Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 3307/2021

33 Cdo 3307/2021-219

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Václava Dudy a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobkyně PROFI CREDIT Czech, a. s.,se sídlem v Praze 1, Klimentská 1216/46, identifikační číslo 61860069, zastoupené JUDr. Ervínem Perthenem, MBA, advokátem se sídlem v Hradci Králové, Velké náměstí 135/19, proti žalované M. B., bytem ve XY, zastoupené Mgr. Petrem Němcem, advokátem se sídlem v Praze 2, Slezská 1297/3, o zaplacení částky 32.985,17 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Ústí nad Orlicí pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové-pobočky v Pardubicích ze dne 17. 3. 2021, č. j. -161, t a k t o:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žalovaná

je povinna

zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení 3.291,20 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Ervína Perthena, MBA, advokáta.

O d ů v o d n ě n í:

Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozsudkem ze dne 17. 3. 2021, č. j. -161, potvrdil rozsudek Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ze dne 22. 9. 2020, č. j. -91, jímž byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 28.422,17 Kč s blíže specifikovaným úrokem z prodlení, dále částku 4.563,- Kč, a bylo rozhodnuto o nákladech řízení.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná (dále též „dovolatelka“) dovolání, které má za přípustné podle , neboť rozhodnutí – podle jejího přesvědčení - závisí na vyřešení právních otázek:

1. při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, popř. jde o otázku v rozhodovací činnosti dovolacího soudu dosud nevyřešenou, přičemž v rámci vymezení předpokladů přípustnosti dovolání odvolacímu soudu vytýká, že nepoměřoval výši úrokové sazby (86,98 % p. a.) korektivem dobrých mravů a omezil se jen na výši úroků požadovaných žalobkyní podle žaloby, 2. které nebyly dosud v rozhodovací praxi dovolacího soudu vyřešeny- zda k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka stačí pouze ověření jeho příjmů a již nikoliv jeho výdajů,- zda je absolutně neplatná úvěrová smlouva, jestliže věřitel „s odbornou péčí“ neposoudil úvěruschopnost dlužníka,- zda „absentuje-li v případě úvěru platně uzavřená smlouva, má dlužník povinnost plnit úroky a smluvní pokutu“,- zda je nepřezkoumatelné rozhodnutí soudu v situaci, kdy soud „rozhodne na základě prakticky shodných skutkových okolností odlišně od své předchozí rozhodovací praxe, aniž by své odchýlení odůvodnil.“

Žalobkyně navrhla dovolání jako nepřípustné odmítnout, popř. jako nedůvodné zamítnout.

Nejvyšší soud projednal dovolání podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “).

Dovolání není přípustné.

Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Může-li být dovolání přípustné jen podle , musí dovolatel vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nestačí pouhá citace ustanovení (či jeho části).

Podle věty první lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

Podle přípustnost dovolání ( až 238a) je oprávněn zkoumat jen dovolací soud; ustanovení a 2 tím nejsou dotčena.

Dovolací soud je při přezkoumání rozhodnutí odvolacího soudu vázán uplatněným dovolacím důvodem (srovnej větu první ); vyplývá z toho mimo jiné, že při zkoumání, zda napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, nebo jde o právní otázku dosud dovolacím soudem nevyřešenou, či spočívá na vyřešení otázky procesního práva, dosud nevyřešené, a zda je tedy dovolání podle přípustné, může posuzovat jen takové právní otázky, které dovolatel v dovolání označil.

Přípustnost dovolání nezakládá výtka dovolatelky, že odvolací soud nezjišťoval okolnosti významné pro poměření výše úrokové sazby (86,98 % p. a.) korektivem dobrých mravů. Tímto argumentem dovolatelka odvolacímu soudu vytýká, že řízení zatížil vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Totéž platí i o její námitce, že odvolací soud řádně neodůvodnil své rozhodnutí, pokud se chtěl odchýlit od ustálené rozhodovací praxe, a jeho rozhodnutí je tak nepřezkoumatelné. Přehlíží však, že k vadám řízení dovolací soud přihlédne jen tehdy, je-li dovolání přípustné ( ).

Dovolání není rovněž přípustné pro řešení otázky, zda k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka stačí pouze ověření jeho příjmů a již nikoliv jeho výdajů, neboť její řešení staví dovolatelka na závěru, že žalobkyně neposuzovala výdaje žalované, což je v rozporu se skutkovými závěry odvolacího soudu (a potažmo i soudu prvního stupně). Jinými slovy, žalovaná řešení této právní otázky zakládá na vlastní skutkové verzi, tj. procesně neregulérním způsobem. Shora uvedené platí i pro dovolatelkou předestřenou právní otázku, že žalobkyně neposoudila „s odbornou péčí“ její úvěruschopnost; i touto otázkou se odvolací soud řádně zabýval (srovnej odst. 1 str. 7 odůvodnění rozsudku odvolacího soudu).

Předkládá-li dovolatelka dovolacímu přezkumu právní otázku, zda má dlužník povinnost plnit na úroky a smluvní pokutu, není-li smlouva o úvěru platná, pak záměrně přehlíží, že odvolací soud založil své rozhodnutí na závěru o platnosti úvěrové smlouvy ze dne 8. 9. 2015 s výjimkou ujednání o úrocích. Pro řešení této otázky tak nemůže být dovolání přípustné.

Protože dovolatelka nepředložila k řešení žádnou otázku hmotného nebo procesního práva, jež by zakládala přípustnost dovolání ve smyslu , Nejvyšší soud její dovolání odmítl ( ).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).

V Brně dne 30. 11. 2022

JUDr. Václav Duda předseda senátu