Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

27 Cdo 1092/2022

-90

USNESENÍ

S. C.

S. C.

, se sídlem XY, identifikační číslo osoby XY, zastoupené JUDr. Markem Dvořákem, advokátem, se sídlem v Příbrami, náměstí T. G. Masaryka 1, PSČ 261 01, o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání navrhovatele proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 11. 2021, č. j. -67, takto:

I. Dovolání seodmítá. II. Navrhovatel je povinen zaplatit S. C. na náhradě nákladů dovolacího řízení 4.114 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám jejího zástupce.

Odůvodnění:

[1] Městský soud v Praze usnesením ze dne 4. 6. 2018, č. j. -33, vyslovil neplatnost usnesení valné hromady S. C. (dále též jen „společnost“) konané dne 12. 12. 2016, kterým valná hromada schválila udělení prokury M. Z. (dále též jen „napadené usnesení“) [výrok I.], a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II.).

[2] Vrchní soud v Praze k odvolání společnosti v záhlaví označeným usnesením rozhodnutí soudu prvního stupně změnil tak, že návrh na vyslovení neplatnosti napadeného usnesení zamítl (první výrok), a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů (druhý výrok).

[3] Proti usnesení odvolacího soudu podal navrhovatel dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle a 2 , (dále též jen „“), jako nepřípustné. Učinil tak proto, že dovolání nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v a není přípustné ani podle

[4] Závěr odvolacího soudu, podle něhož v působnosti valné hromady společnosti bylo v souladu s , o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) [dále též jen „z. o. k.“], schválení prokury udělené jednatelem, je v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu. Z té se podává, že z. o. k. se nedotýká statusových otázek, jako například vymezení jednotlivých orgánů obchodních korporací a jejich působnosti, rozhodování orgánů (tj. zejména svolání, usnášeníschopnosti, hlasovacích většin, osvědčování rozhodnutí veřejnou u) atd. Ty se od 1. 1. 2014 v souladu s z. o. k. řídí zákonem o obchodních korporacích (srov. např. stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 13. 1. 2016, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 31/2016 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 2. 2017, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 62/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, ze dne 27. 2. 2020, sp. zn. , či ze dne 17. 8. 2022, sp. zn. ). Je proto nesprávná úvaha dovolatele, podle níž dosavadní ustanovení , obchodního zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013, je obsahem společenské smlouvy, neboť (ve smyslu z. o. k.) není v rozporu s donucujícími ustanoveními zákona o obchodních korporacích a společníci se od něj neodchýlili ani ve společenské smlouvě. Dovolatel totiž přehlíží, že z. o. k. se v souladu s z. o. k. vztahuje na všechny společnosti s ručením omezeným, ať už se podřídily zákonu o obchodních korporacích, či nikoli, neboť vymezuje působnost valné hromady společnosti s ručením omezením.

[5] V souladu s ustálenou judikaturou dovolacího soudu je rovněž závěr odvolacího soudu, podle něhož nedostatky pozvánky na valnou hromadu a nesdělení obsahu prokury společníkům přítomným na valné hromadě nemohou být předmětem přezkumu, neboť tyto vady nebyly namítnuty ve formě protestu na valné hromadě (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 10. 2020, sp. zn. , a judikaturu v něm citovanou; ačkoli závěry v těchto rozhodnutích byly formulovány pro akciovou společnost, s ohledem na shodnou úpravu § 192 odst. 2 a § 424 odst. 1 z. o. k., ve znění účinném do 31. 12. 2020, se uplatní i v poměrech společnosti s ručením omezeným). Dovolateli nic nebránilo v tom, aby zmíněné vady tvrzené v návrhu na zahájení řízení uplatnil již na valné hromadě formou protestu. Neučinil-li tak, nemůže se pro tyto vady dovolávat neplatnosti napadeného usnesení.

[6] Dovolání není přípustné ani pro vyřešení otázky, zda napadeným usnesením bylo rozhodnuto o některé ze záležitostí uvedených v čl. X. bodu 1 písm. e) a o) společenské smlouvy, a zda tak bylo podle čl. X. bodu 5 společenské smlouvy nutné přijetí rozhodnutí kvalifikovanou většinou hlasů. Závěr odvolacího soudu, podle něhož schválení udělení prokury nelze považovat za žádnou ze záležitostí vypočtených ve shora citovaných ujednáních společenské smlouvy, je totiž také v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu.

[7] Z té se podává, že:

1) Prokura představuje zvláštní druh plné moci, jejíž rozsah je vymezen přímo zákonem.

2) Podle teorie je prokura obchodněprávní plná moc propůjčující prokuristovi zákonem upravenou schopnost zastupovat podnikatele, není však zákonným zmocněním. Protože se jedná toliko o pověření k zastupování, je od sebe odděleno toto pověření a vnitřní vztah prokuristy k podnikateli. Tento vnitřní vztah může být založen na smlouvě jakéhokoli druhu. Neexistuje proto „povolání prokurista“ či prokura jako předem určená funkce ve vnitřní struktuře společnosti. Zákonná úprava prokury slouží především požadavku právní jistoty v obchodněprávním styku, kdy musí mít třetí osoby jistotu o tom, zda jednají s osobou, která je oprávněna podnikatele navenek zastupovat.

3) Prokura je tedy speciálním druhem smluvního zastoupení upraveným pouze ve vztahu k podnikatelům. Zároveň je prokurista ve svém jednání za podnikatele omezen jen na právní úkony (jednání), k nimž dochází při provozu podniku. Již z tohoto základního vymezení postavení prokuristy je zřejmé, že prokurista neutváří (nemůže utvářet) vůli právnické osoby navenek – není statutárním orgánem právnické osoby. Je pouze zástupcem právnické osoby, navíc ve svém jednání omezeným jen na úkony (jednání), k nimž dochází při provozu podniku.

4) Analogická aplikace postavení statutárního orgánu na postavení prokuristy není možná. Postavení statutárního orgánu v kapitálových obchodních společnostech mají její vnitřní výkonné orgány (představenstvo, jednatelé), které vykonávají řídící působnost upravenou zákonem, společenskou smlouvou či stanovami. Těžiště této působnosti leží ve vnitřní sféře společnosti, kde uvedeným orgánům náleží každodenní rozhodovací a řídící činnost, která může být někdy spojena i s nutností jednat navenek. Prokurista je toliko zástupcem podnikatele, oprávnění rozhodovat a vykonávat řídící činnost mu nesvědčí.

5) Zástupčí oprávnění prokuristy je, na rozdíl od zástupčího oprávnění členů statutárního orgánu, omezené na právní jednání vypočtená v , (dále též jen „o. z.“).

Srovnej zejména rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 25. 11. 2009, sp. zn. , ze dne 15. 11. 2017, sp. zn. , uveřejněné pod čísly 103/2010 a 9/2019 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či ze dne 29. 1. 2004, sp. zn. , a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2017, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 10/2019 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.

[8] S ohledem na zcela rozdílné postavení jednatele a prokuristy nelze uzavřít, že udělením prokury s oprávněním zcizit nebo zatížit nemovitou věc získává prokurista „v podstatě jednatelské oprávnění“, jak nesprávně učinil soud prvního stupně. Prokurista stále zůstává „pouhým“ zástupcem společnosti na základě plné moci a jiná práva a povinnosti náležející jednateli podle zákona nebo společenské smlouvy (z mnohých např. § 163 o. z. a § 195, § 196, § 197 a § 181 z. o. k.) mu nesvědčí.

[9] Zároveň je nepochybné, že schválením udělení prokury valná hromada nerozhodovala o zatížení majetku společnosti, o jeho zcizení či nabytí, popř. o poskytnutí půjčky či úvěru. Kvalifikované většiny vyžadované čl. X. bodu 5 společenské smlouvy tudíž nebylo k přijetí napadeného usnesení zapotřebí.

[10] Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat jeho výkonu.

V Brně dne 7. 11. 2022

JUDr. Marek Doležal předseda senátu