Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 1899/2022

26 Cdo 1899/2022-487

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jitky Dýškové a soudců JUDr. Pavlíny Brzobohaté a JUDr. Miroslava Feráka ve věci žalobkyně PROBUTO a.s., se sídlem v Havlíčkově Brodě, Svatovojtěšská 2835, IČO 25277901, zastoupené Mgr. Danielem Milićem, advokátem se sídlem v Havlíčkově Brodě, Humpolecká 4348, proti žalovanému J. V., narozenému XY, bytem XY, zastoupenému Doc. JUDr. Zdeňkem Koudelkou, Ph.D., advokátem se sídlem v Brně, Optátova 874/46, o 100.000 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Havlíčkově Brodě pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 12. dubna 2022, č. j. -464, takto:

Odůvodnění:

Okresní soud v Havlíčkově Brodě (soud prvního stupně) v pořadí druhým rozsudkem ze dne 21. 1. 2022, č. j. -441, zamítl žalobu o zaplacení 100.000 Kč s příslušenstvím (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení účastníků a státu (výroky II. a III.).

K odvolání žalobkyně Krajský soud v Hradci Králové (soud odvolací) ze dne 12. 4. 2022, č. j. -464, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II.). Dospěl k závěru, že žalobkyně není v souzené věci vzhledem k platně uzavřené smlouvě o postoupení žalované pohledávky aktivně věcně legitimovaná a ztotožnil se se skutkovými i právními názory soudu prvního stupně týkajícími se stanovení výše bezdůvodného obohacení, na základě kterých byla žaloba zamítnuta.

Dovolání žalobkyně Nejvyšší soud projednal a rozhodl o něm podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “).

Může-li být dovolání přípustné jen podle (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení či jeho části (k tomu srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sp. zn. ). K přípustnosti dovolání nepostačuje ani vymezení jednotlivých dovolacích námitek, aniž by společně s nimi byla vymezena otázka přípustnosti dovolání (k tomu srovnej usnesení Ústavního soudu ze dne 21. 1. 2014, sp. zn. ), neboť dovolací řízení nemá být bezbřehým přezkumem, v němž procesní aktivitu stran nahrazuje soud (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2008, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 2015, sp. zn. ). Otázku přípustnosti dovolání si není oprávněn vymezit sám dovolací soud, neboť tím by narušil zásady, na nichž spočívá dovolací řízení, zejména zásadu dispoziční a zásadu rovnosti účastníků řízení. Z judikatury Ústavního soudu se potom podává, že pokud Nejvyšší soud požaduje po dovolateli dodržení zákonem stanovených formálních náležitostí dovolání, nejedná se o přepjatý formalismus, ale o zákonem stanovený postup (srovnej např. usnesení Ústavního soudu ze dne 28. 4. 2015, sp. zn. ).

Nejvyšší soud ve své rozhodovací praxi dále dovodil, že spočívá-li rozhodnutí, jímž odvolací soud potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně, na posouzení více právních otázek, z nichž každé samo o sobě vede k zamítnutí žaloby, není dovolání ve smyslu přípustné, jestliže řešení některé z těchto otázek nebylo dovoláním zpochybněno nebo jestliže některá z těchto otázek nesplňuje předpoklady vymezené v ustanovení (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 10. 2013, sp. zn. , a dále např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 4. 2015, sp. zn. , ústavní stížnost proti němuž Ústavní soud odmítl usnesením ze dne 27. 10. 2015, sp. zn. ).

Odvolací soud ve zde souzené věci založil své rozhodnutí na dvou důvodech. Zaprvé uzavřel, že žalobkyně není v souzené věci aktivně věcně legitimována. Zadruhé, vycházeje ze skutkových a právních závěrů soudu prvního stupně, dodal, že v daném případě byla obvyklá výše nájmu vyšší než žalovaná částka, a tudíž žalovanému žádné bezdůvodné obohacení na úkor žalobkyně nevzniklo.

Dovolatelka však ve vztahu k otázce o nedostatku aktivní věcné legitimace nevymezuje žádný ze zákonem předvídaných předpokladů přípustnosti dovolání. Vzhledem k tomu nemůže být závěr o nedostatku aktivní věcné legitimace žalobkyně podroben dovolacímu přezkumu, proto není dovolání žalobkyně přípustné, a to bez ohledu na to, zda by snad další dovolací námitky mohly přípustnost dovolání založit.

Jelikož Nejvyšší soud neshledal ze shora vyložených důvodů dovolání žalobkyně přípustným, podle je odmítl.

Dovolací soud nepřehlédl ani sdělení dovolatelky, že dovolání podává výslovně i do výroku II. (nákladový výrok) rozsudku odvolacího soudu. V této části však dovolání není přípustné [ ].

Bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno (srov. větu druhou ).

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí).

V Brně dne 3. 10. 2022

JUDr. Jitka Dýšková

předseda senátu