Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 1769/2022

26 Cdo 1769/2022-112

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jitky Dýškové a soudců JUDr. Pavlíny Brzobohaté a JUDr. Miroslava Feráka v exekuční věci oprávněné Vimbau s. r. o., IČO 28208838, se sídlem v Praze 1, Jungmannova 36/31, zastoupené Mgr. Martinem Vostrackým, advokátem se sídlem v Plzni, Úslavská 752/33, proti povinné SILMET HP, a. s., se sídlem v Příbrami, Na Flusárně 168, IČO 27097773, zastoupené Mgr. Jiřím Kokešem, advokátem se sídlem v Příbrami, nám. T. G. Masaryka 153, o zastavení exekuce, vedené u Okresního soudu v Příbrami, pod sp. zn. , o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 20. dubna 2022, č. j. -86, takto:

Dovolání povinné se odmítá.

Odůvodnění:

Usnesením Krajského soudu v Praze (odvolací soud) ze dne 20. 4. 2022, č. j. -86, bylo potvrzeno usnesení Okresního soudu v Příbrami (soud prvního stupně) ze dne 6. 1. 2022, č. j. -68, kterým byl zamítnut návrh povinné na zastavení exekuce vedené JUDr. Marcelem Smékalem, Exekutorský úřad Praha 4, pod sp. zn. 081 EX 00262/21.

 Dovolání povinné není přípustné podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), neboť odvolací soud posoudil otázku přezkumu exekučního titulu v řízení o zastavení exekuce dle v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu a není důvod, aby tato rozhodná právní otázka byla posouzena jinak.

Nejvyšší soud opakovaně vyslovil závěr, že exekuční řízení je ovládáno zásadou, podle níž exekuční soud není oprávněn přezkoumávat věcnou správnost ani zákonnost exekučního titulu; obsahem rozhodnutí (jiného titulu), jehož exekuce se navrhuje, je vázán a je povinen z něj vycházet (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 4. 1999, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 4/2000 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, ze dne 25. 10. 2002, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 62/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či ze dne 16. 12. 2004, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 58/2005 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Exekuční řízení je ze své podstaty určeno pouze pro faktický výkon rozhodnutí, nikoli pro autoritativní nalézání práva. Stejně tak není řízením přezkumným (srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 17. 1. 2012, sp. zn. , bod IV a nález ze dne 3. 4. 2012, sp. zn. , bod 14, 15).

V projednávané věci se dovolatelka fakticky domáhá přezkoumání exekučního titulu tvrzením, že zde není dána důvodnost nároku na vyklizení a odstranění stavby s odkazem na čl. 3.3. nájemní smlouvy uzavřené mezi účastnicemi, neboť tuto otázku soudy v nalézacím řízení již (vy)řešily. Rozhodnutí odvolacího soudu tak není v rozporu s usnesením Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2000, sp. zn. , které obecně vymezuje, v jakých případech je výkon rozhodnutí (exekuce) nepřípustný ve smyslu Nejvyšší soud si je rovněž vědom judikatury Ústavního soudu, na kterou dovolatelka odkazuje a podle které se lze ve výjimečných případech, kdy výkonem rozhodnutí dochází k popření základních principů právního státu a ke zcela zjevné nespravedlnosti, i v exekučním řízení zabývat zásadními vadami exekučního titulu (srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 1. 11. 2016, sp. zn. , a ze dne 1. 4. 2019, sp. zn. ), je však přesvědčen, že nyní řešená věc mezi tyto výjimečné případy nepatří.

Nejvyšší soud proto dovolání povinné jako nepřípustné odmítl ( ).

Odklad vykonatelnosti podle v dané věci nepřichází v úvahu, neboť napadeným usnesením odvolacího soudu nebyla stanovena žádná povinnost.

O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu [ a násl. , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů].

Poučení:  Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 20. 9. 2022

JUDr. Jitka Dýšková předsedkyně senátu