Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 2814/2022

26 Cdo 2814/2022-427

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Feráka a soudkyň JUDr. Jitky Dýškové a JUDr. Michaely Janouškové ve věci žalobců a/ J. M., bytem XY, b/ M. P., bytem XY, c/ L. M., bytem XY, a d/ A. H., bytem XY (procesních nástupců původní žalobkyně V. Z., zemřelé 7. ledna 2021), proti žalované A. V., bytem XY, zastoupené Mgr. Karlem Volfem, advokátem se sídlem Praha 5, Jindřicha Plachty 3163/28, o vyklizení bytové jednotky, vedené u Okresního soudu v Mladé Boleslavi pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 8. června 2020, č. j. -278, o jejím návrhu na odklad právní moci a vykonatelnosti rozsudku, takto:I. Návrh žalované na odklad právní moci rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 8. června 2020, č. j. -278, se zamítá. II. Vykonatelnost rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 8. června 2020, č. j. -278, se odkládá do právní moci rozhodnutí o dovolání podaném v této věci.

Odůvodnění:

K odvolání žalované Krajský soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne 27. srpna 2018, č. j. -125, citovaný rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

V dalším řízení soud prvního stupně rozsudkem ze dne 24. září 2019, č. j. -214, žalobě opětovně vyhověl a uložil žalované povinnost předmětný byt vyklidit a vyklizený předat žalobkyni do jednoho měsíce od právní moci rozsudku; zároveň rozhodl o nákladech řízení účastnic.

K odvolání žalované odvolací soud rozsudkem ze dne 8. června 2020, č. j. -278, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení účastnic.

Proti posledně citovanému rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná včasné dovolání, domáhaje se – prostřednictvím (způsobilého) dovolacího důvodu podle , , ve znění po novele provedené (dále jen „ “) – změny napadeného rozhodnutí tak, aby žaloba byla zamítnuta a aby jí byla přiznána náhrada nákladů řízení.

Podle před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit a/ vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo b/ právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.

V usnesení z 21. listopadu 2017, sp. zn. , uveřejněném pod č. 144/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (ústavní stížnost podanou proti tomuto rozhodnutí odmítl Ústavní soud usnesením z 18. srpna 2020, sp. zn. ), Nejvyšší soud uzavřel, že materiální právní moc dovoláním napadeného rozhodnutí (či jeho výroku) je možné odložit jen tehdy, nemohou-li být negativní dopady rozhodnutí (výroku) do poměrů účastníka řízení (dovolatele) beze zbytku sistovány odkladem jeho vykonatelnosti (například proto, že jde o rozhodnutí, které není podkladem pro soudní výkon /exekučním titulem/ - k této kategorii rozhodnutí viz usnesení Nejvyššího soudu z 25. ledna 2005, sp. zn. , uveřejněné pod č. 66/2005 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Povinnost k vyklizení předmětného bytu však předmětem výkonu rozhodnutí (exekuce) být může (o čemž ostatně svědčí též usnesení soudu prvního stupně ze dne 26. listopadu 2020, č. j. -47, jímž byly zamítnuty návrhy povinné (dovolatelky) ze dne 29. října 2020 na zastavení a odklad exekuce zahájené k vymožení povinnosti vyklidit předmětný byt – viz č. l. 364 spisu) a z obsahu spisu současně nevyplývají okolnosti podporující závěr, že by dovolatelka byla ohrožena na svých právech pouhou právní mocí napadeného rozhodnutí. Nejvyšší soud proto návrh dovolatelky na odklad právní moci rozsudku odvolacího soudu zamítl.

Vzhledem k tomu, že neprodleným výkonem rozhodnutí (exekucí) by dovolatelce mohla být způsobena závažná újma, dovolací soud vykonatelnost napadeného rozhodnutí podle odložil do doby, než bude o dovolání pravomocně rozhodnuto. Přihlédl přitom i k tomu, že z obsahu dovolání je seznatelné (zjistitelné), že bylo podáno včas, oprávněnou osobou za splnění podmínky advokátního zastoupení a neplatí pro ně žádné z omezení přípustnosti vypočtených v (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. , nebo ze dne 14. 9. 2017, sp. zn. ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 11. 10. 2022

JUDr. Miroslav Ferák předseda senátu