v závěru (který napadené rozhodnutí respektuje), že pohledávky za majetkovou podstatou nebo pohledávky postavené na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou jsou pohledávkami se zvláštním právem přednosti (srov. a a ), které se v insolvenčním řízení uplatňují jiným způsobem (než přihláškou) [ a 2 ]. Případný spor o to, zda taková pohledávka v právu vůbec existuje, případně v jaké výši, se vede na základě žaloby o (s)plnění podané věřitelem, který ji uplatňuje (žalobcem), proti osobě s dispozičními oprávněními jako žalovaným u obecného soudu (nejde o incidenční spor) [ věta první )]. U takové pohledávky není posouzení její pravosti nebo výše vyhrazen zvláštní (incidenční) spor o příslušné určení (o určení pravosti nebo výše pohledávky), nýbrž obecný spor o splnění povinnosti (u peněžité pohledávky spor o její zaplacení). Posouzení, zda jde o pohledávku s takovým právem přednosti (zda pohledávka je pohledávkou za majetkovou podstatou, nebo zda pohledávka je pohledávkou postavenou na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou), tedy posouzení (přednostního) pořadí pohledávky pro účely jejího uspokojení v insolvenčním řízení vedeném na majetek dlužníka, však stále (výlučně) zůstává v rukou insolvenčního soudu (srov. ). I v takovém případě jde o incidenční spor dle (srov. ), vedený na základě žaloby, kterou věřitel vždy podává proti insolvenčnímu správci (srov. věta druhá ); srov. shodně např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. dubna 2020, sen. zn. , uveřejněný pod číslem 109/2020 Sb. rozh. obč.

11. Dovolání však otevírá otázku „včasnosti přihlášky“ pohledávky známého věřitele ve smyslu ustanovení , tedy otázku, která se týká způsobu uplatnění nároku, pro který se spor o pořadí v dané věci vůbec nevede (pohledávky za majetkovou podstatou se neuplatňují v insolvenčním řízení přihláškou). Dovoláním předestřené výtky k nesprávnosti poučení známého věřitele o jeho právech tedy nemají žádný význam pro účely zkoumání, zda co do pořadí jde o pohledávku za majetkovou podstatou.

12. Nejvyšší soud proto dovolání, jež mohlo být přípustné jen podle a pro něž neplatí žádné z omezení přípustnosti vypočtených v , odmítl podle a 2 , jelikož dovolatel mu nepředestírá k zodpovězení žádnou z otázek, jejíž řešení by mohlo ovlivnit správnost závěru o odmítnutí dovolání. K zásahu do práva dovolatele na spravedlivý proces tím, že Nejvyšší soud odmítne odpovídat na otázku, na jejímž řešení napadené rozhodnutí nespočívá a spočívat nemá, dojít nemůže.

13. Jen pro úplnost (bez vlivu na výsledek dovolacího řízení) Nejvyšší soud podotýká, že nařízení o insolvenčním řízení ve věci uplatnitelné není, což plyne z výkladu, který Nejvyšší soud podal k článku 84 nařízení o insolvenčním řízení v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. května 2020, sen. zn. , uveřejněném pod číslem 9/2021 Sb. rozh. obč.

14. Výrok o nákladech dovolacího řízení se opírá o ustanovení , a , když dovolání žalobce bylo odmítnuto, čímž žalovanému vzniklo právo na náhradu účelně vynaložených nákladů dovolacího řízení. Ty v dané věci sestávají z odměny advokáta za 1 úkon právní služby (vyjádření k dovolání ze dne 15. listopadu 2022) určené podle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátního tarifu), v aktuálním znění. Advokátu žalovaného přísluší za tento úkon právní služby mimosmluvní odměna dle advokátního tarifu. Incidenční spor o určení pořadí pohledávky je ve smyslu ustanovení advokátního tarifu sporem ve věci rozhodované v insolvenčním řízení, u kterého se považuje za tarifní hodnotu částka 50.000 Kč. Tomu odpovídá (dle bodu 5. advokátního tarifu) mimosmluvní odměna ve výši 3.100 Kč. Spolu s náhradou hotových výdajů dle advokátního tarifu ve výši 300 Kč jde o částku 3.400 Kč. S připočtením náhrady za 21% daň z přidané hodnoty ve výši 714 Kč ( ) jde celkem o částku 4.114 Kč, kterou Nejvyšší soud přiznal žalovanému k tíži žalobce.

Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; účastníkům incidenčního sporu se však doručuje i zvláštním způsobem.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat exekuce (výkonu rozhodnutí).

V Brně dne 22. prosince 2022

JUDr. Zdeněk Krčmář

předseda senátu