Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 1239/2022

33 Cdo 1239/2022-360

USNESENÍ

P. V.

1)

B. V.

, bytem XY, zastoupenému opatrovnicí R. P., advokátkou se sídlem XY, a

2) L. V.

, bytem XY, zastoupené Mgr. Alešem Dufkem, advokátem se sídlem ve Zlíně, K Pasekám 2984/45, o určení vlastnictví nemovitých věcí, vedené u Okresního soudu v Kroměříži pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně, pobočky ve Zlíně, ze dne 4. 11. 2021, č. j. -318, t a k t o:

I. Dovolání se odmítá.II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení 4.114 Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám L. V., hmotněprávní opatrovnice.III. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení 4.114 Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám Mgr. Aleše Dufka, advokáta.

O d ů v o d n ě n í

V záhlaví uvedeným rozhodnutím krajský soud potvrdil ve věci samé rozsudek ze dne 25. 9. 2020, č. j. -250, kterým Okresní soud v Kroměříži zamítl žalobu, jíž se žalobce domáhal určení, že žalovaný je vlastníkem

„pozemku parc. č. st. XY, zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 367 m

2

, jehož součástí je stavba: XY č. p. XY, rodinný dům, pozemku parc. č. XY, zahrada, o výměře 137 m

2

, pozemku parc. č. XY, zahrada, o výměře 1236 m

2

a pozemku parc. č. XY, ostatní plocha - jiná plocha, o výměře 12 m

2

, to vše zapsáno na listu vlastnictví č. XY pro obec XY, katastrální území XY, vedeném Katastrálním úřadem pro Zlínský kraj, katastrální pracoviště XY“

, a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů. Odvolací soud uzavřel, že žalobce nemá naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva žalovaného ( ). Aktivní věcná legitimace žalobce nevyplývá z účastenství na právním poměru založeném darovací smlouvou a smlouvou o zřízení věcného břemene a tento sporný právní vztah, jehož platnost má být posuzována, se nedotýká právní sféry žalobce, jinak řečeno, neohrožuje jeho existující právní vztah (právo).

Dovolání, kterým žalobce napadl rozhodnutí odvolacího soudu, není přípustné.

Nejvyšší soud věc projednal podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “).

Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak ( ).

Podle věty první lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (srov. ).

Skutkový stav, z něhož odvolací soud vyšel a který v dovolacím řízení přezkumu nepodléhá (srov. a contrario), je totožný s tím, který po provedeném dokazování zjistil soud prvního stupně.

Dne 2. 6. 2017 uzavřeli žalovaný (dárce), zastoupený M. R., kolizní opatrovnicí, a žalovaná (obdarovaná) darovací smlouvu a smlouvu o zřízení věcného břemene (doživotního bezplatného bydlení a užívání ve prospěch dárce), jejímž předmětem byly shora specifikované nemovité věci. Okresní soud v Kroměříži rozsudkem z 16. 8. 2017, č. j. -346, schválil za žalovaného, který byl omezen ve svéprávnosti, právní jednání spočívající v uzavření smlouvy (právní moc 6. 10. 2017). Účastníci jsou v příbuzenském vztahu; žalovaná je sestrou žalovaného, který je otcem žalobce. Naléhavý právní zájem na určení vlastnictví prvního žalovaného spatřuje žalobce v neplatnosti právního jednání příčícího se dobrým mravům ( , , , ve znění pozdějších předpisů), protože jako syn dárce a jeho potencionální neopomenutelný dědic je ohrožen na svých právech a mohl by být právním jednáním spočívajícím v uzavření darovací smlouvy vystaven značné újmě.

Právní posouzení aktivní věcné legitimace žalobce přípustnost dovolání nezakládá. Otázku procesního práva – existence naléhavého právního zájmu žalobce na určovací žalobě ( ) – vyřešil odvolací soud v souladu s ustálenou rozhodovací praxí Nejvyššího soudu, která dovozuje, že naléhavý právní zájem na určení, zda tu právní vztah nebo právo je, či není, je dán zejména tam, kde bez tohoto určení by bylo ohroženo právo žalobce nebo kde by se bez tohoto určení stalo jeho právní postavení nejistým (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČSR ze dne 24. 2. 1971, sp. zn. , uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 17/1972). Jinými slovy řečeno, u žalobce musí jít o právní vztah (právo) již existující (alespoň v době vydání rozhodnutí) nebo o takovou jeho procesní, případně hmotněprávní situaci, v níž by objektivně v již existujícím právním vztahu mohl být ohrožen, případně pro nejisté své postavení by mohl být vystaven konkrétní újmě (srov. nález Ústavního soudu ze dne 20. 6. 1995, sp. zn. , rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 3. 4. 2002, sp. zn. , ze dne 6. 6. 2000, sp. zn. , ze dne 9. 12. 2008, sp. zn. , a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 5. 1998, sp. zn. ).

Určovací žaloba je žalobou preventivního charakteru a má místo jednak tam, kde její pomocí lze eliminovat stav ohrožení práva či nejistoty v právním vztahu, a k odpovídající nápravě nelze dospět jinak, jednak v případech, v nichž určovací žaloba účinněji než jiné právní prostředky vystihuje obsah a povahu příslušného právního vztahu a jejím prostřednictvím lze dosáhnout úpravy tvořící určitý právní rámec (pevný právní základ), který je zárukou odvrácení budoucích sporů účastníků. Tyto funkce určovací žaloby korespondují právě s podmínkou naléhavého právního zájmu; nelze-li v konkrétním případě očekávat, že je určovací žaloba bude plnit, nebude ani naléhavý právní zájem na takovém určení, neboť žaloba na určení by nesloužila praktickým potřebám života a vedla by pouze ke zbytečnému rozmnožování soudních sporů. Přitom příslušné závěry se vážou nejen k žalobě na určení jako takové, ale také k tomu, jakého konkrétního určení se žalobce domáhá a vůči komu se ho domáhá (srov. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 1997, sp. zn. , a ze dne 26. 2. 2020 sp. zn. ). Naléhavý právní zájem na určení zkoumá soud podle stavu ke dni vyhlášení rozhodnutí (srov. rozsudek ze dne 11. 1. 2001, sp. zn. ).

Z okolnosti potencionálního dědictví, resp. potencionálního právního nástupnictví, které dosud nenastalo a není ani jisto, zda v budoucnu vůbec nastane, nelze u žalobce naléhavý právní zájem ve smyslu dovozovat (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 8. 2018, sp. zn. , a ze dne 15. 10. 2014, sp. zn. ).

Od shora prezentované ustálené judikatury se odvolací soud neodchýlil, naopak o ni své rozhodnutí opřel. Argumentace žalobce nepřesvědčila dovolací soud, že jsou zde důvody pro odchýlení se od těchto závěrů. Skutečnost, že dárce byl v době právního jednání omezen ve svéprávnosti, na tom nic nemění; jistotu, že se žalobce skutečně stane dědicem žalovaného, nezakládá.

Spojuje-li žalobce přípustnost dovolání s tím, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení právní otázky, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla řešena, musí jít o takovou otázku, na níž byl výrok rozsudku odvolacího soudu z hlediska právního posouzení skutečně založen; v opačném případě nemůže být dovolání pro její řešení přípustné ( ). Takovou není otázka „vydědění opatrovníkem“ způsobené schválením právního jednání žalovaného rozsudkem Okresního soudu v Kroměříži z 16. 8. 2017, č. j. -346.

Jelikož žalobce nepředložil k řešení žádnou otázku hmotného nebo procesního práva, jež by zakládala přípustnost dovolání ve smyslu , Nejvyšší soud je odmítl ( ).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje ( , věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.Nesplní-li žalobce dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, mohou žalovaní podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).

V Brně dne 19. 10. 2022

JUDr. Pavel Krbek předseda senátu