Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 2313/15

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Tomáše Lichovníka, soudců JUDr. Jaromíra Jirsy a JUDr. Vladimíra Sládečka (soudce zpravodaj) o ústavní stížnosti Ing. Petra Hartmanna, zastoupeného Mgr. Magdalénou Poncza, advokátkou se sídlem Ostrava 1, Českobratrská 1403/2, proti usnesení státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Ústí nad Labem ze dne 2. 6. 2015 č. j. 1 ZT 410/2014-46, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

V ústavní stížnosti stěžovatel navrhuje, aby Ústavní soud zrušil v záhlaví označené usnesení státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Ústí nad Labem. Tímto usnesením byla zamítnuta jeho stížnost proti usnesení Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Ústeckého kraje, Služby kriminální policie a vyšetřování, Územního odboru Ústí nad Labem ze dne 8. 12. 2014 č. j. KRPU-246013-55/TČ-2013-041081-HKM, kterým bylo proti stěžovateli a další osobě zahájeno trestní stíhání pro zločin dotačního podvodu podle , odst. 5 písm. c) .

Podle stěžovatele došlo vydáním napadených rozhodnutí k zásahu do jeho práv podle y, d a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

Stěžovatel především namítá, že trestní stíhání bylo zahájeno pro skutek, který není a ani nemůže být trestným činem dotačního podvodu, neboť v žádosti Ústeckému kraji o poskytnutí dotace nebyly uvedeny žádné nepravdivé či hrubě zkreslené údaje a nebyly ani zamlčeny podstatné údaje. Stěžovatel má za to, že v jeho případě je možno hovořit maximálně o nehospodárném vydávání finančních prostředků ze strany Ústeckého kraje, ale nikoli o dotačním podvodu na jeho straně. Stěžovatel dále poukazuje na to, že státní zástupkyně rozhodla o jeho stížnosti až po šesti měsících a že její usnesení je nepřezkoumatelné, neboť fakticky neobsahuje žádné relevantní odůvodnění.

Ústavní soud zvážil argumentaci stěžovatele i obsah napadeného rozhodnutí a dospěl k závěru, že jde o návrh zjevně neopodstatněný, a proto jej odmítl.

Podle ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), musí být usnesení o odmítnutí návrhu podle odstavců 1 a 2 písemně vyhotoveno, stručně odůvodněno uvedením zákonného důvodu, pro který se návrh odmítá a musí obsahovat poučení, že odvolání není přípustné.

Ústavní soud připomíná, že možnosti jeho ingerence do přípravného řízení jsou striktně omezeny jen na případy vybočení z hranic podústavního práva, jež jsou povahy extrémní. Zdrženlivost v zásazích proti usnesení o zahájení trestního stíhání Ústavní soud prolomil jen ve zcela mimořádných situacích, pro něž je charakteristická existence zjevné libovůle v rozhodování (srov. např. nález

sp. zn.

).

Ústavnímu soudu nepřísluší jakkoli přezkoumávat po věcné stránce rozhodnutí o zahájení trestního stíhání ve smyslu jeho opodstatněnosti, neboť jde o otázku náležející výlučně do pravomoci příslušných orgánů činných v trestním řízení. Není smyslem usnesení o zahájení trestního stíhání vyřešit všechny sporné otázky skutkové a právní, jeho vydáním ani není předjímán výsledek řízení ve věci samé. Důvodnost obvinění obsaženého v usnesení o zahájení trestního stíhání je předmětem celého trestního řízení, což se týká i právního posouzení stíhaného skutku. Přitom Ústavnímu soudu přísluší se zabývat otázkou ochrany základních práv a svobod zásadně po ukončení řízení a vyčerpání všech procesních prostředků podle trestního řádu (srov. např. usnesení

sp. zn.

).

Ústavní soud připouští, že vyřizování stížnosti stěžovatele proti usnesení o zahájení trestního stíhání ze strany státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Ústí nad Labem bylo nestandardně dlouhé. Tyto průtahy však nedosahují intenzity kvalifikovaného zásahu do práva stěžovatele na spravedlivý (řádný) proces, a to zejména s ohledem na to, že v jejich důsledku nedošlo k žádnému zkrácení práva stěžovatele uplatňovat v rámci trestního stíhání svou obhajobu proti vznesenému obvinění.

Ústavní soud se dále nemůže ztotožnit s názorem stěžovatele, že napadené usnesení státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Ústí nad Labem je nedostatečně odůvodněno. Stěžovatel zcela přehlíží část odůvodnění napadeného usnesení na s. 3 a 4, kde je přesvědčivým způsobem vysvětleno, v čem je spatřováno podvodné jednání stěžovatele a jeho spoluobviněné. Jeho podstata nespočívá v tom, že projekt, k němuž byla dotace poskytnuta, bylo možno realizovat levněji, ale že cena byla značně a neúměrně nadhodnocena, čehož si stěžovatel i spoluobviněná museli být vědomi. Zdůrazněna je přitom skutečnost, že oba obvinění uzavírali subdodavatelské smlouvy se společnostmi či firmami, v nichž měli majetkový podíl či vedoucí funkci.

Lze tedy konstatovat, že napadené usnesení nemohlo zasáhnout do ústavně zaručených práv stěžovatele. Uvedené námitky může stěžovatel uplatňovat v rámci své obhajoby v dalším průběhu trestního řízení.

Na základě výše uvedeného Ústavní soud mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení ústavní stížnost podle ustanovení jako návrh zjevně neopodstatněný odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 13. října 2015

JUDr. Tomáš Lichovník

předseda senátu