Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 Cdo 2428/2022

-106

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Příhody a soudců Mgr. Jiřího Němce a JUDr. Zdeňka Dese ve věci žalobkyně Česká spořitelna, a. s., se sídlem v Praze 4, Olbrachtova 1929/62, PSČ 140 00, identifikační číslo osoby 45244782, proti žalovaným 1) R. B., narozené XY, bytem v XY, zastoupené Mgr. Janem Šafránkem, advokátem se sídlem v Praze, Slezská 1357/1, 2) T. B., narozené XY, bytem ve XY, 3) J. B., narozenému XY, bytem ve XY, 4) V. B., narozenému XY, bytem ve XY, 5) B. B., narozené XY, bytem v XY, zastoupené matkou R. B., narozenou XY, bytem v XY, a 6) M. H. B., narozenému XY, bytem v XY, zastoupenému matkou R. B., narozenou XY, bytem v XY, o zaplacení částky 3 118 859,64 Kč, vedené u Okresního soudu Praha - západ pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 5. 5. 2022, č. j. -85, takto:

Stručné odůvodnění:( )

Okresní soud Praha – západ usnesením ze dne 16. 12. 2021, č. j. -54, ve znění opravného usnesení ze dne 1. 3. 2022, č. j. -77, na základě zpětvzetí žaloby zastavil řízení ve shora označené věci (výrok pod bodem I), uložil žalovaným nahradit žalobkyni společně a nerozdílně náklady řízení ve výši 31 189 Kč (výrok pod bodem II) a rozhodl, že žalobkyni bude po právní moci tohoto usnesení vráceno 124 754 Kč za zaplacený soudní poplatek (výrok pod bodem III).

Krajský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením k odvolání první žalované usnesení soudu prvního stupně ve výroku pod bodem II změnil tak, že žalobkyni se náhrada nákladů řízení nepřiznává (první výrok), a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý výrok).

Odvolací soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně, byť jen proti některým z žalovaných, a že žalovaní zavinili z procesního hlediska zastavení řízení, když po podání žaloby dlužnou částku zaplatili, přicházel proto v úvahu postup podle , shledal však důvody hodné zvláštního zřetele pro to, aby žalobkyni náhrada nákladů řízení nebyla přiznána. Jednak usoudil, že žaloba byla podána předčasně, neboť v době jejího podání nebylo dědické řízení skončeno, dokonce ani nebyl znám okruh dědiců, žaloba tak podle jeho názoru měla být ze strany soudu prvního stupně zamítnuta pro předčasnost, jednak zdůraznil, že žalobkyně svou pohledávku přihlásila do dědického řízení, proto nesouhlasil s jejím odůvodněním, že žalobu podala proto, aby se pohledávka nepromlčela.

Rozhodnutí odvolacího soudu v jeho prvním výroku napadla žalobkyně dovoláním, jež má za přípustné ve smyslu pro řešení právní otázky, která dosud nebyla dovolacím soudem vyřešena, totiž „zda věřiteli náleží právo na náhradu nákladů řízení na základě podání žaloby proti neznámým dědicům, kteří po pravomocném skončení řízení o pozůstalosti uhradí žalovanou částku, načež věřitel vezme svou žalobu zpět a požaduje úhradu nákladů řízení spočívající pouze v části zaplaceného soudního poplatku, který si soud dle zákona ponechá“.

Dovolatelka uvádí, že si je vědoma ustanovení , které přípustnost dovolání do výroku o nákladech řízení vylučuje, poukazuje však na to, že nepřípustnost dovolání do výroku o nákladech řízení je doktrinálně kritizována a označována za ústavně nekonformní, a předkládá argumenty na podporu svého tvrzení, že má důležitý právní zájem na přezkoumání chybných právních úvah odvolacího soudu, daný jejich potencionálním judikatorním významem.

Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle , , ve znění účinném od 1. 1. 2022 [srov. čl. II bod 1 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony], dále jen „“.

Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle dovolání podle není přípustné proti rozhodnutím v části týkající se výroku o nákladech řízení.

Jak dovolatelka správně reflektuje, přípustnost dovolání proti napadenému usnesení je výslovně vyloučena ustanovením , neboť dovolání směřuje proti výroku, jímž odvolací soud rozhodl o nákladech řízení. Předpisy , který je předpisem práva veřejného, nevytvářejí dovolacímu soudu prostor pro zvážení, zda s ohledem na okolnosti případu ustanovení aplikovat či nikoliv, a ani dovolací soud není oprávněn pominout či překročit meze dovolacího přezkumu vytyčené zákonem. O úvahy de lege ferenda se dovolací soud ve svém procesním postupu opírat nemůže. Požadavku dovolatelky tedy vyhovět nelze.

Nejvyšší soud proto, aniž nařizoval jednání ( věta první ), dovolání podle odmítl jako nepřípustné.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 27. 9. 2022

JUDr. Pavel Příhoda předseda senátu