Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 1716/2022

22 Cdo 1716/2022-292

USNESENÍ

P. Š.,

1) Bytovému družstvu MORAVIA

, identifikační číslo osoby 07042850, se sídlem v Praze 8, Sokolovská 399/196, zastoupenému Mgr. Matejem Dvořákem, advokátem se sídlem v Praze 1, a

2)

SUOPELOS s. r. o.

, identifikační číslo osoby 27845541, se sídlem v Ostravě, Tyršova 885/24, zastoupené Mgr. Petrem Slepičkou, advokátem se sídlem v Praze 1, Palackého 715/15, o určení vlastnictví, vedené u Okresního soudu v Kladně pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 5. 10. 2021, č. j. -235, takto:

I. Dovolání

se odmítá.

II. Ve vztahu mezi žalobcem a žalovanou 1)

nemá

žádný z účastníků

právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

III. Žalobce

je povinen

zaplatit žalované 2) na náhradě nákladů dovolacího řízení 4 114 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám advokáta Mgr. Petra Slepičky, advokáta se sídlem v Praze 1, Palackého 715/15.

Odůvodnění:

Okresní soud v Kladně (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 4. 3. 2021, č. j. -188, zamítl žalobu na určení, že žalobce je vlastníkem nemovitostí v rozsudku uvedených, eventuálně na určení, že žalobce má právo odpovídající osobní služebnosti užívání těchto nemovitých věcí k bydlení (služebnost bytu), a to na dobu dožití (výrok I), a rozhodl o nákladech řízení (výroky II a III).

Krajský soud v Praze („odvolací soud“) rozsudkem ze dne 5. 10. 2021, č. j. -235, k odvolání žalobce změnil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku III a potvrdil ve výrocích I a II. Dále rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání; jeho přípustnost nijak nevymezuje, jen tvrdí, že „důvodem dovolání je to, že dovolacím soudem vyřešená otázka má být posouzena jinak“.

Obsah rozsudků soudů obou stupňů, obsah dovolání a vyjádření žalovaného 2) k dovolání jsou účastníkům známy, a proto na ně dovolací soud pro stručnost ( ) odkazuje.

Dovolání je neprojednatelné.

Podle , („ “), není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle –3 dovolání lze podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. V dovolání musí být vedle obecných náležitostí ( ) též uvedeno, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a).

Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle , je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné [k tomu srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. (dostupné na www.nsoud.cz)]. K přípustnosti dovolání nepostačuje ani vymezení jednotlivých dovolacích námitek, aniž by společně s nimi byla vymezena otázka přípustnosti dovolání [k tomu srovnej usnesení Ústavního soudu ze dne 21. 1. 2014, sp. zn. (dostupné na http://nalus.usoud.cz)]. Otázku přípustnosti dovolání si není oprávněn vymezit sám dovolací soud, neboť tím by narušil zásady, na nichž spočívá dovolací řízení, zejména zásadu dispoziční a zásadu rovnosti účastníků řízení. Z judikatury Ústavního soudu se podává, že pokud vyžaduje a Nejvyšší soud posuzuje splnění zákonem stanovených formálních náležitostí dovolání, nejedná se o přepjatý formalismus, ale o zákonem stanovený postup [např. usnesení Ústavního soudu ze dne 28. 4. 2015, sp. zn. (dostupné na http://nalus.usoud.cz)].

Uvedené potvrdilo i stanovisko Ústavního soudu ze dne 28. 11. 2017, sp. zn. (dostupné na http://nalus.usoud.cz), týkající se problematiky přípustnosti dovolání, neboť i Ústavní soud požaduje, aby dovolatel v souladu se zákonem řádně vymezil otázku přípustnosti dovolání.

Dovolání je mimořádný opravný prostředek, na který jsou kladeny vyšší požadavky, než na řádné opravné prostředky (odvolání). K jeho projednatelnosti tedy již nestačí, aby dovolatel jen uvedl, jaký právní názor (skutkové námitky jsou nepřípustné) má být podle něj podroben přezkumu, resp. aby uvedl svůj právní názor; je – v souladu s uplatněním zásad projednací a dispoziční i v dovolacím řízení - třeba konkrétně vymezit i důvody přípustnosti dovolání; teprve v případě, že jsou tyto důvody řádně a také správně vymezeny, otevírá se prostor pro přezkumnou činnost dovolacího soudu. Protože v dovolacím řízení se uplatňuje zásada projednací, je povinností dovolatele nejen uvést dovolací důvod (proč považuje právní posouzení věci za nesprávné), ale především vymezit důvod přípustnosti dovolání (to výslovně stanoví ). Rozlišení podmínek přípustnosti a důvodnosti dovolání a jejich vymezení předpokládá poměrně sofistikovanou úvahu, nicméně právě proto zákon stanoví povinné zastoupení advokátem v dovolacím řízení. Z úpravy přípustnosti dovolání je zřejmé, že Nejvyšší soud se nemá zabývat každým vyjádřením nesouhlasu s rozhodnutím odvolacího soudu, nýbrž vyjádření nesouhlasu musí být kvalifikované (k tomu viz stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 28. 11. 2017, sp. zn. , a další judikaturu tam citovanou). Teprve řádné vymezení důvodu přípustnosti dovolání vytváří předpoklad k tomu, aby se dovolací soud zabýval otázkou, zda důvod přípustnosti je opravdu dán, a v kladném případě se zabýval důvodností dovolání.

Dovolání žalobce se o přípustnosti dovolání nijak nezmiňuje; jako „důvod dovolání“ (což je něco jiného, než předpoklad přípustnosti) uvádí, že „dovolacím soudem vyřešená otázka má být posouzena jinak“, ovšem tím zjevně myslí jinak, než ji posoudil odvolací soud. Tento důvod přípustnosti však na takový případ nesměřuje, v jde o to, že má být jinak posouzena otázka, kterou již dovolací soud dříve vyřešil, tedy jde o návrh na odklon od judikatury Nejvyššího soudu – viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 10. 2016, sp. zn. . To jasně vyplývá i ze slov zákona - „má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak“. Žádný takový návrh na odklon od judikatury Nejvyššího soudu však podle obsahu dovolání žalobce nečiní. Dovolací soud se proto nemohl otázkou, zda je rozhodnutí odvolacího soudu správné, vůbec zabývat.

Již jen na okraj se uvádí, že i vymezení dovolacích důvodů je nedostatečné; vyjádření nesouhlasu žalobce s napadeným rozhodnutím je zjevně nekvalifikované.

Jelikož Nejvyšší soud neshledal dovolání žalobce projednatelným, podle je odmítl.

V souladu s větou druhou neobsahuje rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodnění.Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.Nesplní-li žalobce povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, může se žalovaná 2) domáhat výkonu rozhodnutí nebo exekuce.

V Brně dne 25. 10. 2022

JUDr. Jiří Spáčil, CSc. předseda senátu