Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 Tcu 74/2022

11 Tcu 74/2022-43

USNESENÍ

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Obvodového soudu v Norimberku, Spolková republika Německo, ze dne 11. 7. 2017, sp. zn. , který nabyl právní moci 19. 7. 2017, byl U. S. uznán vinným trestným činem napomáhání k nedovolenému přistěhovalectví ve třech případech v jednočinném souběhu a trestným činem podvodu v 85 případech podle § 14 odst. 1 bod 2, § 95 odst. 1 bod 3, § 96 odst. 1 bod 1b zákona o pobytu a podle § 263 odst. 1, odst. 3 bod 1, § 52, § 53, § 25 odst. 2, § 73, § 73c německého trestního zákona, za což byl odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 1 (jednoho) roku a 6 (šesti) měsíců.

Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se odsouzený U. S. dopustil trestné činnosti v podstatě tím, že:

1.

v blíže nezjištěné době před 5. 3. 2017, 0:40 hod., cestovali zvlášť stíhaní mongolští státní příslušníci G. U., B. B. a A. B. za pomoci odsouzeného v osobním automobilu zn. Opel, typ: Astra, české reg. zn. XY přes blíže nezjištěný přechod státní hranice z České republiky na území Spolkové republiky Německo, kde se zdržovali až do svého předběžného zatčení policií dne 5. 3. 2017, 0:40 hod., na spolkové dálnici 3, směr jízdy do Frankfurtu, přípoj XY. Uvedené osoby nevlastnily – jak věděly – povolení k pobytu nezbytné pro přicestování a pro pobyt ve Spolkové republice Německo a byly povinny opustit zemi, přičemž vyhoštění nebylo odloženo a nebyla jim poskytnuta žádná lhůta k vycestování.

S vědomím tohoto je odsouzený podporoval při nedovoleném přicestování, jakož i při nedovoleném pobytu na území Spolkové republiky Německo tak, že je v České republice naložil do svého osobního automobilu a že je poté převezl přes hranice do Německa a vezl je s sebou až k místu kontroly.

2.

dne 24. 8. 2013 ve spolupachatelství se svou manželkou - zvlášť stíhanou „B. K.“ ve Spolkové republice Německo požádal o azyl a od 14. 12. 2016 získal prozatímní povolení k pobytu. Při podávání žádosti uvedl vědomě a úmyslně falešné osobní údaje, obzvláště, že je mongolským státním příslušníkem, ačkoli je ve skutečnosti českým státním příslušníkem a ačkoli je v České republice úředně hlášený, a proto neměl nárok na dávky pro žadatele o azyl. Odsouzený požádal o dávky pro žadatele o azyl celkem v 85 případech, kdy tyto dávky obdržel buď ve formě peněžitých dávek v hotovosti, ve formě převodů, jako pomoc s ubytováním nebo jako jednorázový příspěvek, v období od 24. 8. 2013 až do konce března 2016 od města Kolín nad Rýnem, Úřadu pro sociální záležitosti a seniory, poskytování dávek podle zákona o dávkách pro žadatele o azyl, Neusser Strasse 155, 50733 Köln, přičemž ve svých žádostech vědomě uváděl nesprávné údaje o svých osobních údajích, o své státní příslušnosti, a tedy o svém oprávnění k poskytování plnění podle tohoto zákona. K tomu účelu používal osobní údaje U. M., nar. dne XY, ačkoli vlastnil svůj platný český cestovní pas vystavený na jeho skutečné osobní údaje, který až do svého zatčení dne 5. 3. 2017 cizineckému úřadu nepředložil. Odsouzenému byla známa povinnost uvádět vůči poskytovateli plnění při podávání žádosti pravdivé údaje a rovněž si byl vědom toho, že na základě jeho skutečných osobních údajů, obzvláště české státní příslušnosti, by jeho žádost o azyl z důvodu nedostatku vylíčení situace ohledně jiného pronásledování v České republice byla zamítnuta jako očividně neodůvodněná. S důvěrou ve správnost jím uvedených údajů obdržel od poskytovatelů dávky v celkové výši 128 471,74 euro, přičemž v případě znalosti skutečného stavu věci by mu žádné dávky poskytnuty nebyly, čímž byli poskytovatelé dávek chováním odsouzeného poškozeni o částku ve výši 128 471,741 euro.

Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle , o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “).

Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona.

Především je třeba uvést, že podle § 4a odst. 3 zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.

Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzený U. S. je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutků, které vykazují znaky trestných činů i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestný čin organizování a umožnění nedovoleného překročení státní hranice podle § 340 tr. zákoníku a trestný čin podvodu podle § 209 tr. zákoníku). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4a odst. 3 zákona.

V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený U. S. se pro svůj prospěch dopustil trestné činnosti směřující proti zájmům společnosti na kontrole osob překračujících státní hranice a na ochraně majetku, jejíž společenská škodlivost je zvyšována zejména tím, že tuto spáchal více protiprávními útoky, jakož i způsobem jejich provedení. Pokud jde o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu vyplynulo, že odsouzenému byl uložen nezanedbatelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení U. S. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.

Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.

Poučení:Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 24. 8. 2022

JUDr. Antonín Draštík předseda senátu

Vypracovala:

JUDr. Monika Staniczková