Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Nd 202/2022

29 Nd 202/2022-248

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Heleny Myškové a Mgr. Hynka Zoubka v právní věci žalobkyně H. H., narozené XY, proti žalovanému České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 427/16, PSČ 128 10, o náhradu nemajetkové újmy ve výši 694.998 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. , o návrhu žalobkyně na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti, t a k t o:

Odůvodnění:

1. Žalobou doručenou Obvodnímu soudu pro Prahu 2 (dále jen „obvodní soud“) dne 18. prosince 2020 se žalobkyně (H. H.) domáhá po žalovaném (České republice – Ministerstvu spravedlnosti) zaplacení částky 694.998 Kč s příslušenstvím představovaným konkretizovaným zákonným úrokem z prodlení z žalované částky za dobu od 19. listopadu 2020 do zaplacení, z titulu odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci podle , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. , o notářích a jejich činnosti (notářský řád).

2. Podáním doručeným obvodnímu soudu 23. ledna 2022 žalobkyně navrhla, aby věc byla přikázána z důvodu vhodnosti k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu ve Žďáru nad Sázavou (dále jen „okresní soud“). Návrh odůvodnila tím, že místně příslušným soudem dle ustanovení , (dále též jen „ “), je soud, v jehož obvodu došlo ke skutečnosti, která zakládá právo na náhradu újmy, tedy okresní soud. Ten na základě později podané žaloby (datované 30. září 2021) projednává pod sp. zn. další nárok na náhradu škody žalovaným (jde o částky 3.976.871 Kč a 500.000 Kč), na základě žaloby podané subjektem, jenž s žalobkyní vede spory. Při podání žaloby u obvodního soudu nepředpokládala žalobkyně komplikace vzniklé roztříštěním obou řízení, délkou dokazování a nemožností osobního kontaktu s obvodním soudem pro špatné dopravní spojení z místa jejího faktického bydliště ve Žďárci.

3. Žalovaný s návrhem na přikázání věci okresnímu soudu nesouhlasil.

4. Podle věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti (odstavec 2). O přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána (odstavec 3).

5. Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu ustanovení představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší a zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než místně příslušným soudem. Přitom je ale třeba mít na zřeteli, že místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je zásadou základní, a případná delegace příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je třeba – jako výjimku – vykládat restriktivně. K tomu srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 15. listopadu 2001, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 172/2001 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. srpna 2011, sen. zn. , uveřejněné pod číslem rozh. obč.

6. Obecně platí, že situace, že některý účastník musí překonat mezi místem současného bydliště a sídlem věcně a místně příslušného soudu větší vzdálenost či že je cesta k příslušnému soudu pro něj spojena s různými organizačními, finančními, zdravotními a jinými problémy, jsou spíše běžné a nemohou samy o sobě přesvědčivě odůvodnit přikázání věci jinému soudu (k tomu srov. shodně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. září 2013, sp. zn. ).

7. V poměrech projednávané věci, ve které obvodní soud již jednal a prováděl dokazování (srov. protokol o jednání ze dne 22. listopadu 2021, č. l. 173-176) a za situace, kdy žalovaný s přikázáním věci okresnímu soudu nesouhlasí, neshledává Nejvyšší soud naplnění předpokladů pro přikázání věci ani ve vazbě na další skutečnosti, jimž žalobkyně tento návrh odůvodnila.

8. Jinak řečeno, důvody uváděné žalobkyní nejsou způsobilé prolomit výše popsané ústavní principy.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 15. září 2022

JUDr. Zdeněk Krčmář předseda senátu