Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 1945/2022

-134

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Pavlíny Brzobohaté a soudců JUDr. Jitky Dýškové a JUDr. Miroslava Feráka v právní věci žalobkyň a) N. S., se sídlem XY, IČO XY, a b) M., s. r. o., se sídlem tamtéž, IČO XY, obou zastoupených Mgr. Pavlem Chaloupkem, advokátem se sídlem v Praze, Karlovo náměstí 292/14, proti žalované B. S., narozené XY, bytem XY, zastoupené JUDr. Oldřichem Nejdlem, advokátem se sídlem v Praze, Valentinská 56/11, o vydání věcí, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. , o dovolání žalobkyň proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 10. 2. 2022, č. j. -112, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žalobkyně

jsou povinny

zaplatit žalované náhradu nákladů dovolacího řízení ve výši 1.800 Kč k rukám JUDr. Oldřicha Nejdla, advokáta se sídlem v Praze, Valentinská 56/11, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

Obvodní soud pro Prahu 8 (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 15. 10. 2021, č. j. -86, odmítl žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhaly, aby soud uložil žalované vydat oznámení o tom, že v rámci rozhodování mimo zasedání shromáždění Společenství vlastníků XY - XY, se sídlem XY, IČO XY (dále jen „SVJ“), konaného ve dnech 16. 11. až 1. 12. 2020 informovala všechny členy společenství o tom, že žalobkyně nabízí výkon činnosti předsedy společenství za částku ve výši 5.000 Kč + DPH měsíčně (výrok I.); současně zamítl žalobu v části, ve které se domáhaly, aby žalovaná a) vydala hlasovací lístky, na jejichž základě hlasovali členové SVJ v rámci zasedání shromáždění konaného ve dnech 16. 11. až 1. 12. 2020, b) vydala veškeré e-mailové kontakty na členy SVJ, c) prohlásila usnesení přijatá mimo zasedání shromáždění SVJ dne 12. 1. 2020 za neplatná (výrok II.) a rozhodl o náhradě nákladů soudního řízení (výrok III.).

K odvolání žalobkyň Městský soud v Praze (odvolací soud) rozsudkem ze dne 10. 2. 2022, č. j. -112, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II.).

Rozsudek odvolacího soudu napadly žalobkyně dovoláním, které není podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“) přípustné.

Podle ustálené rozhodovací praxe (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2002, sp. zn. , rozsudek téhož soudu ze dne 10. 2. 2016, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 54/2017 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nález Ústavního soudu ze dne 1. 9. 1998, sp. zn. ) musí být žalobní petit přesný, určitý a srozumitelný. Soud musí za řízení zcela přesně vědět, o čem má jednat a rozhodnout, neboť podle ustanovení nesmí, s výjimkou případů tam uvedených, účastníkům přiznat jiná práva a uložit jim jiné povinnosti, než je navrhováno. Domáhá-li se žalobce vydání listin, musí být z jeho tvrzení zřejmé, o jakéy jde. Zpravidla přitom nebude nutné, aby byly specifikovány jednotlivéy, neboť postačí, aby byly jakkoli vymezeny – časem, událostí, jíž se týkají, apod. – tak, aby soud mohl formulovat vykonatelný výrok svého rozhodnutí. V projednávané věci z žalobních tvrzení (jak správně uzavřely nalézací soudy) nevyplývá, zda se dovolatelky domáhají vydání listin již existujících, či zda po žalované požadují vydáníy nové (např. nějaké formy potvrzení). Přesto považuje dovolací soud za vhodné zdůraznit, že pokud chtěly žalobkyně žádat o vydání jakéhosi „potvrzení“ („oznámení“), jak se snad naznačuje v dovolání, pak žádná taková povinnost žalované ze zákona nevyplývá.

Přípustnost dovolání nezakládají ani otázky (týkající se pasivní legitimace žalované), jimiž dovolatelky zpochybnily správnost závěrů odvolacího soudu v části, v níž potvrdil zamítavý výrok (II.) soudu prvního stupně.

Dovoláním napadený rozsudek je v této části založen na dvou na sobě nezávislých důvodech. Odvolací soud jednak uzavřel, že žalovaná není v projednávané věci pasivně věcně legitimovaná, jednak uvedl, že je dán i nedostatek aktivní věcné legitimace žalobců. Správnost druhého právního závěru však není dovoláním nijak zpochybněna – dovolatelky zpochybňují pouze závěr o nedostatku pasivní legitimace. Jelikož je nedostatek aktivní věcné legitimace samostatným důvodem pro zamítnutí žaloby, je bezpředmětné přezkoumávat správnost druhého právního závěru (jenž byl dovoláním napaden), neboť na celkový závěr o správnosti rozsudku odvolacího soudu to nemůže mít žádný vliv (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 10. 2005, sp. zn. , uveřejněné pod č. 48/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, rozsudek téhož soudu ze dne 27. 4. 2016, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 91/2017 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Pro úplnost lze dodat, že v souladu s ustálenou rozhodovací praxí je i závěr odvolacího soudu o tom, že platnost usnesení shromáždění společenství vlastníků jednotek lze přezkoumávat pouze v rámci řízení podle , , a to jen k návrhu přehlasovaného vlastníka jednotky vůči společenství vlastníků (viz např. usnesení ze dne 15. 3. 2017, sp. zn. ).

Dovolání proti výroku o nákladech řízení, který je ostatně dovolatelkami napadán jen jako výrok akcesorický, není přípustné podle

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li povinné dobrovolně, co jim ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí).

V Brně dne 12. 10. 2022

JUDr. Pavlína Brzobohatá

předsedkyně senátu