Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 2940/2021

26 Cdo 2940/2021-358

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Pavlíny Brzobohaté a soudců JUDr. Michaely Janouškové a JUDr. Miroslava Feráka ve věci žalobců a) S. S., narozeného XY, bytem XY, b) J. M., narozené XY, bytem XY, proti žalovanému Bytovému družstvu XY, se sídlem XY, IČO XY, zastoupenému JUDr. Michalem Filipem, advokátem se sídlem v Praze 5, Arbesovo nám. 257/7, o zaplacení 114.209 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. , o dovolání žalobce a) proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 7. 10. 2020, č. j. -311, takto:I. Dovolání se odmítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Žalobou podanou u Obvodního soudu pro Prahu 9 dne 22. 12. 2014 (ve znění pozdějších změn či upřesnění) se žalobce a) domáhal, aby žalovanému Bytovému družstvu XY, byla uložena povinnost zaplatit mu 83.081 Kč s příslušenstvím z titulu přeplatků záloh na vyúčtování služeb souvisejících s užíváním bytu č. 10, XY, za období od ledna 2009 do dubna 2011, žalobkyně b), jež přistoupila do řízení dne 29. 3. 2017, požadovala po žalovaném zaplacení 31.128 Kč s příslušenstvím z totožného titulu, avšak za období od května 2011 do prosince 2012.

Obvodní soud pro Prahu 9 rozsudkem ze dne 4. 2 2020, č. j. -268, připustil změnu žaloby (výrok I.), žalobu zamítl (výrok II.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok III.).

K odvolání žalobců Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 7. 10. 2020, č. j. -311, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil, změnil jen výši nákladů řízení (výrok I.), a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (výrok II.).

Proti potvrzujícímu výroku rozsudku odvolacího soudu týkajícímu se žalobce a) - posuzováno podle obsahu - , , ve znění pozdějších předpisů, dále též jen „ “ - podal žalobce a) dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle a 2 z níže uvedených důvodů jako nepřípustné, neboť nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v a není přípustné ani podle

Soudní praxe se již v minulosti ustálila v názoru, že podmínkou splatnosti nedoplatku za služby je skutečnost, že vyúčtování bylo řádně (tj. v souladu s předpisy jej regulujícími) provedeno a nájemce s ním byl seznámen (srov. stanovisko Nejvyššího soudu ČSR z 16. 7. 1981, sp. zn. , uveřejněné pod č. 4/1983 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek /dále jen „Stanovisko“/, nebo rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové z 9. 2. 1968, sp. zn. , uveřejněný pod č. 15/1969 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). O vyúčtování úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytu lze hovořit a vyúčtování může přivodit splatnost nedoplatku plynoucího z tohoto vyúčtování jen tehdy, obsahuje-li všechny předepsané náležitosti a je-li v něm uvedena cena provedené služby ve správné výši. Vyúčtování postrádající některou z předepsaných náležitostí nebo znějící na cenu v nesprávné výši není řádným vyúčtováním a není způsobilé vyvolat splatnost nedoplatku plynoucího z vyúčtování. Aby se tak mohlo stát, musel by pronajímatel vystavit nové úplné vyúčtování znějící na cenu ve správné výši (srov. rozsudky Nejvyššího soudu z 26. 11. 2003, sp. zn. , uveřejněný pod C 2170 Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu, z 24. 6. 2009, sp. zn. , a z 24. 5. 2016, sp. zn. /ústavní stížnosti podané proti naposledy citovaným rozhodnutím Ústavní soud odmítl usneseními z 12. 5. 2010, sp. zn. , a z 6. 9. 2016, sp. zn. ). I když se tato judikatura zabývá především splatností nedoplatku na službách, je evidentní, že její použitelnost na konkrétní vyúčtování služeb nemůže být závislá (jen) na jeho výsledku, tj. na tom, zda z porovnání skutečné výše nákladů čerpaných služeb s úhrnem poskytnutých záloh vyplynul nedoplatek za služby nebo (naopak) přeplatek na službách (o tom svědčí rovněž názory vyjádřené v bodu I. 2. d. Stanoviska). Lze-li podle citované judikatury (vůbec) uvažovat o vyúčtování úhrad za služby jen tehdy, obsahuje-li předložené vyúčtování všechny předepsané náležitosti a je-li v něm uvedena cena provedené služby ve správné výši, není pochyb o tom, že není-li vyúčtování věcně správné, nesplnil pronajímatel (poskytovatel služeb) svoji povinnost vyúčtovat (každé zálohové plnění je třeba vyúčtovat) nájemci (příjemci služeb) skutečnou výši nákladů a záloh na jednotlivé služby (srov. bod I. 2. d. Stanoviska). Na věcnou správnost vyúčtování služeb nelze usoudit ani z toho, že pronajímatel seznámil nájemce s doklady, o něž se vyúčtování opírá. Toto „seznámení“ totiž slouží nájemci k tomu, aby mu byla umožněna účinná kontrola správnosti vyúčtování (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu z 24. 5. 2016, sp. zn. ), a nikoli k tomu, aby byly zhojeny případné vady (nedostatky) vyúčtování. Není-li vyúčtování služeb věcně správné, trvá nejen povinnost pronajímatele vyúčtování provést (řádně), nýbrž (a to právě v důsledku nesplnění uvedené povinnosti) nenastala ani splatnost přeplatku, případně nedoplatku, plynoucího z vyúčtování (k tomu lze pro srovnání opětovně odkázat na závěry vyjádřené v bodu I. 2. d. Stanoviska). Na základě věcně nesprávného vyúčtování nemůže nájemce úspěšně vymáhat po pronajímateli ani případný přeplatek na službách vyplývající z vyúčtování (natož přeplatek ve správné výši), neboť ten se nestal splatným. Přitom v zájmu dosažení splatnosti tohoto přeplatku nemá nájemce jinou možnost než podat žalobu na stanovení povinnosti pronajímateli provést (řádné) vyúčtování služeb (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 1. 6. 2018, sp. zn. ).

S ohledem na výše uvedenou argumentaci pak absence (řádného) vyúčtování nečiní ze záloh na služby, které je nájemce povinen platit, bezdůvodné obohacení, pouze případný nedoplatek či přeplatek, který by nájemci vznikl při řádném vyúčtování zaplacených záloh, není splatný a nájemce má právo domáhat se vyúčtování záloh na služby.

K řečenému se sluší dodat, že právo nájemce domáhat se vyúčtování záloh na služby (a tomu odpovídající povinnost pronajímatele tyto služby vyúčtovat) se promlčuje v tříleté promlčecí době podle , , ve znění do 31. 12. 2013 (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 1. 2017, sp. zn. ).

Závěr odvolacího soudu, že dovolateli požadovaný nárok (dosud) nevznikl, je tedy ve výsledku správný. Přípustnost dovolání pak z logiky věci nemohla založit ani otázka promlčení, či rozpor námitky promlčení s dobrými mravy.

Dovolání nečiní přípustným ani námitka absence poučení dle Byla-li žaloba zamítnuta (jak v projednávané věci) nikoli proto, že by dovolatel neunesl důkazní břemeno nebo břemeno tvrzení, ale na základě zjištěného skutkového stavu, nebylo zde ani důvodu pro postup soudu podle (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2003, sp. zn. , ze dne 11. 1. 2011, sp. zn. , či ze dne 26. 8. 2014, sp. zn. , anebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2013, sp. zn. ); namítá-li dovolatel absenci poučení žalobkyně b), pak přehlíží, že tato dovolání nepodala.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 27. 7. 2022

JUDr. Pavlína Brzobohatá

předsedkyně senátu