Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 1821/2022

26 Cdo 1821/2022-275

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Pavlíny Brzobohaté a soudců JUDr. Jitky Dýškové a JUDr. Miroslava Feráka v právní věci žalobce Mgr. Marka Konečného, se sídlem ve Zlíně, Tomáše Bati 201, insolvenčního správce dlužnice D. F., se sídlem XY, IČO XY, proti žalované Prague Fish s. r. o., se sídlem v Praze 3 – Žižkově, Roháčova 188/37, IČO 04763190, zastoupené JUDr. Robertem Falbrem, advokátem se sídlem v Praze 6, Kopeckého 1326/47, o 1.675.977 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 22. 9. 2021, č. j. -234, takto:

Odůvodnění:

Městský soud v Praze (odvolací soud) rozsudkem ze dne 22. 9. 2021, č. j. -234, potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 3 (soud prvního stupně) ze dne 22. 1. 2021, č. j. -197, kterým zamítl žalobu, jíž se žalobce domáhal zaplacení částky 1.675.977 Kč s tam vymezeným (zákonným) úrokem z prodlení do majetkové podstaty dlužnice - společnosti D. F., se sídlem XY, IČO XY (dále jen „Dlužnice“), a rozhodl o náhradě nákladů řízení; současně rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.

Nejvyšší soud dovolání žalobce proti rozsudku odvolacího soudu odmítl podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), neboť není podle přípustné.

Podle ustálené rozhodovací praxe, byla-li osoba pod nepravou identitou uvedena do funkce jednatele společnosti a poté i byla pod toutéž neexistující identitou zapsána do obchodního rejstříku, lze důsledky tohoto bezpochyby závadného stavu přičítat pouze této společnosti. Z negativní stránky principu materiální publicity veřejných rejstříků ( , o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů, dále jen „ “) se přitom podává, že má-li obchodní korporace určitý údaj zapsaný v obchodním rejstříku, je jím vázána, i kdyby neodpovídal skutečnosti, ledaže by dotčená třetí osoba nebyla v dobré víře.

Skutečnost, že právní jednání učinila za obchodní společnost osoba vystupující pod nepravou identitou a tato osoba („její nepravá identita“) byla podle zápisu v obchodním rejstříku statutárním orgánem společnosti (osobou oprávněnou za společnost jednat), není důvodem neplatnosti dotčeného právního jednání, byla-li třetí osoba v dobré víře, že jedná se statutárním orgánem společnosti [srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 2009, sp. zn. , ústavní stížnost podanou proti tomuto rozhodnutí odmítl Ústavní soud usnesením ze dne 8. 12. 2010, sp. zn. (ve vztahu k obdobné právní úpravě obsažené v zákoně č. , obchodní zákoník, účinný do 31. 12. 2013, jehož závěry se prosadí i po 1. 1. 2014), usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2017, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 2/2019 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek].

Závěr odvolacího soudu, že nájemní smlouva, od jejíž neplatnosti (resp. nicotnosti) dovozuje dovolatel existenci žalobou uplatněného nároku, byla uzavřena platně, když žalovaná byla v dobré víře, že jedná se statutárním orgánem společnosti ( ), je tak v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu.

Pro úplnost lze dodat, že stav, kdy je osoba pod nepravou identitou do funkce jednatele společnosti uvedena a takto je i zapsána do obchodního rejstříku, je třeba odlišit od situace, kdy se za jednatele zapsaného v obchodním rejstříku vydává (např. na základě odcizených dokladů) jiné osoba. Nedůvodná je i další námitka dovolatele, že byla-li vůle uzavřít předmětnou nájemní smlouvu projevena za Dlužnici osobou vystupující pod falešnou identitou, chybí zcela projev vůle jedné smluvní strany. Vůle uzavřít smlouvu byla za Dlužnici projevena právě touto osobou vystupující pod identitou A. H. (osoba s nepravou identitou). Za takového stavu nelze dovodit, že by zde nebyla vůle uzavřít smlouvu o nájmu.

Dovolání proti výroku o nákladech řízení, který je ostatně dovolatelem zjevně napadán jen jako výrok akcesorický, není přípustné podle

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 12. 10. 2022

JUDr. Pavlína Brzobohatá předsedkyně senátu