Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 1325/2022

22 Cdo 1325/2022-127

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Havlíka a soudců Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., ve věci žalobkyně Z. P., narozené XY, bytem v XY, zastoupené Mgr. Michalem Čerňanským, advokátem se sídlem v Praze, Radlická 2000/3, proti žalovanému R. B., narozenému XY, bytem v XY, zastoupenému JUDr. Soňou Panákovou, advokátkou se sídlem v Brně, Kounicova 39, o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, o přistoupení vedlejšího účastníka, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. , o dovolání žalovaného a I. B., narozené XY, bytem v XY, zastoupené JUDr. Soňou Panákovou, advokátkou se sídlem v Brně, Kounicova 39, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 18. 1. 2022, č. j. -106, takto:

Odůvodnění:

Městský soud v Brně (dále jen „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 27. 11. 2020, č. j. -72, nepřipustil vedlejší účastenství I. B., narozené XY, bytem v XY, na straně žalovaného.

Krajský soud v Brně (dále jen „odvolací soud“) usnesením ze dne 18. 1. 2022, č. j. -106, usnesení soudu prvního stupně potvrdil.

Proti usnesení odvolacího soudu podal žalovaný a I. B. dovolání, jehož přípustnost opírají o , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen jako „ “), a v němž uplatňují dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci ve smyslu Namítají, že rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného a procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího i Ústavního soudu. Odkazují na nález Ústavního soudu ze dne 8. 12. 2004, sp. zn. . Uvádí, že odvolací soud nesprávně posoudil „širší významové, přirozenoprávní a hodnotové hledisko sporu pro vedlejší účastnici“. Navrhují, aby dovolací soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Žalobkyně považuje dovolání za nedůvodné. Na straně I. B. není dán právní zájem na výsledku řízení ve smyslu , jelikož nemá žádný právní vztah k předmětné nemovitosti a k lepší reakci na průběh soudního sporu neslouží institut vedlejšího účastenství. Navrhuje dovolání zamítnout.

Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle – 3 dovolání lze podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. V dovolání musí být vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh). Důvod dovolání se vymezí tak, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a že vyloží, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení.

Nejvyšší soud po zjištění, že dovolání je přípustné podle , že je uplatněn dovolací důvod, uvedený v , a že jsou splněny i další náležitosti dovolání a podmínky dovolacího řízení (zejména , ), napadené rozhodnutí přezkoumal a zjistil, že dovolání je důvodné.

Předpokladem přípustnosti vedlejšího účastenství v řízení je, že vedlejší účastník má právní zájem na výsledku sporu, tj. právní zájem na určitém výsledku řízení, který se projeví vítězstvím ve sporu u účastníka, k němuž přistoupil. O právní zájem jde zpravidla tehdy, jestliže rozhodnutím ve věci bude (ve svých důsledcích) dotčeno právní postavení vedlejšího účastníka (jeho práva a povinnosti vyplývající z hmotného práva). Nastalá změna se musí promítnout do roviny právní v podobě změny, dotčení reálně existujících nebo v blízké budoucnosti jistě nastalých právních vztahů. Pouhý „morální“, „majetkový“ nebo jiný „neprávní“ zájem na výsledku řízení pro potřeby ustanovení nepostačuje (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 12. 2015, sp. zn. , ze dne 17. 6. 2020, sp. zn. , nebo ze dne 1. 6. 2016, sp. zn. , tato a veškerá dále uvedená rozhodnutí Nejvyššího soudu dostupná na www.nsoud.cz).

V poměrech dané věci odvozují dovolatelé právní zájem I. B. na výsledku sporu zejména z toho, že žalovaný umožnil I. B. spornou nemovitost doživotně užívat. Odtud je pro Nejvyšší soud zjevné, že I. B. má ve smyslu právní zájem na výsledku sporu, neboť je zřejmé, že způsob vypořádání podílového spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaného bezesporu ovlivní hmotněprávní postavení I. B. potud, že by mohl být ovlivněn rozsah jejího práva doživotního užívání nemovitosti, uděleného žalovaným (změnilo by se její právo danou nemovitost užívat). Právní posouzení věci soudy nižších stupňů (jež v uvedených skutečnostech spatřovaly neprávní zájem I. B.) tudíž není správné.

Dosavadní výsledky řízení umožňují dovolacímu soudu rozhodnout; protože I. B. má právní zájem na výsledku sporu, Nejvyšší soud změnil napadené rozhodnutí spolu s rozhodnutím soudu prvního stupně tak, že její vstup do řízení jako vedlejšího účastníka řízení na straně žalovaného připustil [ ].

O náhradě nákladů řízení rozhodne soud v konečném rozhodnutí ve věci samé ( per analogiam).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 27. 9. 2022

Mgr. David Havlík předseda senátu