Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

24 Cdo 2514/2022

24 Cdo 2514/2022-674

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a soudců JUDr. Romana Fialy a JUDr. Davida Vláčila ve věci opatrovanky A. K., narozené dne XY, bytem v XY, omezené ve svéprávnosti, zastoupené J. H., advokátkou se sídlem v XY, jako procesní opatrovnicí, za účasti města Týnec nad Sázavou, se sídlem městského úřadu v Týnci nad Sázavou, K Náklí č. 404, jako hmotněprávního opatrovníka, a I. P., narozené dne XY, bytem v XY, zastoupené Mgr. Ivanou Dvorskou, advokátkou se sídlem ve Voticích, ul. 2. odboje č. 968, o změnu opatrovníka, vedené u Okresního soudu v Benešově pod sp. zn. , , o dovolání I. P. proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 17. března 2022 č.j. -625, takto:

I. Dovolání I. P. seodmítá.

Stručné odůvodnění ( ):

Dovolání I. P. proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 17.3.2022 č.j. -625 není přípustné podle ustanovení , neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v dovolatelkou předestřené právní otázce (tj. v otázce, za jakých podmínek není možné, aby soud jmenoval opatrovníkem osobu, kterou navrhl sám opatrovanec) v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak.

Ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), stanovuje pro soud závazná pravidla pro výběr opatrovníka, v jejichž rámci upřednostňuje vůli opatrovance tím, že v první řadě uvádí jako možného opatrovníka osobu, kterou navrhne opatrovanec. Navrženou osobou opatrovníka je soud vázán potud, že tuto osobu nejmenuje opatrovníkem pouze tehdy, není-li to možné. O případ, kdy není možné, aby soud jmenoval opatrovníkem osobu navrženou opatrovancem, se bude především jednat v situaci, kdy opatrovanec není reálně schopen volby opatrovníka, či v situacích, kdy by sama osoba opatrovníka nebyla natolik svéprávná, aby byla schopna úlohu opatrovníka vykonávat, případně by se jednalo o osobou neznámou, či osobu, která s výkonem funkce nesouhlasí. Obecně totiž platí, že opatrovník musí být sám plně způsobilý k právním jednáním, jeho zájmy nesmí být v rozporu se zájmy opatrovance a (s výjimkou veřejného opatrovníka – srov. o. z.) musí se svou funkcí souhlasit.

Dovolatelce lze přisvědčit potud, že ona sama, jako osoba navržená opatrovankou do funkce opatrovnice, tyto základní předpoklady pro výkon funkce opatrovníka (svéprávnost, soulad zájmů, souhlas s opatrovnictvím) splňuje a zároveň ani nelze pochybovat o jejím dlouhodobém a vážném zájmu o opatrovanku (její matku).

Dovolatelka však přehlíží, že při výběru opatrovníka musí soud zvážit i další hlediska tak, aby jmenovaný opatrovník skýtal záruky, že se své funkce zhostí v souladu s účelem opatrovnictví (§ 457 o. z.) a že zajistí všestrannou a efektivní ochranu zájmů opatrovance a naplňování jeho práv (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26.5.2011 sp. zn. , jehož závěry o způsobilosti osoby k opatrovnictví jsou plně aplikovatelné i v poměrech právní úpravy obsažené v o. z.). Vzhledem k obsahu povinností opatrovníka (plynoucích zejména z ustanovení § 466 odst. 1 o. z.) je přitom zjevné, že do rámce „všestranné a efektivní ochrany zájmů opatrovance a naplňování jeho práv“ jednoznačně patří i zajištění řádné péče o zdravotní stav opatrovance v souladu s lékařskými doporučeními a také zajištění správy majetku opatrovance s péčí řádného hospodáře. Proto dalšími hledisky, k nimž musí soud při výběru opatrovníka přihlížet, mohou být podle okolností konkrétního případu nejen osobní poměry navržené osoby, její věk, zdravotní stav, situace, v níž se tato osoba nachází, její vztah k opatrovanci apod., ale v neposlední řadě také veškeré další skutečnosti, které mohou vypovídat o důvěryhodnosti (spolehlivosti) navržené osoby z hlediska její schopnosti řádné správy opatrovancova majetku, včetně její schopnosti náležitě dbát o zdravotní stav opatrovance. Jsou-li přitom některá hlediska pro posouzení způsobilosti (resp. vhodnosti) navržené osoby k opatrovnictví v konkrétní věci významnější (závažnější, důležitější), soud jim logicky přikládá také větší význam. V této kvalitě musí soud zvažovat nastíněná hlediska, i kdyby po vyloučení opatrovancem navržené osoby (navržených osob) přicházel v úvahu již jen veřejný opatrovník (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28.6.2021 sp.zn. nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24.11.2021 sp.zn. ).

V posuzované věci odvolací soud – jak vyplývá z odůvodnění napadeného usnesení – náležitě „reflektoval“ přání opatrovanky (aby její opatrovnicí byla dovolatelka) jako „stanovisko významné“, avšak zároveň správně zdůraznil, že nelze tomuto stanovisku opatrovanky „automaticky“ vyhovět, nýbrž že je třeba zohlednit konkrétní okolnosti případu. Jestliže tedy odvolací soud přihlížeje „ke konkrétním skutkovým zjištěním“, že „I. P. (dovolatelka) se ve funkci opatrovníka dříve neosvědčila“ („k řádnému výkonu opatrovnické funkce nedocházelo“), že v nedávné době též „v několika případech zneužila zajištění služby senior taxi pro opatrovanou“, zatímco že dosavadní „veřejný opatrovník plní svou funkci řádně“ a že „situace opatrovanky se po jmenování veřejného opatrovníka stabilizovala“, dovodil, že „není dán důvod“ ke změně opatrovníka, jde o závěr, který je plně konformní s výše citovanou judikaturou.

Shledává-li dovolatelka rozhodnutí odvolacího soudu za rozporné se závěry vyslovenými v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27.1.2022 sp.zn. a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25.6.2020 sp. zn. , potom přehlíží, že obě zmíněná rozhodnutí dovolacího soudu určují stejná východiska pro výběr opatrovníka jako byly uvedeny ve výše podaném výkladu. Napadené usnesení odvolacího soudu tedy nevykazuje rozpor s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu, nýbrž naopak z ní vychází.

Nejvyšší soud České republiky proto dovolání I. P. proti usnesení odvolacího soudu – aniž by se mohl věcí dále zabývat – podle ustanovení odmítl.

S ohledem na ustanovení z.ř.s. ve spojení s ustanovením nebylo žádnému z účastníků přiznáno právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 25. 10. 2022

JUDr. Lubomír Ptáček, Ph.D. předseda senátu