Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 2849/2022

-602

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Pavlínou Brzobohatou v právní věci žalobce Palladium Praha s.r.o., se sídlem v Praze 1 – Novém Městě, Na poříčí 1079/3a, IČO 28452704, zastoupeného Mgr. Alenou Houskovou, advokátkou se sídlem v Praze 10, Meduňková 593/16, proti žalovanému J. Ch., narozenému XY, bytem XY, zastoupenému Mgr. Jaroslavem Hrozou, advokátem se sídlem v Praze 2, Balbínova 223/5, o zaplacení částky 1.620.928 Kč s příslušenstvím a směnečnou odměnou, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 5. května 2022, č. j. -578, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žalovaný

je povinen

zaplatit žalobci náhradu nákladů dovolacího řízení ve výši 18.295,20 Kč k rukám Mgr. Aleny Houskové, advokátky se sídlem v Praze 10, Meduňková 593/16, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

Vrchní soud v Praze (odvolací soud) rozsudkem (v pořadí druhým) ze dne 5. 5. 2022, č. j. -578, potvrdil (v pořadí druhý) rozsudek Městského soudu v Praze (soud prvního stupně) ze dne 14. 5. 2021, č. j. -538, ve výrocích, kterými uložil žalovanému zaplatit žalobci 1.620.928 Kč s úrokem z prodlení a směnečnou odměnu ve výši 5.349 Kč a českému státu náhradu nákladů řízení ve výši 51.289,52 Kč, změnil výrok o náhradě nákladů řízení a současně rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.

Nejvyšší soud dovolání žalovaného odmítl podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“), neboť neobsahuje údaj o tom, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( – 238a ), tento údaj, jenž je obligatorní náležitostí dovolání (srov. ), nelze zjistit ani z jeho obsahu a v dovolacím řízení nelze pro tuto vadu pokračovat.

Způsobilým vymezením přípustnosti dovolání není pouhá citace ustanovení nebo jeho části. Může-li být dovolání přípustné jen podle (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam alternativně uvedených hledisek považuje za splněné, z dovolání musí být také patrno, které otázky hmotného nebo procesního práva, na nichž napadené rozhodnutí závisí, nebyly v rozhodování dovolacího soudu dosud řešeny (má-li je dovolatel za dosud neřešené), resp. jsou dovolacím soudem rozhodovány rozdílně, případně, při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu a od které „ustálené rozhodovací praxe“ se řešení této právní otázky odvolacím soudem odchyluje (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), nebo od kterého svého řešení otázky hmotného nebo procesního práva se má (podle mínění dovolatele) dovolací soud odchýlit postupem podle , o soudech a soudcích (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2013, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 80/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Vymezení, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, se však v textu dovolání nenachází a nelze je zjistit ani z celého jeho obsahu. Dovolatel jen obsáhle polemizuje se skutkovými zjištěními odvolacího soudu (a soudu prvního stupně), nabízí „svůj vlastní“ skutkový stav věci, vycházející z jiného hodnocení provedených důkazů. Neformuloval však ani jedinou otázku hmotného či procesního práva, na jejímž vyřešení rozhodnutí odvolacího soudu podle jeho názoru závisí, a nespecifikoval ani údajně rozdílnou rozhodovací praxi dovolacího soudu, resp. ustálenou rozhodovací praxi, od níž by se měl dovolací soud odchýlit postupem podle zákona o soudech a soudcích. Dovolání neobsahuje ani řádné vymezení dovolacího důvodu ( ), když v něm není uvedeno právní posouzení věci, jež dovolatel pokládá za nesprávné a v čem by měla jeho nesprávnost spočívat.

Jen pro úplnost lze uvést, že skutková zjištění odvolacího soudu nevykazují jakýkoliv významný nesoulad s provedenými důkazy a odpovídají obsahu spisu, odvolací soud (soud prvního stupně) provedl všechny důkazy relevantní pro právní posouzení věci a své závěry řádně odůvodnil.

Námitkami, jimiž zpochybnil správnost skutkových zjištění a hodnocení provedeného dokazování soudem, dovolatel uplatnil jiný dovolací důvod, než který je uveden v

Jiný dovolací důvod, než který je uveden v , uplatnil dovolatel rovněž námitkou, že mu odvolací soud odňal možnost účastnit se odvolacího jednání (když jeho žádosti o odročení z důvodu nemoci nevyhověl). Vytýká mu tak, že řízení zatížil tzv. zmatečnostní vadou podle K této vadě však může dovolací soud přihlédnout, jen je-li dovolání přípustné (-238a ).

S přihlédnutím k závěrům vyplývajícím z nálezu Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. , Nejvyšší soud za situace, kdy přikročil k rozhodnutí o samotném dovolání v přiměřené lhůtě, již samostatně nerozhodoval o návrhu dovolatele na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí.

Dovolání proti výroku o nákladech řízení není přípustné podle

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobce podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí).

V Brně dne 7. 12. 2022

JUDr. Pavlína Brzobohatá předsedkyně senátu