Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Nd 403/2022

25 Nd 403/2022-53

USNESENÍ

Odůvodnění:

Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu (doručeným Okresnímu soudu v Ostravě dne 22. 9. 2021) se žalobkyně – z titulu smlouvy o vydání kreditní karty (úvěru) uzavřené dne 29. 10. 2019 mezi právní předchůdkyní žalobkyně (Raiffeisenbank a.s., IČO 49240901) a žalovaným – vůči žalovanému domáhá zaplacení jistiny ve výši 28 430,19 Kč se zákonným a smluvním (23,99%) úrokem z prodlení od 15. 1. 2021 do zaplacení a kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 3 050,53 Kč.

Okresní soud v Ostravě usnesením ze dne 3. 5. 2022, č. j. -43, podle a 2, s přihlédnutím k a za použití a , (dále též jen „ “), vyslovil svou místní nepříslušnost, neboť k době zahájení řízení není znám obecný soud žalovaného, který se zdržuje na nezjištěném místě, přičemž evidenční adresa ( věta druhá ) již není platná a místně příslušný soud nelze určit ani podle jiných zákonem stanovených předpokladů s tím, že po právní moci usnesení bude věc podle ve spojení s předložena Nejvyššímu soudu k určení soudu, který věc projedná a rozhodne.

Podle vysloví-li soud, že není místně příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek téhož zákona předloží Nejvyššímu soudu.

Podle jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne (srov. též usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 11/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Z obsahu spisu vyplývá, že žalovaný se nezdržuje na adrese uvedené v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu a že se soudu nepodařilo zjistit ani jiné místo v České republice, kde by se žalovaný v současné době zdržoval, přičemž bydliště žalovaného nebylo známo ani ke dni podání návrhu. Podle zjištění soudu má žalovaný zřejmě trvalý pobyt na adrese XY, přechodná bydliště v České republice měl na adresách XY a XY, kde se však již delší dobu nezdržuje. Dlouhodobý pobyt žalovaného v České republice byl ukončen ke dni 20. 10. 2020.

Vycházeje z obsahu spisu a přihlížeje k zásadě hospodárnosti řízení vyjádřené v určil Nejvyšší soud podle místně příslušným pro projednání a rozhodnutí věci Okresní soud v Ostravě, u něhož bylo řízení zahájeno.

Nejvyšší soud podotýká, že podle je povinen určit místně příslušný soud, aniž by zkoumal, zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci. Ustanovení totiž předpokládá, že se otázkou pravomoci českých soudů dostatečně a s kladným závěrem zabýval předkládající soud. I kdyby pravomoc soudů České republiky k rozhodnutí v předložené věci dána nebyla, Nejvyšší soud nemá jinou možnost než určit, který soud věc projedná a rozhodne (srov. shora citované usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 26. 10. 2022

JUDr. Hana Tichá předsedkyně senátu