Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 1756/2022

25 Cdo 1756/2022-460

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Vojtka a soudkyň JUDr. Hany Tiché a JUDr. Martiny Vršanské v právní věci žalobců: a) V. D., narozený XY, b) E. D., narozená XY, oba bytem XY, oba zastoupeni JUDr. Alexandrem Nettem, advokátem se sídlem Hlavní 1069/40, Brno, proti žalované: Němec & partners, a. s., IČO 25539256, se sídlem Modřínová 600/1, Třebíč, zastoupená JUDr. Rostislavem Kovářem, advokátem se sídlem Bráfova tř. 770/52, Třebíč, za účasti: Slavia pojišťovna a. s., IČO 60197501, se sídlem Táborská 940/31, Praha 4, zastoupená Mgr. Simonou Čípel Zörklerovou, advokátkou se sídlem Janáčkovo nábř. 139/57, Praha 5, jako vedlejší účastnice na straně žalované, o náhradu škody, vedené u Okresního soudu v Třebíči pod sp. zn. , o dovolání žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 25. 1. 2022, č. j. -434, takto:

I. Dovolání se odmítá.

III. Vedlejší účastnici se nepřiznává právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění ( ):

Krajský soud v Brně k odvolání právního předchůdce žalobců rozsudkem ze dne 25. 1. 2022, č. j. -434, věcně potvrdil zamítavý rozsudek Okresního soudu v Třebíči ze dne 5. 2. 2020, č. j. -376 (jímž bylo rozhodnuto o nároku právního předchůdce žalobců na náhradu škody ve výši 2.000.000 Kč), a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Vyšel ze skutkových zjištění soudu prvního stupně a ztotožnil se s jeho právním závěrem, že žalovaná pojišťovací makléřka neporušila při uzavírání pojistné smlouvy s právním předchůdcem žalobců žádnou povinnost podle , o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí a o změně živnostenského zákona.

Žalobci podali proti rozsudku odvolacího soudu dovolání, které však neobsahuje náležitosti vyžadované ustanovením , a tyto vady, pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat, včas (po dobu trvání lhůty k dovolání) neodstranili ( ).

V dovolání schází náležité vylíčení, v čem dovolatelé spatřují splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a ). Může-li být dovolání přípustné (jako v této věci) jen podle , je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, aniž by k projednání dovolání postačovala pouhá citace textu ustanovení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sp. zn. ). Má-li být dovolání přípustné proto, že napadené rozhodnutí závisí na řešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, musí být z jeho obsahu patrno, v čem a od kterých rozhodnutí dovolacího soudu se řešení takové otázky odchyluje (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 4/2014), případně musí dovolatel uvést, kterou otázku hmotného nebo procesního práva má za dosud nevyřešenou dovolacím soudem. Spatřuje-li dovolatel přípustnost dovolání v tom, že dovolacím soudem vyřešená právní otázka má být posouzena jinak, musí současně uvést, od kterého svého řešení otázky hmotného nebo procesního práva se má dovolací soud odchýlit (srov. opět usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sp. zn. ).

Ačkoli dovolatelé v závěru dovolání uvádějí, že „věcné posouzení jeho dovolání Nejvyšším soudem mělo být připuštěno, a to podle podmínek uvedených v , neboť podle názoru dovolatelů soudy obou stupňů nevěnovaly pozornost ochraně žalobce, zjevně slabší strany z hlediska dobrých mravů“, shora vymezené podmínky přípustnosti dovolání pomíjí a z obsahu dovolání není zřejmé, jakou otázku hmotného či procesního práva by měl dovolací soud řešit. Obsahem dovolání je nesouhlasná rekapitulace rozhodnutí soudu prvního stupně, popis průběhu uzavření pojistné smlouvy prostřednictvím žalované jako pojišťovací makléřky, popis úrazu právního předchůdce žalobců, a i přes tzv. zákaz novot v dovolacím řízení ( ) „nové“ tvrzení o rozporu s dobrými mravy. Tato argumentace však nevystihuje (jediný) způsobilý dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci. V závěru dovolání pak žalobci nesouhlasí s výrokem o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů a domáhají se aplikace , aniž berou v potaz, že s účinností od 30. 9. 2017 ustanovení vylučuje přípustnost dovolání proti rozhodnutím o nákladech řízení.

Z obsahového hlediska tak dovolání žalobců nesplňuje požadavky na vymezení předpokladů jeho přípustnosti, neboť neformuluje právní otázky, na nichž by rozhodnutí odvolacího soudu spočívalo, a jejich podání neobsahuje obligatorní náležitosti dovolání, zčásti pak není objektivně přípustné. Nejvyšší soud je proto podle odmítl.

Podle účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Podle výsledku dovolacího řízení žalobci právo na náhradu nákladů dovolacího řízení nemají, žalované však v této fázi řízení náklady nevznikly. Vedlejší účastnice na straně žalované sice vynaložila náklady na sepis vyjádření k dovolání advokátem, avšak s ohledem na jeho stručnost, širší okolnosti případu, zjevný rozdíl v majetkových poměrech účastníků, okolnosti, za kterých žalobci vstoupili do řízení a jejich zatížení povinností k náhradě nákladů předchozích fází řízení, bylo by přílišnou tvrdostí uložit jim povinnost k další náhradě. Vedlejší účastnici proto nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů dovolacího řízení ( , ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 27. 7. 2022

JUDr. Petr Vojtek

předseda senátu