Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 1724/15

Ústavní soud rozhodl dne 7. října 2015 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Janem Musilem ve věci návrhu J. S., bez právního zastoupení, proti rozhodnutí Krajského soudu v Praze ze dne 4. června 2015 sp. zn. a proti rozsudku Okresního soudu Praha-západ ze dne 21. listopadu 2014 sp. zn. , takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní soud obdržel dne 9. června 2015 podání, kterým se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí Okresního soudu Praha-západ, jímž měl být podle svých slov uznán vinným ze spáchání přečinu krádeže a odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání dvou let. Stěžovatel napadal rovněž v záhlaví citované rozhodnutí Krajského soudu v Praze, kterým mělo být zamítnuto jeho odvolání proti jmenovanému prvostupňovému rozsudku.

Stěžovatel ve svém návrhu adresovaném Ústavnímu soudu uvedl, že obecné soudy v jeho věci porušily zákon a jednaly zaujatě, když dospěly k závěru o jeho vině, ačkoliv neměly k dispozici jediný důkaz. Také uložený trest považuje stěžovatel za nepřiměřený a přehnaný. V doplnění podání, které bylo Ústavnímu soudu doručeno dne 15. července 2015, stěžovatel dále uvedl, že státní zástupce jednající v předmětné věci byl proti němu z osobních důvodů zaujatý.

Dříve než Ústavní soud může přikročit k meritornímu projednání ústavní stížnosti, je povinen zjistit, zda návrh splňuje všechny formální náležitosti předpokládané , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "). Obecným účelem právní úpravy formálních náležitostí a lhůt v citovaném zákoně je zajištění řádného chodu soudnictví a zejména zachování právní jistoty.

Ústavní soud zjistil, že podaný návrh nesplňuje podmínku povinného zastoupení advokátem, uvedenou v ustanovení a trpí i jinými vadami. Ústavní soud proto stěžovateli zaslal výzvu k odstranění vad na jím uváděnou adresu X1 a posléze na adresu X2. Ani na jednu z adres nebylo možno zásilku doručit, a tak byla doručujícím orgánem vrácena zpět Ústavnímu soudu. Okresní soud Praha - západ na dotaz Ústavního soudu sdělil, že další ze stěžovatelem uváděných adres je adresa X3. Nežli však Ústavní soud přikročil k zaslání výzvy na nově zjištěnou adresu, ze své úřední činnosti zjistil, že není naplněna ani další podmínka řízení, kterou je přípustnost ústavní stížnosti. Z toho důvodu Ústavní soud dovodil, že se další vyzývání stěžovatele k odstranění vad podání nejeví jako účelné.

Jak totiž Ústavní soud v minulosti opakovaně konstatoval, pojmovým znakem procesního institutu ústavní stížnosti je její subsidiarita, jež se po formální stránce projevuje v požadavku předchozího vyčerpání všech procesních prostředků, které právní řád stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje ( ), a po stránce materiální v požadavku, aby Ústavní soud zasahoval na ochranu ústavně zaručených základních práv a svobod až v okamžiku, kdy ostatní orgány veřejné moci již nemají v dispozici prostředky, kterými by mohly protiústavní stav napravit (věc je pro ně uzavřena). Z výše uvedeného vyplývá, že stanoví-li právní předpis, že v určité procesní situaci je k rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob příslušný konkrétní orgán veřejné moci, v tomto případě obecné soudy v rámci trestního řízení, nemůže Ústavní soud do jejich postavení zasáhnout tím, že by ve věci sám rozhodl dříve než obecné soudy. Princip právního státu takové souběžné rozhodování nepřipouští.

Dle se posledním procesním prostředkem, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje, rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.

Jelikož stěžovatel ve svém návrhu brojí proti odsuzujícímu rozsudku prvostupňového soudu a zamítavému rozhodnutí soudu odvolacího v trestní věci, v jejímž rámci byl stíhán jako obviněný, je nepochybné, že dalším jemu dostupným prostředkem k ochraně jeho práv v rámci obecného soudnictví je dovolání k Nejvyššímu soudu České republiky ve smyslu § 265a a násl. trestního řádu. Tento mimořádný opravný prostředek byl stěžovatel povinen využít před podáním ústavní stížnosti.

Ústavní soud zjistil, že v trestní věci vedené Okresním soudem Praha-západ pod sp. zn. nebylo ke dni podání ústavní stížnosti podáno dovolání. Tato skutečnost byla ověřena z veřejně dostupného elektronického systému infoSoud na portálu www.justice.cz a potvrzena telefonicky Okresním soudem Praha-západ. Ústavnímu soudu proto nezbylo než učinit závěr, že stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje, a jeho návrh je proto nepřípustný.

Z výše uvedených důvodů Ústavní soud ústavní stížnost odmítl soudcem zpravodajem podle jako návrh nepřípustný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 7. října 2015

Jan Musil v. r.

soudce zpravodaj