Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 2597/2022

22 Cdo 2597/2022-120

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a soudců Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a JUDr. Martiny Štolbové ve věci žalobce P. R., narozeného XY, bytem v XY, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 427/16, IČO 00025429, o náhradu škody a nemajetkové újmy, o žalobě pro zmatečnost, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 31. 5. 2021, č. j. -80, takto:

Řízení o dovolání žalobce se zastavuje.

Odůvodnění:

Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 31. 5. 2021, č. j. -80, rozhodl, že soudkyně Městského soudu v Praze Mgr. Zdeňka Winklerová není vyloučena z projednání a rozhodnutí věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. .

Proti tomuto usnesení podal žalobce dovolání.

Podle , o soudních poplatcích (dále jen „ “), jde-li o poplatek za řízení, vzniká poplatková povinnost podáním dovolání.

Podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží.

Dovolatel nezaplatil soudní poplatek z dovolání. Městský soud v Praze poté, co byl návrh dovolatele na osvobození od soudních poplatků pro dovolací řízení a na ustanovení mu zástupce zamítnut usnesením Městského soudu v Praze ze dne 25. 10. 2021, č. j. -107, které bylo potvrzeno usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 29. 6. 2022, č. j. -113, vyzval dovolatele k zaplacení soudního poplatku za dovolání usnesením ze dne 14. 7. 2022, č. j. -115, v němž jej poučil pro případ nezaplacení soudního poplatku o zastavení dovolacího řízení. Dovolatel ve stanovené lhůtě soudní poplatek nezaplatil.

Jelikož dovolatel soudní poplatek za dovolání ve stanovené lhůtě nezaplatil, Nejvyšší soud dovolací řízení podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích zastavil.

I v případě, že by byl soudní poplatek za dovolání zaplacen, bylo by dovolací řízení zastaveno pro nedostatek funkční příslušnosti.

Podle věty první , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), o tom, zda je soudce vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě.

Podle dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Pojem „nadřízený soud“, je-li použit k určení věcné příslušnosti soudu, vychází z organizačních vztahů uvnitř soustavy soudů, nikoli ze vztahů instančních, a nelze jej zaměňovat s pojmem „odvolací soud“ (srovnej též stanovisko pléna Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 1996, Plsn 1/96, uveřejněné pod číslem 48/1996 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část civilní). Rozhoduje-li tudíž vrchní soud o vyloučení soudce krajského soudu (nebo krajský soud o vyloučení soudce okresního soudu), není toto jeho rozhodnutí rozhodnutím odvolacího soudu. Skutečnost, že tento nadřízený soud je shodou okolností i odvolacím soudem vůči soudu, o jehož soudci rozhoduje, není rozhodná (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 9. 2001 sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 11. 2017, sp. zn. ).

Funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání proti těmto rozhodnutím neupravuje. Nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 9. 2003, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 47/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část civilní). Nejvyšší soud by proto řízení, které touto vadou trpí, zastavil ( , ), aniž by zkoumal splnění podmínky povinného zastoupení žalobce v dovolacím řízení (srovnej , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 10. 2016, sp. zn. ).

O nákladech dovolacího řízení Nejvyšší soud nerozhodoval, neboť dovoláním napadené usnesení odvolacího soudu není rozhodnutím, kterým se řízení ve věci samé končí, a řízení nebylo dříve skončeno (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2002, sp. zn. , publikované pod číslem 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část civilní).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 18. 10. 2022

JUDr. Jiří Spáčil, CSc. předseda senátu