Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 3093/2022

22 Cdo 3093/2022-584

ČESKÁ REPUBLIKAROZSUDEKJMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a soudců Mgr. Davida Havlíka a JUDr. Martiny Štolbové ve věci žalobce M. Z., narozenéhoXY, bytem v XY, zastoupeného JUDr. Vladanou Zemanovou, advokátkou se sídlem v Praze 2, Svobodova 137/7, proti žalované J. Z., narozené XY, bytem v XY, zastoupené JUDr. Josefem Vrabcem, advokátem se sídlem v Dobřichovicích, Jiráskova 378, o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 10. 5. 2022, č. j. -538, takto:

Odůvodnění:

Obvodní soud pro Prahu 4 (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 3. 6. 2020, č. j. -342, zrušil spoluvlastnictví žalobce a právního předchůdce žalované O. Z. k pozemkům parc. č. XY zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je „stavba XY“, č. p. XY, bydlení, parc. č. XY zahrada, parc. č. XY zastavěná plocha a nádvoří, na němž stojí garáž bez čp/če, v obci XY, katastrální území XY, zapsaným na LV č. XY vedeném u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, Katastrálního pracoviště XY (výrok I – dále jen “společné nemovitosti“), uvedené nemovitosti přikázal do výlučného vlastnictví žalobce (výrok II), žalobci uložil povinnost na vypořádání spoluvlastnického podílu vyplatit žalované částku 7 125 000 Kč (výrok III) a rozhodl o nákladech řízení (výroky VI a V).

Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 10. 5. 2022, č. j. -538, k odvolání žalované potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I ve správném znění, že se zrušuje spoluvlastnictví účastníků k pozemkům parc. č. XY zastavěná plocha a nádvoří o výměře 97 m2, jehož součástí je stavba XY, č. p. XY, bydlení, parc. č. XY zahrada o výměře 332 m2 a parc. č. XY zastavěná plocha a nádvoří o výměře 27 m2, na němž stojí garáž bez čp/če, vše v obci XY, katastrální území XY, zapsané na LV č. XY vedeném u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, Katastrálního pracoviště XY (výrok I), a ve výroku II (výrok II), ve výrocích III a V rozsudek soudu prvního stupně změnil (výroky III a V) a rozhodl o nákladech řízení (výroky IV a VI).

Odvolací soud zrušil spoluvlastnictví účastníků ke společným nemovitostem, které měli v rovnodílném spoluvlastnictví, a tyto nemovitosti přikázal do výlučného vlastnictví žalobce, který jejich přikázání do svého vlastnictví navrhoval, prokázal svoji solventnost k vyplacení přiměřené náhrady i účelné využití nemovitostí.

Proti výroku III rozsudku odvolacího soudu podává žalovaná (dále i jen „dovolatelka“) dovolání. Tvrdí, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci a závisí na vyřešení otázky hmotného práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu.

Dovolatelka namítá, že odvolací soud se odchýlil od konstantní judikatury Nejvyššího soudu při posouzení otázky, k jakému časovému okamžiku má být ve smyslu , , stanovena přiměřená náhrada. Výše přiměřené náhrady, jejíž stanovení je otázkou právní, nikoli skutkovou, má být určena ke dni rozhodnutí soudu, což vyplývá např. z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. a sp. zn. , nebo z rozhodnutí sp. zn. týkajícího se vypořádání společného jmění manželů, které je použitelné i pro řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví. To se v projednávané věci nestalo, neboť odvolací soud vzal za podklad pro stanovení přiměřené náhrady znalecký posudek starší šesti měsíců. Jeho rozhodnutí proto, zejména s ohledem na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

Dovolatelka navrhuje, aby Nejvyšší soud rozsudek odvolacího soudu ve výroku III zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Žalobce ve vyjádření k dovolání uvedl, že dovolání není přípustné ani důvodné. Znalecký posudek znalce Ing. Látala ze dne 18. 10. 2021 podle stavu ze dne 7. 9. 2021 byl aktualizován jeho výpovědí dne 22. 2. 2022; proti znaleckému posudku a jeho aktuálnosti neměla žalovaná žádné námitky. Při jednání znalec připustil, že cenové pohyby hypoteticky mohou být, v Praze jsou menší, ale navzdory tomu k uzavření odpovědi na otázku soudu, jestli došlo v mezidobí k cenovým pohybům, výslovně uvedl, že se vyjadřuje souhlasně jako ve znaleckém posudku. V době rozhodnutí tak nešlo o znalecký posudek starší šesti měsíců. Za cenu znalcem určenou se sama žalovaná chtěla stát vlastníkem společných nemovitostí. Její dovolání je proto účelové.

Podle , (dále jen „ “), není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle – 3 dovolání lze podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Dovolání nelze podat z důvodu vad podle , a b) a . V dovolání musí být vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh). Důvod dovolání se vymezí tak, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a že vyloží, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení.

Nejvyšší soud po zjištění, že dovolání je přípustné podle , že je uplatněn dovolací důvod uvedený v , a že jsou splněny i další náležitosti dovolání a podmínky dovolacího řízení (zejména , ), napadené rozhodnutí přezkoumal a zjistil, že dovolání je důvodné.

Napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky týkající se stanovení okamžiku pro určení ceny obvyklé, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené praxe dovolacího soudu.

Ve sporu o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví je pro určení přiměřené náhrady rozhodující cena nemovitosti v době jejího vypořádání (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 1. 1998, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 15/1999 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část civilní, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 7. 2005, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 1. 2019, sp. zn. – tato a další níže uvedená rozhodnutí dovolacího soudu jsou dostupná na webových stránkách Nejvyššího soudu https://www.nsoud.cz).

Podle již ustálené judikatury dovolacího soudu platí, že pokud soud v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví při zjištění ceny předmětu spoluvlastnictví vezme za základ znalecký posudek vypracovaný před dvěma a více roky, pak nesprávně nevychází z ceny nemovitosti v době vypořádání; jedná se o nesprávné právní posouzení věci (k tomu viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 8. 2010, sp. zn. , rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 12. 2016, sp. zn. , nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2019, sp. zn. ).

V rozsudku ze dne 28. 11. 2013, sp. zn. , Nejvyšší soud vysvětlil, že posouzení, kdy už je nutno přistoupit k doplnění či aktualizaci znaleckého posudku je nutno posuzovat individuálně s přihlédnutím k okolnostem konkrétního případu (obdobně srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 12. 2021, sp. zn. ). V uvedené věci pak dovolací soud poukázal na skutečnost, že žalobkyně v průběhu odvolacího řízení žádným způsobem nepoukazovala na možnou změnu cen nemovitostí a nenavrhovala ani doplnění znaleckého posudku ani případné vypracování revizního znaleckého posudku. Jestliže z obsahu spisu nevyplývaly žádné skutečnosti, z nichž by bylo možno usuzovat na změny v cenách nemovitostí, nelze vytýkat odvolacímu soudu nesprávné právní posouzení věci, jestliže vzal za základ při určení výše přiměřené náhrady znalecký posudek vypracovaný před jedním rokem (obdobně i rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 12. 2016, sp. zn. ).

V usnesení ze dne 29. 4. 2019, sp. zn. , Nejvyšší soud uzavřel, že vzal-li odvolací soud za základ obvyklé ceny znalecký posudek a vyjádření znalce šest měsíců před vyhlášením rozsudku, nespočívá jeho rozhodnutí na nesprávném právním posouzení věci.

Není sporu o tom, že pro odvolací soud je rozhodující skutkový stav ke dni vyhlášení jeho rozsudku ( ve spojení s ). Skutečnost, že se ceny nemovitostí mění, je obecně známa ( ). Proto také ustálená judikatura Nejvyššího soudu požaduje, aby nejpozději po dvou letech od pořízení byl znalecký posudek, jímž byla stanovena cena obvyklá jako základ pro určení přiměřené náhrady, aktualizován. Z judikatury Nejvyššího soudu rovněž vyplývá, že učinit závěr o nutnosti přistoupit k doplnění či aktualizaci znaleckého posudku lze učinit i dříve, a to na základě individuálního posouzení s přihlédnutím k okolnostem konkrétního případu, jimiž mohou být např. upozornění účastníka na změnu v cenách nemovitostí a jeho návrh na aktualizaci znaleckého posudku nebo skutečnosti vyplývající z obsahu spisu, z nichž je možno usuzovat na změny v cenách nemovitostí.

Odvolací soud při stanovení ceny obvyklé vyšel ze znaleckého posudku znalce Ing. Látala ze dne 18. 10. 2021 podle stavu ke dni 7. 9. 2021. Cenu obvyklou nemovitostí ve spoluvlastnictví účastníků stanovil znalec ke dni 7. 9. 2021 částkou 16 300 000 Kč.

Při jednání dne 22. 2. 2022 znalec vypověděl, že od vypracování znaleckého posudku tu jsou pravděpodobně „určité cenové pohyby“, musel by to vyhodnotit přes „graf změnových cen“. V Praze jsou cenové pohyby „trošičku menší“. V těchto cenách i 3 nebo 5% může mít vliv. Mohl by hypoteticky nastat posun, neboť poptávka rezidencí převyšuje nabídku. Něco by se mohlo jevit. Rád by to přezkoumal. Poté uvedl: „takže hypoteticky ano, vyjadřuji se souhlasně, ale nemám to propracováno, nemám to připravené“.

Jestliže znalec při odvolacím jednání dne 22. 2. 2022 vypověděl, že se cena obvyklá společných nemovitostí od vypracování znaleckého posudku hypoteticky mohla změnit, neboť i v Praze se ceny nemovitostí pohybují, protože poptávka po rezidencích převyšuje nabídku, pak z obsahu spisu vyplývají skutečnosti, z nichž by bylo možné usoudit, že se cena společných nemovitostí ode dne 7. 9. 2021 (k tomuto datu byly znalcem oceněny) změnila. Naopak z výpovědi znalce nevyplývá, že by ke dni jeho výslechu byla cena obvyklá společných nemovitostí shodná s cenou uvedenou v jeho znaleckém posudku. Z kontextu výpovědi znalce je zřejmé, že slova „vyjadřuji se souhlasně“ se vztahují k možnosti pohybu cen od doby, ke které cenu obvyklou ve znaleckém posudku stanovil.

Odvolací soud se s výpovědí znalce v této části nijak v odůvodnění svého rozsudku nevypořádal, a při stanovení přiměřené náhrady vyšel z ceny obvyklé stanovené znalcem ke dni ocenění (tj. ke dni 7. 9. 2021). Jeho odůvodnění je proto neúplné. Jestliže za této situace odvolací soud neaktualizoval znalecký posudek jeho doplňkem nebo výpovědí znalce, rozhodl v rozporu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu.

Protože je dovolání v projednávané věci přípustné, dovolací soud se zabýval tím, zda není řízení zatíženo vadami uvedenými v , a b) a , jakož i jinými vadami řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (srovnej ).

V projednávané věci učinil odvolací soud skutková zjištění o solventnosti žalobce a nesolventnosti žalované, tedy o skutečnostech, které jsou významné pro posouzení věci z hlediska hmotného práva, na základě listinných důkazů uvedených v bodech 14 a 15 odůvodnění jeho rozsudku, aniž byly tyto důkazy v souladu s příslušnými ustanoveními také provedeny. Odvolací soud tyto listinné důkazy hodlal provést při jednání dne 10. 5. 2022, jak uvedl v souvislosti s odročením jednání ze dne 19. 4. 2022. Po tomto datu byly ještě některé listinné důkazy předloženy. Z obsahu protokolu o jednání ze dne 10. 5. 2022 však vyplývá, že při jednání byl pouze vyhlášen rozsudek.

Jestliže odvolací soud z listinných důkazů učinil skutková zjištění, aniž v souladu s provedl těmito listinami důkaz, pak jím učiněná skutková zjištění z těchto listin nemají oporu v provedeném dokazování (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 5. 2005, sp. zn. ). Odvolací soud tak zatížil řízení vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.

Jelikož rozsudek odvolacího soudu ve smyslu spočívá na nesprávném právním posouzení věci, dovolací soud jej podle zrušil [podle a c) i v dovoláním nenapadených výrocích] a podle věty první věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Odvolací soud je vysloveným právním názorem dovolacího soudu vázán ( část věty první za středníkem ve spojení s ).

O náhradě nákladů řízení včetně nákladů dovolacího řízení rozhodne odvolací soud v novém rozhodnutí o věci ( věta druhá ).

Protože dovolací soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení, návrh na odložení právní moci a vykonatelnosti napadeného rozhodnutí se stává v důsledku jeho zrušení nadbytečným, a proto jej dovolací soud zamítl (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 10. 2021, sp. zn. ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 30. 11. 2022

Mgr. Michal Králík, Ph.D.

předseda senátu