Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 725/2022

30 Cdo 725/2022-311

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Víta Bičáka a soudců JUDr. Pavla Simona a JUDr. Jana Kolby v právní věci žalobkyně J. Ř., narozené XY, bytem XY, zastoupené Mgr. et Mgr. Janem Jungem, advokátem, se sídlem v Chebu, Májová 606/35, proti žalované České republice – Ministerstvu vnitra, se sídlem v Praze 7, Nad Štolou 936/3, o zaplacení příslušenství z částky 300 000 Kč, vedené u Okresního soudu v Chebu pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 22. 9. 2021, č. j. -300, takto:

I. Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 300 000 Kč s příslušenstvím jako přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která jí měla být způsobena tím, že dne 18. 7. 2015 příslušník Policie České republiky R. J. usmrtil při výkonu hlídkové služby na přehradní nádrži XY bratra žalobkyně, čímž došlo k zásahu do jejího práva na soukromí, ke ztrátě možnosti dalšího rozvoje dobrých sourozeneckých vztahů, k výraznému psychickému šoku ze ztráty jediného sourozence a rovněž ke vzniku obav a nejistoty spojených s možnostmi budoucího zajištění osobní péče o stárnoucí rodiče, zdrcené ztrátou jediného syna. Příslušník Policie České republiky J. byl pro uvedené jednání shledán vinným ze spáchání trestného činu usmrcení z nedbalosti.

Okresní soud v Chebu (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 30. 3. 2021, č. j. -275, uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení z částky 300 000 Kč ve výši 9 % ročně od 16. 7. 2018 do zaplacení (výrok I), uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 137 250,30 Kč (výrok II) a rozhodl o povinnosti žalované zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Chebu náhradu nákladů řízení ve výši 324 Kč (výrok III).

Krajský soud v Plzni (dále jen „odvolací soud“) k odvolání žalované napadeným rozsudkem zamítl návrh žalované na přerušení odvolacího řízení do skončení dovolacího řízení proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 11. 11. 2020, č. j. -201 (výrok I), potvrdil rozsudek soudu prvního stupně (výrok II) a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 9 976 Kč (výrok III).

V dané věci se jedná o druhé rozhodnutí soudu prvního stupně i odvolacího soudu. Rozsudkem ze dne 29. 5. 2020, č. j. -149, přiznal soud prvního stupně žalobkyni částku 300 000 Kč s příslušenstvím, uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 101 444 Kč a rozhodl o povinnosti žalované zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Chebu náhradu nákladů řízení ve výši 324 Kč. Odvolací soud rozsudkem ze dne 11. 11. 2020, č. j. -201, k odvolání žalované potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I v části, v níž bylo žalované uloženo zaplatit žalobkyni částku 300 000 Kč, zrušil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I v části, v níž bylo žalované uloženo zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 300 000 Kč od 16. 7. 2018 do zaplacení, a dále ve výrocích II a III, a v tomto rozsahu vrátil věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení a zamítl návrh žalované na přerušení řízení.

Rozsudek odvolacího soudu napadla žalovaná (dále též „dovolatelka“), jednající pověřeným zaměstnancem s doloženým právnickým vzděláním [ ], v celém rozsahu včasným dovoláním ( ), které však Nejvyšší soud postupem podle , , ve znění účinném od 1. 2. 2019 (viz čl. IV a XII ), dále jen „ “, jako nepřípustné odmítl.

Podle lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, jestliže to zákon připouští.

Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Dovolání žalované není dle přípustné v rozsahu, jímž bylo napadeným rozsudkem odvolacího soudu rozhodnuto o nákladech řízení.

Dovolání v rozsahu, v němž byl napaden výrok I rozsudku odvolacího soudu (kterým byl zamítnut návrh žalované na přerušení odvolacího řízení do skončení dovolacího řízení proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 11. 11. 2020, č. j. -201), není podle přípustné, neboť se nejedná o rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se končí odvolací řízení, tj. jímž bylo rozhodnuto o odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně, ani o rozhodnutí uvedené v

Dovolání není ve smyslu přípustné pro řešení otázky, zda je hlídková činnost, kterou vykonával při předmětné události příslušník Policie České republiky, či jiná obdobná činnost prováděná příslušníkem Policie České republiky úředním postupem ve smyslu , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. , o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále též „OdpŠk“), otázky, zda dopadá na nároky na nemajetkovou újmu pozůstalých OdpŠk, ani otázky, jaký hmotněprávní předpis se použije, pokud se příslušník Policie České republiky při výkonu činností podle zákona o Policii České republiky dopustí protiprávního jednání, v důsledku čehož dojde na straně poškozených subjektů k újmě majetkového nebo nemajetkového charakteru, neboť na jejich řešení napadené rozhodnutí nezáviselo, když odvolací soud již v rozsudku ze dne 11. 11. 2020, č. j. -201, uzavřel, že věc má být posouzena podle , o Policii České republiky, nikoli , přičemž námitky dovolatelky proti tomuto řešení uvedených otázek byly vypořádány již v rámci dovolání proti rozsudku ze dne 11. 11. 2020 jako nepřípustné, neboť se odvolací soud ve smyslu neodchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu.

V nynější věci se pak odvolací soud ztotožnil se soudem prvního stupně v řešení navazující otázky, že nárok žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení není promlčen, přičemž tento závěr dovolatelka nenapadá.

K případným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, může dovolací soud podle přihlédnout pouze tehdy, je-li dovolání přípustné.

O náhradě nákladů dovolacího řízení dovolací soud rozhodl podle ve spojení s a 2, a a zavázal žalovanou, jejíž dovolání bylo odmítnuto, k náhradě nákladů dovolacího řízení vzniklých žalobkyni v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání, a to ve výši sazby odměny za jeden úkon právní služby podle , , a , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, 3 100 Kč, paušální náhrady hotových výdajů podle vyhlášky 300 Kč a 21% sazby daně z přidané hodnoty [ ].

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 15. 8. 2022

Mgr. Vít Bičák předseda senátu