Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 Tdo 744/2022

3 Tdo 744/2022-631

USNESENÍ

R. L.,

Podle § 265i odst. 1 písm. a) trestního řádu se

dovolání

odmítá.

Odůvodnění:

Rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 16. 2. 2021, sp. zn. ,

byl obviněný R. L. uznán vinným přečinem zanedbání povinné výživy podle . Za to byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání šesti měsíců, jehož výkon mu byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání třiceti šesti měsíců. Současně mu byla podle uložena povinnost, aby v průběhu zkušební doby podle svých sil uhradil dlužné výživné 123.019 Kč H. L.

Usnesením Městského soudu v Brně ze dne 18. 1. 2022, č. j. -433, bylo rozhodnuto, že obviněný R. L. trest odnětí svobody v trvání šesti měsíců vykoná, přičemž pro výkon tohoto trestu byl zařazen do věznice s ostrahou.

O stížnosti obviněného R. L. proti usnesení soudu prvního stupně rozhodl Krajského soudu v Brně usnesením ze dne 17. 3. 2022, sp. zn. , jímž podle § 148 odst. 1 písm. c) trestního řádu stížnost zamítl.

Shora citované usnesení Krajského soudu v Brně napadl obviněný dovoláním, v němž formálně uplatnil důvody dovolání podle 265b odst. 1 písm. h) a m) trestního řádu. Obviněný namítl, že mu postupem soudů nebylo umožněno dostatečně hájit svá práva a rozvést skutečnosti a důkazy na svou obhajobu, neboť nebyl soudem poučen ani vyzván k doplnění své stížnosti ve smyslu § 251 odst. 1 trestního řádu. Neměl proto možnost blíže rozvést skutečnosti a důkazy na svou obhajobu.

Z uvedených důvodů obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud napadené usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 17. 3. 2022, sp. zn. a i jemu předcházející usnesení Městského soudu v Brně ze dne 18. 1. 2022, č. j. -433 zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Opis dovolání obviněného byl soudem prvního stupně za podmínek § 265h odst. 2 trestního řádu zaslán k vyjádření Nejvyššímu státnímu zastupitelství. Státní zástupce tam činný ve svém vyjádření uvedl, že obviněný v dovolání nepřiléhavě odkázal na § 251 odst. 1 trestního řádu, který se týká odvolacího řízení, nikoli řízení o stížnosti. Dále konstatoval, že dovoláním není možné napadnout jakékoli pravomocné soudní rozhodnutí. Podle § 265a odst. 1 trestního řádu lze dovoláním napadnout pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, jestliže soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští. Rozhodnutí, která zákon považuje za rozhodnutí ve věci samé, jsou taxativně vypočtena v § 265a odst. 2 písm. a) – h) trestního řádu, přičemž v něm není obsaženo rozhodnutí, kterým bylo podle § 83 odst. 1 trestního řádu vysloveno, že odsouzený vykoná trest odnětí svobody, jehož výkon mu původně byl soudem odložen na zkušební dobu. Dovolání tedy směřuje proti rozhodnutí, proti kterému není přípustné.

Státní zástupce proto navrhl, aby Nejvyšší soud dovolání podle § 265i odst. 1 písm. a) trestního řádu odmítl, protože není přípustné. Současně navrhl, aby Nejvyšší soud v souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) trestního řádu učinil rozhodnutí v neveřejném zasedání. S rozhodnutím věci v neveřejném zasedání souhlasil i pro případ jiného nežli navrhovaného rozhodnutí Nejvyššího soudu [§ 265r odst. 1 písm. c) trestního řádu].

Nejvyšší soud jako soud dovolací především přezkoumal, zda jsou v dané věci splněny zákonné podmínky vymezující přípustnost takto podaného dovolání, a to z hlediska ustanovení § 265a trestního řádu, a shledal, že dovolání přípustné není. Dovolání je mimořádný opravný prostředek, kterým není možné napadnout jakékoli pravomocné soudní rozhodnutí. Podle § 265a odst. 1 trestního řádu lze napadnout dovoláním pravomocné rozhodnutí ve věci samé, jestliže soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští. Ustanovení § 265a odst. 2 písm. a) – h) trestního řádu potom taxativně vymezuje, která soudní rozhodnutí se považují pro řízení o dovolání za rozhodnutí ve věci samé. Podle § 265a odst. 2 písm. a) trestního řádu lze podat dovolání proti rozsudku, jímž byl obviněný uznán vinným a uložen mu trest, popřípadě ochranné opatření nebo bylo upuštěno od potrestání. Takovýmto odsuzujícím rozsudkem pak může být i rozsudek odvolacího soudu vydaný podle § 259 odst. 3 trestního řádu po zrušení rozsudku soudu prvního stupně z některého z důvodů uvedených v § 258 odst. 1 trestního řádu, vždy však musí jít o odsuzující rozsudek v uvedeném smyslu. V tomto taxativním výčtu není obsaženo rozhodnutí, kterým bylo podle § 83 odst. 1 trestního řádu vysloveno, že odsouzený vykoná trest odnětí svobody, jehož výkon mu původně byl soudem odložen na zkušební dobu. Citované usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 17. 3. 2022 sp. zn. , kterým bylo rozhodnuto o stížnosti obviněného proti usnesení Městského soudu v Brně ze dne 18. 1. 2022, č. j. -433, proto nelze považovat za rozhodnutí ve věci samé ve smyslu § 265a odst. 1 a 2 trestního řádu. Dovolání obviněného tedy směřuje proti rozhodnutí, proti kterému není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Podaným dovoláním se tudíž nelze meritorně zabývat.

Podle § 265i odst. 1 písm. a) trestního řádu Nejvyšší soud dovolání odmítne, není-li přípustné. Poněvadž ve věci obviněného dospěl k závěru, že dovolání není přípustné, rozhodl v souladu s § 265i odst. 1 písm. a) trestního řádu o jeho odmítnutí, aniž by napadené rozhodnutí věcně přezkoumával podle kritérií uvedených v § 265i odst. 3 trestního řádu. Za podmínek § 265r odst. 1 písm. a) trestního řádu bylo o odmítnutí dovolání rozhodnuto v neveřejném zasedání, aniž by k tomuto postupu zákon vyžadoval souhlasu stran [srov. § 265r odst. 1 písm. c) trestního řádu].

Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n trestního řádu).

V Brně dne 24. 8. 2022

JUDr. Pavel Šilhavecký

předseda senátu