Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 3429/2021

33 Cdo 3429/2021-80

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Václava Dudy a soudců JUDr. Pavla Horňáka a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobce R. V., bytem XY, zastoupeného JUDr. Martinem Krumichem, advokátem se sídlem v Kolíně, Politických vězňů 19, proti žalovanému K. Z., bytem XY, zastoupenému JUDr. Jiřímu Netušilem, advokátem se sídlem v Praze 2, Jugoslávská 620/29, o určení vlastnictví k motorovému vozidlu, vedené u Okresního soudu Praha-západ pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 8. 6. 2021, č. j. -63, t a k t o:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í:

Žalobou ze dne 24. 5. 2020 se žalobce vůči žalovanému domáhá určení, že je vlastníkem vozidla tovární značky BMW, typ 320D, barvy zelená metalíza, datum první registrace 13. 7. 2000, identifikačního čísla vozidla VIN XY, zdvihového objemu motoru 1951 ccm, registrační značky XY. Vozidlo zakoupil od žalovaného kupní smlouvou ze dne 4. 11. 2015 a požádal jej o nezbytnou součinnost při změně zápisu skutečného vlastníka vozidla v registru motorových vozidel; jako vlastník vozidla je v registru uvedena L. P.. Právní stav tak neodpovídá zápisu v registru motorových vozidel a uvedená okolnost brání žalobci v řádném užívání vozidla. Žalobce tak má naléhavý právní zájem na požadovaném určení, tzn., aby byl zjištěn skutečný vlastník vozidla, který by měl být zapsán v registru motorových vozidel.

Okresní soud Praha-západ (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 20. 1. 2021, č. j. -36, určil, že žalobce je vlastníkem vozidla tovární značky BMW, typ 320D, zelená metalíza, datum první registrace 13. 7. 2000, identifikační číslo vozidla VIN XY, zdvihový objem motoru 1951 ccm, registrační značky XY (dále též „sporné vozidlo“, „předmětné vozidlo“ nebo „vozidlo“). Zjistil, že žalovaný vozidlo nabyl od L. P. kupní smlouvou ze dne 22. 10. 2015 a následně je prodal žalobci smlouvou ze dne 4. 11. 2015. L. P. je dosud evidována jako vlastník a provozovatel sporného vozidla v evidenci motorových vozidel. S odkazem na , (dále jen „o. z.“), , (dále jen „ “) a , o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích (dále jen „ “) soud prvního stupně zdůraznil, že předpokladem úspěšnosti žaloby na určení je, že žalobce má na požadovaném určení naléhavý právní zájem. Podle jeho přesvědčení je požadavek naléhavého právního zájmu žalobce na požadovaném určení dán, neboť nedostatek součinnosti L. P. a žalovaného „při změně záznamu v evidenci vozidel brání splnění zákonné povinnosti evidence koupeného motorového vozidla a současně tak i jeho řádnému užívání.“

Krajský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 8. 6. 2021, č. j. -63, změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalobu zamítl. Vyšel přitom z toho, že v evidenci motorových vozidel, v technickém průkazu i osvědčení o technickém průkazu (tzv. malý technický průkaz) je jako provozovatel vozidla vedena stále L. P., od níž žalovaný sporný automobil koupil smlouvou ze dne 22. 10. 2015 a prodal jej kupní smlouvou ze dne 4. 11. 2015 žalobci. Oproti soudu prvního stupně odvolací soud na základě ustálené judikatury dovolacího soudu dovodil, že žalobce nemůže mít na požadovaném určení naléhavý právní zájem, směřuje-li žaloba vůči žalovanému, který vlastnické právo žalobce nepopírá a ani není veden v registru motorových vozidel jako držitel (vlastník) sporného vozidla. Tím je L. P., která svou pasivitou zpochybňuje „žalobcovo právo být v registru vozidel zapsán jako vlastník a držitel předmětného automobilu.“ Odvolací soud má za to, že nemůže být pochyb o aktivní legitimaci žalobce, který usiluje o to, aby byl jako vlastník vozidla zapsán v evidenci motorových vozidel. S odkazem na rozsudky Nejvyššího soudu vztahující se k řešení otázky existence naléhavého právního zájmu na určení vlastnického práva k nemovitostem ze dne 19. 12. 2002, sp. zn. , a ze dne 11. 7. 2002, sp. zn. , však dospívá k závěru, že směřuje-li určovací žaloba vůči žalovanému, který není uveden jako vlastník či provozovatel evidovaného motorového vozidla ani nepopírá vlastnické právo žalobce, nemůže být žaloba žalobce vůči žalovanému úspěšná.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce (dále též „dovolatel“) dovolání, které považuje za přípustné podle , neboť rozhodnutí ve věci samé závisí na vyřešení otázky existence naléhavého právního zájmu na určení vlastnictví motorového vozidla, kterou odvolací soud (posuzováno podle celého obsahu dovolání - . ) posoudil v rozporu s rozhodovací praxí dovolacího soudu představovanou jeho rozsudkem ze dne 27. 6. 2007, sp. zn. . Zdůrazňuje, že v případě kupní smlouvy týkající se movité věci (automobilu) dochází k převodu vlastnického práva již samotnou smlouvou, a proto žaloba nemohla směřovat vůči L. P., která vlastnictví převedla smlouvou na žalovaného. Požadovaný rozsudek měl „jen“ deklarovat skutečnost, že žalobce je vlastníkem pro potřebu změny zápisu v registru vozidel, aby právní stav odpovídal stavu faktickému. Odvolací soud připustil, že registr vozidel je seznamem neveřejným, který slouží pouze pro účely správních orgánů; zároveň podal dovolání proti výroku o nákladech odvolacího řízení.

Žalovaný navrhl dovolání jako nedůvodné zamítnout.

Nejvyšší soud projednal dovolání podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “).

Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle věty první lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

Podle věty první přípustnost dovolání ( až 238a) je oprávněn zkoumat jen dovolací soud.

Dovolání není přípustné.

Přípustnost dovolání podle není způsobilý založit domnělý rozpor rozhodnutí odvolacího soudu s rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2007, sp. zn. ; žaloba o určení vlastnictví vozidla v dříve projednávané věci směřovala vůči osobě, která byla jako vlastník vedena v evidenci vozidel.

Podle určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

Podle ustálené soudní praxe je naléhavý právní zájem na určení, zda tu právní vztah nebo právo je, či není, dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce nebo kde by se bez tohoto určení jeho právní postavení stalo nejistým (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 2. 1971, sp. zn. , uveřejněný pod č. 17/1972 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu).

Platí ale, že „ve věci určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, je třeba rozlišovat mezi naléhavým právním zájmem na požadovaném určení a věcnou legitimací k takovému určení. Věcnou legitimaci k určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, má ten, kdo je účasten právního vztahu nebo práva, o něž v řízení jde, nebo jehož právní sféry se sporný právní vztah nebo sporné právo týká (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3. 4. 2022, sp. zn. )“. Pozitivní určovací výrok o vlastnictví sporného vozidla nemůže být důvodem pro změnu v evidenci motorových vozidel, kde je jako držitel a vlastník vozidla uvedena třetí osoba odlišná od žalovaného.

Pokud dovolatel odvolacímu soudu vytýká, že toleroval soudu prvního stupně procesní postup, při němž pro nadbytečnost neprovedl žalobcem navržený důkaz výslechem svědkyně L. P., popř. že ho sám neprovedl, a že jej nepoučil o jeho procesních právech, pak tím namítá existenci vad řízení. Případné vady řízení nemohou samy o sobě založit přípustnost dovolání podle K vadám řízení – pokud by jimi řízení skutečně trpělo – dovolací soud přihlíží jen, je-li dovolání přípustné; tak tomu v posuzované věci není ( ).

V části, v níž směřuje dovolání proti výroku rozsudku odvolacího soudu o nákladech odvolacího řízení, není dovolání přípustné podle

Nepřípustné dovolání Nejvyšší soud podle odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení rozhodl dovolací soud podle ustanovení věta první, a Žalovaný má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, jež sestávají z odměny za zastupování advokátem v dovolacím řízení. Výši mimosmluvní odměny dovolací soud určil podle ustanovení , 2, , , bodu 5, , a , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), tj. částkou 2.500,- Kč. Součástí nákladů je paušální částka náhrady za úkon právní služby (vyjádření k dovolání) ve výši 300,- Kč ( advokátního tarifu) a částka 588,- Kč odpovídající 21% dani z přidané hodnoty ( , ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).

V Brně dne 27. 10. 2022

JUDr. Václav Duda předseda senátu