Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 2638/2022

30 Cdo 2638/2022-207

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Víta Bičáka a soudců JUDr. Davida Vláčila a JUDr. Hany Poláškové Wincorové v právní věci žalobce P. B., narozeného XY, bytem XY, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o náhradu škody, zadostiučinění za zdravotní a psychickou újmu ve výši 1 889 000 Kč, vedené u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 13. 8. 2021, č. j. -167, takto:

se

v rozsahu dovolání do výroku I, vyjma potvrzení výroku usnesení soudu prvního stupně o náhradě nákladů řízení,

zastavuje.

II. Ve zbylém rozsahu se dovolání odmítá.

III. Žádný z účastníků nemáprávo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Žalobce se domáhal zaplacení částky 1 889 000 Kč.

Okresní soud v Hradci Králové (dále jen „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 1. 6. 2021, č. j. -157, odmítl podání žalobce ze dne 22. 7. 2016 doručené soudu dne 27. 7. 2016 (výrok I) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II). Krajský soud v Hradci Králové (dále jen „odvolací soud“) napadeným usnesením usnesení soudu prvního stupně potvrdil (výrok I) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II).

Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce včasné dovolání, aniž zaplatil soudní poplatek za dovolání.

Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a rozhodl podle , , ve znění účinném od 1. 2. 2019 (viz čl. IV. a XII ), dále jen „ “.

Podáním dovolání vznikla žalobci povinnost zaplatit soudní poplatek za dovolání [srov. , o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů], který činí podle položky 23 bodu 2 Sazebníku poplatků 4 000 Kč.

Protože žalobce nezaplatil soudní poplatek za dovolání ani poté, co k tomu byl vyzván usnesením Nejvyššího soudu ze dne 13. 9. 2022, č. j. -198, (lhůta 15 dnů žalobci marně uplynula dnem 3. 10. 2022) Nejvyšší soud řízení o dovolání žalobce proti napadenému usnesení podle , o soudních poplatcích, zčásti zastavil (k včasnosti zaplacení soudního poplatku srov. nález Ústavního soudu ze dne 21. 4. 2020, sp. zn. ).

Nejvyšší soud nepřihlédl k žalobcově žádosti o osvobození od soudních poplatků doručené sice v běhu lhůty dne 19. 9. 2022 Městskému soudu v Brně, nikoliv však věcně a místně příslušnému soudu ve smyslu věta druhá Od Městského soudu v Brně byla žádost doručena Nejvyššímu soudu dne 5. 10. 2022, tedy po marném uplynutí lhůty žalobci dodatečně poskytnuté v již uvedeném usnesení Nejvyššího soudu č. j. -198 (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 4. 2019, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 1/2020 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Součástí žalobcova podání zmíněného v předchozím odstavci byla i námitka podjatosti, ke které však Nejvyšší soud též nepřihlížel ve smyslu věta druhá , neboť žalobce, který byl v minulosti o náležitostech takové námitky opakovaně Nejvyšším soudem poučen, neupřesnil, proti kterému konkrétnímu soudci své výhrady směřuje. Dlužno dodat, že ve smyslu a násl. se lze prostřednictvím námitky podjatosti domáhat toliko vyloučení soudce, nikoliv „soudu“ (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 6. 2020, sp. zn. ).

Dovolání žalobce není dle přípustné v rozsahu, jímž bylo napadeným usnesením odvolacího soudu rozhodnuto o nákladech řízení, ať již co do potvrzení nákladového výroku v usnesení soudu prvního stupně či co do výroku o nákladech odvolacího řízení.

Z výše uvedených důvodů dovolací soud dovolání v dotčeném rozsahu odmítl.

Nákladový výrok netřeba odůvodňovat ( věta druhá , ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 25. 10. 2022

Mgr. Vít Bičák předseda senátu