Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

27 Cdo 438/2022

27 Cdo 438/2022-519

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců JUDr. Filipa Cilečkaa JUDr. Marka Doležala v právní věci žalobkyně TEKEN a. s., se sídlem v Českých Budějovicích, Novohradská 747/19, PSČ 370 01, identifikační číslo osoby 28109341, zastoupené Mgr. Vojtěchem Vyhnalem, advokátem, se sídlem v Českých Budějovicích, Rudolfovská tř. 464/103, PSČ 370 01, proti žalovaným 1) Dixireal a. s., se sídlem v Českých Budějovicích, tř. Čsl. legií 1494/10, PSČ 370 06, identifikační číslo osoby 28144112, 2) KMbar s. r. o., se sídlem v Praze 4, Jaurisova 515/4, PSČ 140 00, identifikační číslo osoby 01823558, 3) Hotel Vyšehrad, a. s., se sídlem v Praze 1,Rybná 716/24, PSČ 110 00, identifikační číslo osoby 26030942, zastoupené Mgr. Bc. Lumírem Šindelářem, advokátem, se sídlem v Rajhradě, Jiráskova 495, PSČ 664 61, a 4)ARF Real Estate, s. r. o., se sídlem v Brně, Nové sady 988/2, PSČ 602 00, identifikační číslo osoby 64609235, zastoupené JUDr. Ivanem Peclem, advokátem, se sídlem v Brně, Zábrdovická 15/16, PSČ 615 00, o určení, že žalobkyně je jedinou akcionářkou společnosti Hotel Vyšehrad, a. s., vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 3. 9. 2021, č. j. -418, takto:

Odůvodnění:

[1] Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 23. 3. 2017, č. j. -143, ve znění usnesení ze dne 12. 5. 2017, č. j. -151, zamítl žalobu o určení, že žalobkyně je jediným akcionářem třetí žalované, společnosti Hotel Vyšehrad, a. s. (výrok I.), a rozhodl o nákladech řízení (výroky II. až V.).

[2] Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným rozsudkem k odvolání žalobkyně a druhé žalované rozsudek soudu prvního stupně potvrdil ve výrocích I., II., IV. a V. (písm. a/), změnil ve výroku III. ohledně výše nákladů řízení, jinak potvrdil (písm. b/) [první výrok], a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý až pátý výrok).

[3] Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle a 2 , (dále jen „ “) jako nepřípustné, neboť nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v a není přípustné ani podle

[4] Dovoláním zpochybněný závěr odvolacího soudu, podle něhož žalobkyni v projednávané věci nesvědčí aktivní věcná legitimace, neboť akcie třetí žalované převedla v průběhu řízení (jako součást svého závodu) a tyto akcie byly následně sepsány do majetkové podstaty dlužníka DLC s. r. o., je – co do výsledku – v souladu s ustanovením a násl. , o úpadku a způsobech jeho řešení ( ), jakož i s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu.

[5] Z té se podává, že otázku, zda určitý majetek byl pojat do soupisu majetkové podstaty oprávněně (v důsledku čehož s ním smí nakládat toliko osoba s dispozičními oprávněními), je povolán řešit výlučně insolvenční soud, a to na základě žaloby na vyloučení majetku z majetkové podstaty, kterou projedná a rozhodne jako incidenční spor; jiný než insolvenční soud nemůže posuzovat příslušnost určitého majetku k majetkové podstatě dlužníka, a to ani jako otázku předběžnou (srov. za všechna rozhodnutí rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 11. 2014, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 48/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

[6] Jestliže dovolatelka akcie, o jejichž vlastnictví opírá svůj žalobou uplatněný nárok, převedla (jako součást závodu) smlouvou o prodeji závodu do majetkové podstaty dlužníka DLC s. r. o. a insolvenční správce tyto akcie pojal do soupisu majetkové podstaty, je osobou oprávněnou vykonávat veškerá práva spojená s akciemi toliko insolvenční správce (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 1. 2018, sp. zn. ). Má-li dovolatelka nyní za to, že smlouva o prodeji závodu (již uzavřela), je absolutně neplatná a akcie jsou sepsány v majetkové podstatě dlužníka neoprávněně, nezbývá jí než postupovat podle . V řízení o vylučovací žalobě pak případně bude insolvenční soud posuzovat i důsledky možného rozporu smlouvy o převodu závodu se zákonem.

[7] Dovolání nečiní přípustným ani tvrzené porušení zákazu překvapivých rozhodnutí. V projednávané věci se k aktivní věcné legitimaci dovolatelky a k důsledkům smlouvy o prodeji závodu, již uzavřela v průběhu řízení, vyjadřovali prakticky všichni účastníci včetně dovolatelky (srov. č. l. 192, 194, 258, 344, 350, jakož i protokol o jednání před odvolacím soudem na č. l. 415 a násl. spisu). Okolnost, že se odvolací soud těmito důsledky zabýval, tak nemohla být pro dovolatelku překvapivá. To, že dovolatelka očekávala, že odvolací soud posoudí její aktivní věcnou legitimaci (důsledky uzavřené smlouvy) odlišně, nečiní napadené rozhodnutí překvapivým (k tzv. zákazu překvapivosti rozhodnutí srov. za všechna rozhodnutí např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 18. 3. 2010, sp. zn. , ze dne 24. 2. 2015, sp. zn. , ze dne 20. 10. 2016, sp. zn. , či ze dne 21. 7. 2020, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 8. 2014, sp. zn. , či ze dne 20. 5. 2020, sp. zn. , nálezy Ústavního soudu ze dne 24. 2. 2004, sp. zn. , ze dne 31. 7. 2008, sp. zn. , či ze dne 11. 1. 2012, sp. zn. , anebo usnesení Ústavního soudu ze dne 5. 2. 2013, sp. zn. , a ze dne 30. 6. 2015, sp. zn. ).

[8] Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 25. 8. 2022

JUDr. Petr Šuk

předseda senátu