Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 2334/2022

21 Cdo 2334/2022-77

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Pavla Malého a soudců JUDr. Marka Cigánka a JUDr. Jiřího Doležílka, v právní věci žalobců a) M. V., narozené dne XY, bytem v XY, b) I. V., narozeného dne XY, bytem v XY, c) J. Š., narozeného dne XY, bytem v XY, d) B. Š., narozené dne XY, bytem v XY, všech zastoupených Mgr. Petrem Látalem, advokátem se sídlem v Děčíně, Masarykovo náměstí č. 191/18,proti žalované CHEMOTEX Děčín a. s. se sídlem v Děčíně XXXII – Boleticích nad Labem, Tovární č. 63, IČO 62240471, zastoupené JUDr. Patricií Švarcovou, advokátkou se sídlem v Žatci, náměstí 5. května č. 106, o náhradu nemajetkové újmy, vedené u Okresního soudu v Děčíně pod sp. zn. , o dovolání žalované proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 7. ledna 2022, č. j. -58, takto:

Dovolání žalované se odmítá.

Stručné odůvodnění ( ):

Dovolání žalované proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 7. 1. 2022, č. j. -58, není přípustné podle ustanovení , neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu a není důvod, aby rozhodné právní otázky byly posouzeny jinak.

K otázce přípustnosti přistoupení dalšího účastníka do řízení se rozhodovací praxe dovolacího soudu (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 6. 2010, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2016, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 10. 2019, sp. zn. ) ustálila na závěru, že smysl (účel) institutu přistoupení dalšího účastníka do řízení spočívá v tom, že se žalobci umožňuje, aby odstranil nedostatek (aktivní nebo pasivní) věcné legitimace, který tu byl již v době zahájení řízení a který by jinak neodvratně vedl k zamítnutí žaloby, může-li být takový nedostatek odstraněn tím, že do řízení vstoupí vedle dosavadního žalobce nebo žalovaného další účastník (další účastníci).

Navržené přistoupení dalšího účastníka do řízení má právní účinky, jen jestliže je soud připustí; přistoupení do řízení nastává dnem právní moci usnesení. Je-li při rozhodování o navrženém přistoupení do řízení zřejmé (nepochybné), že dosavadní žalovaný již v době zahájení řízení nebyl ve sporu pasivně věcně legitimován, nejsou splněny podmínky k tomu, aby soud připustil přistoupení dalšího účastníka na jeho stranu; nápravu v tomto případě lze zjednat jen prostřednictvím záměny účastníka ve smyslu ustanovení (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 12. 2005, sp. zn. , uveřejněné pod č. 47/2006 v časopise Soudní judikatura). Dojde-li naopak ke změně aktivní nebo pasivní věcné legitimace až v průběhu řízení (tj. nastane-li po zahájení řízení taková právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují přechod nebo převod práva nebo povinnosti na jiného), je třeba řešit situaci tím vzniklou pomocí ustanovení a užití ustanovení je výslovně vyloučeno ( ) a žalobce v případě svých pochybností o tom, zda pasivní legitimace přešla na jiný subjekt, musí provést volbu, zda svůj stav právní nejistoty bude řešit návrhem podle anebo podáním nové žaloby proti (podle jeho názoru) věcně legitimovanému účastníku (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 3. 2007, sp. zn. , uveřejněné pod č. 12/2008 Sb. rozh. obč., nebo již uvedené usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 6. 2010, sp. zn. ).

Otázkou, zda další žalobce nebo žalovaný, jehož přistoupení do řízení žalobce navrhl, nebo dosavadní účastník řízení je věcně legitimován, se soud při rozhodování o připuštění přistoupení dalšího účastníka do řízení nezabývá (srov. již uvedené usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 12. 2005, sp. zn. , a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 10. 2009, sp. zn. ).

Podle ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu přistoupení dalšího účastníka do řízení soud nepřipustí zejména tehdy, kdyby v důsledku něho nastal nedostatek podmínky řízení, pro který by bylo nutné řízení zastavit, kdyby nebylo nepochybné, čeho se žalobce domáhá proti tomu, kdo má do řízení přistoupit na straně žalovaného, kdyby nebylo jednoznačné, čeho se proti žalovanému domáhá ten, kdo má do řízení přistoupit jako další žalobce, nebo kdyby přistoupení dalšího účastníka do řízení bylo v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 5. 2001, sp. zn. , uveřejněné pod č. rozh. obč., nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 11. 2012, sp. zn. , nebo ze dne 21. 1. 2014, sp. zn. ).

Nehospodárnost připuštění dalšího účastníka je podle konstantní judikatury dovolacího soudu dána zejména tehdy, jestliže by takový postup vyvolal další dokazování, které by jinak nebylo potřebné a ve svých důsledcích by vedlo k oddálení rozhodnutí věci mezi dosavadními účastníky řízení (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 5. 2005, sp. zn. ). Z odůvodnění již uvedených usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2016, sp. zn. , a ze dne 2. 10. 2019, sp. zn. , potom vyplývá, že v případě, že do řízení má vstoupit další účastník, který spolu s dosavadním žalobcem nebo žalovaným bude mít postavení nerozlučného společníka ( ), soud zpravidla jeho přistoupení do řízení připustí. Má-li však následkem vstupu dalšího účastníka do řízení vzniknout samostatné společenství ( ), nesmí být rozhodnutí o připuštění přistoupení dalšího účastníka do řízení v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení; je-li například zřejmé, že by přistoupení dalšího účastníka do řízení vyvolalo potřebu provést dokazování, které by jinak nebylo potřebné, a že by to ve svých důsledcích vedlo k oddálení rozhodnutí věci mezi dosavadními účastníky, zásada procesní ekonomie zpravidla brání, aby přistoupení do řízení bylo připuštěno, neboť je opodstatněné požadovat, aby žalobce svá práva proti takové osobě uplatnil v samostatném řízení.

Z ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu tedy vyplývá, že přistoupení dalšího účastníka do řízení je možné – za splnění podmínky, že je to v souladu s hospodárností řízení – i v případě, kdy jeho připuštění bude mít za následek vznik samostatného společenství ve smyslu ustanovení Tato podmínka je v projednávané věci splněna, neboť uplatněné nároky všech žalobců – tedy i žalobkyně d), která do řízení přistoupila – na odškodnění duševních útrap způsobených ztrátou osoby blízké vycházejí ze společného skutkového základu (smrtelného pracovního úrazu M. Š.), přičemž všichni žalobci dosud v řízení uvedli jen základní skutková tvrzení a ve věci ještě nebylo prováděno žádné dokazování, a nelze proto dovozovat, že by připuštění vstupu žalobkyně d) do řízení ve svých důsledcích vedlo k oddálení rozhodnutí ve věci mezi dosavadními účastníky řízení.

Nejvyšší soud proto dovolání žalované podle ustanovení odmítl.

Vzhledem k tomu, že se tímto rozhodnutím řízení o věci nekončí, bude i o náhradě nákladů tohoto dovolacího řízení rozhodnuto v konečném rozhodnutí soudu prvního stupně, popřípadě odvolacího soudu ( a ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 20. 10. 2022

JUDr. Pavel Malý předseda senátu