Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

24 Cdo 2277/2022

24 Cdo 2277/2022-229

USNESENÍ

M. G.

1) P. N.,

narozené XY, bytem XY, zastoupené Mgr. Bc. Matějem Votroubkem, advokátem se sídlem ve Vysokém Mýtě, Purkyňova č. 115, a

2)

AAAAA (pseudonym),

narozenému XY, bytem XY, zastoupenému kolizním opatrovníkem městem Vysoké Mýto, se sídlem městského úřadu ve Vysokém Mýtě, B. Smetany č. 92, o návrhu na prominutí zmeškání popěrné lhůty a o popření otcovství, vedené u Okresního soudu v Ústí nad Orlicí pod sp. zn. , o dovolání žalobce (otce) proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 12. ledna 2022 č.j. -176, takto:

I. Dovolání žalobce

se

odmítá

.

II. Žalobce

je povinen

zaplatit žalované 1) na náhradě nákladů dovolacího řízení 1.876,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám Mgr. Bc. Matěje Votroubka, advokáta se sídlem ve Vysokém Mýtě, Purkyňova č. 115.

III. Ve vztahu mezi žalobcem a žalovaným 2)

nemá

žádný z účastníků právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění ( ):

Dovolání žalobce (otce) proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 12.1.2022 č.j. -176 ve výroku o věci samé, jímž nebylo vyhověno návrhu žalobce na popření otcovství k nezletilému AAAAA, není přípustné podle ustanovení , neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31.1.2018, sp. zn. , a v něm vyjádřený závěr, že „není-li vyhověno návrhu jednoho z rodičů na prominutí zmeškání lhůty k popření otcovství a je-li zároveň návrh na popření otcovství podán po uplynutí zákonem stanovené popěrné lhůty, nemůže soud postupovat jinak, než že takový návrh na popření otcovství zamítne, a to aniž by se dále zabýval konkrétními okolnostmi případu; takový postup přitom nelze považovat za rezignaci na zjišťování nejlepšího zájmu dítěte, neboť samotná právní úprava popírání otcovství je odrazem zákonodárcem provedeného vážení zájmu dítěte a zájem dítěte je dále též zjišťován při rozhodování o návrhu na prominutí zmeškání lhůty k popření otcovství“) a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak.

Z citovaného právního názoru dovolacího soudu je zřejmé, že jakékoli nynější námitky dovolatele týkající se posouzení nejlepšího zájmu dítěte nejsou z hlediska závěru odvolacího soudu o zamítnutí návrhu na popření otcovství podstatné. Právní závěry ohledně posouzení nejlepšího zájmu dítěte byly přijaty již v samostatném usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 23.6.2021 č.j. -83, kterým bylo pravomocně potvrzeno usnesení Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ze dne 11.2.2021 č.j. -51 o zamítnutí návrhu žalobce na prominutí zmeškání lhůty k popření otcovství, a také v navazujícím usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 28.4.2022 č.j. -184, jímž bylo dovolání žalobce proti citovanému usnesení krajského soudu odmítnuto.

Poukazuje-li dovolatel ve prospěch svých úvah opětovně na skutečnost, že „kdyby měl podezření, že by se měl starat o cizí dítě, souhlasné prohlášení by nikdy neučinil“, a že určení otcovství „bylo vedeno zištnými důvody prospívajícími matce“, potom přehlíží, že podle skutkových zjištění soudů, učiněných v průběhu řízení, si žalobce „mohl a měl být vědom“ skutečnosti, že žalovaná 1) měla v době otěhotnění vedle žalobce více „intimních“ partnerů, ještě před souhlasným prohlášením o otcovství, resp. ještě „minimálně v době, kdy mu běžela lhůta k popření otcovství“. Jak dovolací soud již žalobci vysvětlil v usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 28.4.2022 č.j. -184, uvedená skutková zjištění soudů, která byla (a jsou) rozhodná pro posouzení projednávané věci, dovolacímu přezkumu nepodléhají (srov. ), a rovněž zde dovolací soud zdůraznil, že výsledky dokazování nic nenasvědčují ani dovolatelovu přesvědčení o „zištných pohnutkách“ matky. Úvahy dovolatele vyjádřené v obou mimořádných opravných prostředcích proto opakovaně vycházejí z odlišných skutkových zjištění, než ke kterým na základě řádného dokazování dospěly soudy obou stupňů.

Také k názoru dovolatele, že ustanovení , (dále jen „o. z.“), neopodstatněně znevýhodňuje nesezdané muže oproti sezdaným v délce lhůty k popření otcovství a že se tak „cítí být (oproti otcům – manželům matky) diskriminován popěrnou lhůtou“, se dovolací soud již v minulosti vyjádřil. Otázkou odlišné délky popěrných lhůt se zabýval v rámci rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 24.9.2014 sp. zn. , ve kterém akcentoval, že okolnost, zda rodiče dítěte uzavřeli manželství či nikoli, má zcela zásadní význam pro postavení sezdaného a nesezdaného muže i ve vztahu k případnému otcovství. V prvém případě se jeho otcovství zakládá na uzavřeném manželství s matkou, zatímco v případě druhém se opírá o souhlasné prohlášení obou rodičů. Zákon při rozlišení úpravy popěrných lhůt respektuje autonomní vůli rodičů, a zohledňuje i sociální dimenzi rodičovství. Odlišnost, kterou zákon při úpravě popěrných lhůt stanovuje, tedy není bezdůvodná. I když byl uvedený názor vysloven ve vztahu k předešlé právní úpravě obsažené v zákoně č. , o rodině (ve znění účinném do 31.12.2013), lze tento závěr – s ohledem na obdobnou koncepci domněnek otcovství i popěrných lhůt v režimu nynějšího o. z. – uplatnit i pro otázky spojené se současnou právní úpravou. Taktéž Ústavní soud v usnesení ze dne 3.3.2015 sp. zn. uvedl, že odlišná délka popěrných lhůt není v rozporu s ústavním pořádkem a nezpůsobuje zásah do u zaručených práv stěžovatele. Proto také dovolatelův argument o možném porušení jeho práva na ochranu soukromého a rodinného života, práva vlastnit majetek a práva na přístup k soudu ve smyslu , a d, je v této souvislosti bezpředmětný.

Za této situace Nejvyšší soud nespatřuje důvod pro dovolatelem naznačený (navržený) postup podle ústavního , y, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s ustanovením , neboť podle názoru dovolacího soudu není ustanovení věty druhé o. z. v rozporu s ústavním pořádkem. Tento názor přitom – jak uvedeno výše – sdílí i Ústavní soud (srov. shora zmíněné usnesení Ústavního soudu ze dne 3.3.2015 sp. zn. ).

Z uvedených důvodů Nejvyšší soud České republiky dovolání žalobce (otce) – aniž by se mohl věcí dále zabývat – podle ustanovení odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje ( ).Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 25. 10. 2022

JUDr. Lubomír Ptáček, Ph.D. předseda senátu