Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
4D6DC89D796A533DC1258946001E1D97.html
HTML · 15.44 KB
No categories available
29 NSČR 199/2022-B-87
KSPH 68 INS XY29 NSČR 199/2022-B-87
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců Mgr. Milana Poláška a Mgr. Hynka Zoubka v insolvenční věci dlužníka P. R., narozeného XY, bytem XY, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. KSPH 68 INS XY , o odměně insolvenčního správce, o dovolání IKT INSOLVENCE v. o. s., se sídlem v Plzni, Koperníkova 822/25, PSČ 301 00, identifikační číslo osoby 29113091, insolvenčního správce dlužníka, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 18. července 2022, č. j. KSPH 68 INS XY , 4 VSPH XY, takto:
Odůvodnění:
1. Usnesením ze dne 2. června 2022, č. j. KSPH 68 INS XY , Krajský soud v Praze (dále jen „insolvenční soud“) mimo jiné:
[1] Vzal na vědomí splnění oddlužení dlužníka (P. R.) [bod I. výroku].
[2] Určil (schválil) odměnu insolvenčního správce dlužníka (IKT INSOLVENCE v. o. s.) částkou 58.648,70 Kč (bod II. výroku).
[3] Určil (schválil) insolvenčnímu správci náhradu hotových výdajů ve výši 10.708,50 Kč (bod III. výroku).
[4] Zprostil insolvenčního správce funkce (bod V. výroku).
2. K odvolání insolvenčního správce (jež směřovalo proti bodům III. a V. výroku usnesení insolvenčního soudu) Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 18. července 2022, č. j. KSPH 68 INS XY , 4 VSPH XY, potvrdil usnesení insolvenčního soudu v bodech III. a V. výroku.
3. Proti usnesení odvolacího soudu podal insolvenční správce dovolání, namítaje (poměřováno obsahem dovolání), že napadené usnesení spočívá na nesprávném právním posouzení věci [dovolací důvod dle § 241a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř. “)], a požaduje, aby Nejvyšší soud změnil napadené usnesení ve vztahu k bodu III. výroku usnesení insolvenčního soudu v tom duchu, že mu přizná na cestovném 1.772 Kč a zvýší přiznanou náhradu hotových výdajů o 30 % (o částku 3.215 Kč).
4. Nejvyšší soud dovolání, jež může být přípustné jen podle § 237 o. s. ř. o. s. ř. , bez dalšího odmítl podle § 243c odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. jelikož přípustnost dovolání vylučuje ustanovení § 238 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. o. s. ř.
5. To, že se limit 50.000 Kč obsažený v § 238 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. o. s. ř. prosazuje i ve vztahu k výroku usnesení, jímž odvolací soud potvrdil nebo změnil usnesení insolvenčního soudu o určení (respektive schválení) odměny insolvenčního správce (nebo zálohy na ni) a jeho nákladů (výrok o náhradě hotových výdajů je jediný výrok, který dovolání zpochybňuje a jehož změny se dovolatel domáhá), potvrzují usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. ledna 2017, sen. zn. 29 NSČR 45/2015 , 29 NSČR 81/2016 , 29 NSČR 89/2016 , a 29 NSČR 184/2016 , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. ledna 2017, sen. zn. 29 NSČR 223/2016 , uveřejněné v časopise Soudní judikatura, číslo 5, ročníku 2018, pod číslem 60, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. února 2017, sen. zn. 29 NSČR 7/2017 , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. srpna 2017, sen. zn. 29 NSČR 128/2017 , a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. října 2017, sen. zn. 29 NSČR 86/2017 .
6. Dovolatel se proti napadenému rozhodnutí vymezuje v rozsahu částky 4.987 Kč (součet částek 1.772 Kč a 3.215 Kč). Napadá tak rozhodnutí odvolacího soudu v rozsahu výroku, jímž bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000 Kč; současně nejde o žádný z případů, jež by v intencích ustanovení § 238 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. o. s. ř. vylučovaly aplikaci takto nastaveného omezení. Nejvyšší soud proto dovolání odmítl podle § 243c odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
7. Výrok o povinnosti dovolatele zaplatit soudní poplatek z dovolání se opírá o ustanovení § 4 odst. 1 písm. i/ , § 11 odst. 2 písm. o/ , odst. 9 a § 11a zákona č. 549/1991 Sb. , o soudních poplatcích, v aktuálním znění. Dovolatel (jehož osobní osvobození od soudního poplatku z dovolání vyplývá z § 11 odst. 2 písm. o/ zákona o soudních poplatcích) totiž podal dovolání proti rozhodnutí, proti kterému takovou možnost vylučuje ustanovení § 238 o. s. ř. o. s. ř. ; učinil tak přesto, že se mu v napadeném rozhodnutí dostalo přiléhavého poučení o nepřípustnosti dovolání v rozsahu potvrzujícího výroku ohledně bodu III. výroku usnesení insolvenčního soudu. Jelikož dobrodiní zákona spočívající v tom, že určitým osobám je ze zákona přiznáno osvobození od soudních poplatků, nesmí být zneužíváno k podávání opravných prostředků tam, kde to zákon vylučuje, vznikla dovolateli odmítnutím objektivně nepřípustného dovolání poplatková povinnost (§ 4 odst. 1 písm. i/ zákona o soudních poplatcích).
8. Soudní poplatek za dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé [jímž je i usnesení, jímž odvolací soud potvrdil nebo změnil usnesení insolvenčního soudu o konečné odměně a náhradě hotových výdajů insolvenčního správce (srov. i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. ledna 2011, sen. zn. 29 NSČR 30/2010 , uveřejněné pod číslem 96/2011 Sb. rozh. obč.] činí (v souladu s položkou 23 odst. 1 písm. a/ Sazebníku poplatků tvořícího přílohu zákona o soudních poplatcích) 7.000 Kč. Ke splatnosti soudního poplatku srov. § 7 odst. 1 věta druhá zákona o soudních poplatcích.
Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; osobám, o nichž tak stanoví insolvenční zákon , se však doručuje i zvláštním způsobem.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat exekuce (výkonu rozhodnutí).
V Brně dne 22. listopadu 2022
JUDr. Zdeněk Krčmář
předseda senátu