Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
89744.html
HTML · 0 B
No categories available
III.ÚS 2664/15
Ústavní soud rozhodl dne 15. září 2015 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků v senátu složeném z předsedy Jana Musila (soudce zpravodaje) a soudců Jana Filipa a Vladimíra Kůrky ve věci návrhu Vladimíra Šepela, bez právního zastoupení, na zrušení zákona č. 212/2009 Sb. , kterým se zmírňují majetkové křivdy občanům České republiky za nemovitý majetek, který zanechali na území Podkarpatské Rusi v souvislosti s jejím smluvním postoupením Svazu sovětských socialistických republik, ve znění pozdějších předpisů, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
I.
Dne 1. září 2015 byl Ústavnímu soudu doručen návrh Vladimíra Šepela, označený jako "Stížnost na zákon o napravení křivd za majetek zanechaný na Podkarpatské Rusi". Z obsahu podání je patrno, že navrhovatel pod tímto označením míní zákon č. 212/2009 Sb. , kterým se zmírňují majetkové křivdy občanům České republiky za nemovitý majetek, který zanechali na území Podkarpatské Rusi v souvislosti s jejím smluvním postoupením Svazu sovětských socialistických republik, ve znění pozdějších předpisů, a že se navrhovatel domáhá zrušení, eventuálně změny tohoto zákona.
Tomuto návrhu nelze vyhovět, neboť pro jeho projednání nejsou splněny zákonné podmínky.
Ústavní soud v prvé řadě konstatuje, že jeho hlavním úkolem ve smyslu ustanovení článku 83 Ústavy České republik y je ochrana ústavnosti. Jako každý jiný státní orgán se Ústavní soud ve své činnosti musí řídit principem, že státní moc lze uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon (čl. 2 odst. 3 Ústav y, čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobo d). I pro Ústavní soud to mimo jiné znamená, že musí respektovat své kompetence vymezené především v ustanovení článku 87 odst. 1 Ústav y, které jsou dále konkretizovány zákonem č. 182/1993 Sb. , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu zákon o Ústavním soudu ") a nemůže je překračovat.
Podle ustanovení § 64 odst. 1 zákona o Ústavním soudu jsou oprávněni podat návrh na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení jen:
a) prezident republiky,
b) skupina nejméně 41 poslanců nebo skupina nejméně 17 senátorů,
c) senát Ústavního soudu v souvislosti s rozhodováním o ústavní stížnosti,
d) vláda za podmínek uvedených v § 118,
e) ten, kdo podal ústavní stížnost za podmínek uvedených v § 74 tohoto zákona, nebo ten, kdo podal návrh na obnovu řízení za podmínek uvedených v § 119 odst. 4 tohoto zákona.
Ústavní stížnost podle ustanovení § 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem. Podle ustanovení § 74 citovaného zákona může fyzická nebo právnická osoba spolu s ústavní stížností podat návrh na zrušení zákona nebo jiného právního předpisu anebo jejich jednotlivých ustanovení, jejichž uplatněním nastala skutečnost, která je předmětem ústavní stížnosti, jestliže podle tvrzení stěžovatele jsou v rozporu s ústavním zákonem, popřípadě se zákonem, jedná-li se o jiný právní předpis.
Fyzická nebo právnická osoba je tedy podle ustanovení § 64 odst. 2 písm. e) ve spojení s ustanovením § 74 zákona o Ústavním soudu oprávněna podat návrh na zrušení právního předpisu pouze společně s ústavní stížností. Nutnou podmínkou takového návrhu je i to, že uplatněním napadeného předpisu nastala skutečnost, která je předmětem ústavní stížnosti. Je tedy vyloučeno, aby fyzická nebo právnická osoba napadla přímo pouze právní předpis. To je dáno i tím, že podle ustálené judikatury Ústavního soudu může protiústavní zásah do základních práv a svobod fyzické nebo právnické osoby ve smyslu ustanovení § 72 zákona o Ústavním soudu představovat pouze individuální právní akt a nikoliv právní akt normativní (srov. např. usnesení Ústavního soudu České republiky
sp. zn. III. ÚS 246/96
- judikáty Ústavního soudu jsou dostupné v internetové databázi NALUS http://nalus.usoud.cz).
V projednávané věci se navrhovatel obrátil na Ústavní soud přímo s návrhem na zrušení zákona, aniž by byly splněny podmínky stanovené v § 64 odst. 1 písm. e) a v § 74 zákona o Ústavním soudu .
Vzhledem k uvedeným skutečnostem Ústavnímu soudu nezbylo, než projednávaný návrh na zrušení zákona - aniž posuzoval splnění dalších náležitostí podání - podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. c) a podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. b) zákona o Ústavním soudu odmítnout, jako návrh podaný osobou zjevně neoprávněnou.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 15. září 2015
Jan Musil v. r.
předseda senátu Ústavního soudu