Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 2309/2022

30 Cdo 2309/2022-49

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl pověřeným členem senátu JUDr. Janem Kolbou v právní věci žalobce P. B., nar. XY, bytem v XY, proti žalovaným 1)České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 427/16, 2) České republice – Městskému soudu v Praze, se sídlem v Praze 2, Spálená 6/2, o zaplacení částky 11 775 000 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. (původně u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. ), o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. 2. 2022, č. j. - 38, takto:

Odůvodnění:

Obvodní soud pro Prahu 2 jako soud prvního stupně usnesením ze dne 10. 1. 2022, č. j. -27, zastavil řízení v celém rozsahu (výrok I) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II).

K odvolání žalobce Městský soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne 25. 2. 2022, č. j. -38, potvrdil usnesení soudu prvního stupně (výrok I), a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II).

Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dne 11. 4. 2022 včasné dovolání, aniž by byl zastoupen advokátem.

Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle , , ve znění účinném od 30. 9. 2017 (viz čl. II ), dále jen „ “.

Soud prvního stupně usnesením ze dne 19. 4. 2022, č. j. -43, které bylo žalobci doručeno dne 13. 5. 2022, vyzval žalobce, aby si zvolil pro dovolací řízení zástupcem advokáta a aby jeho prostřednictvím podal řádné dovolání. Současně žalobce poučil, že nebude-li ve stanovené lhůtě předložena soudu prvního stupně plná moc zvoleného advokáta a jím sepsané dovolání, bude dovolací řízení zastaveno. Žalobce na tuto výzvu reagoval žádostí o ustanovení zástupce z řad advokátů podanou u soudu prvního stupně dne 26. 5. 2022.

Z obsahu spisu vyplývá, že žalobce není v dovolacím řízení zastoupen advokátem, přičemž sám nemá vyžadované právnické vzdělání. Z toho je zřejmé, že žalobce nesplnil zákonem stanovenou podmínku povinného zastoupení, a to ani přes výzvu a poučení soudu o důsledcích své nečinnosti. Na tom nezměnila ničeho ani dodatečná žádost žalobce o ustanovení zástupce z řad advokátů pro toto dovolací řízení. Nejvyššímu soudu je totiž z jeho úřední činnosti známo, že žalobce dlouhodobě zneužívá svého práva na soudní ochranu opakovaným podáváním neurčitých, popřípadě nedůvodných žalob, přičemž po zahájení řízení podává mimořádné množství vesměs neodůvodněných procesních podání, včetně opakovaně zamítaných návrhů na osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce, jakož i opravných prostředků včetně opravných prostředků nepřípustných. Takové dlouhodobé a cílené počínání žalobce lze jednoznačně označit za obstrukční a sudičské (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. , či ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. , dostupná z https://nalus.usoud.cz, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2016, sp. zn. , ze dne 27. 9. 2016, sp. zn. , nebo ze dne 4. 3. 2021, sp. zn. , dostupná z www.nsoud.cz).

Výše uvedený procesní postup dovolacího soudu je též aprobován Ústavním soudem, který ve svém usnesení ze dne 8. 8. 2013, sp. zn. , ve vztahu k opakovanému poučování stěžovatelů zneužívajících svého práva na přístup k soudu uvedl: „Ústavní soud byl nucen ve věcech takových stěžovatelů opakovaně konstatovat, že v řízení o ústavní stížnosti není ve vztahu k požadavku právního zastoupení poučení nevyhnutelnou podmínkou, jestliže se stěžovateli takového poučení dostalo ve zcela identických případech předchozích. V takové situaci se jeví setrvání na požadavku poučení dalšího, pro konkrétní řízení, neefektivním a formalistickým. Ústavní soud má za to, že obdobnou argumentaci lze použít i na podmínku povinného zastoupení v řízení před Nejvyšším soudem. Pakliže byl stěžovatel v řízení před Nejvyšším soudem v minulosti opakovaně poučován o nutnosti advokátního zastoupení, jeví se další lpění na poučení v konkrétním případě jako neúčelné.“

Nejvyšší soud vzhledem k výše uvedenému má za nepochybné, že záměrem počínání žalobce při podání žádosti o ustanovení zástupce pro toto dovolací řízení je nikoliv sledování ochrany jím tvrzeného subjektivního práva ( ), nýbrž vyvolání procesních obtíží na straně soudu. Takový zneužívající procesní úkon žalobce pak dle a nemůže požívat právní ochrany, a proto se k němu podle nepřihlíží (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 6. 2016, sp. zn. ).

Ačkoli žalobce rovněž nezaplatil soudní poplatek z dovolání a ačkoli si je dovolací soud vědom, že dle ustálené judikatury má před zastavením dovolacího řízení pro nesplnění podmínky právního zastoupení zásadně přednost zastavení pro nezaplacení soudního poplatku (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 7. 3. 2012, sen. zn. , uveřejněný pod číslem 57/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), v daném případě k zaplacení soudního poplatku dovolatele již nevyzýval, neboť z postoje dovolatele v tomto i v dalších řízeních je zřejmé, že si je povinnosti zaplatit soudní poplatek vědom, platit jej však nehodlá a pouze opakovaně podává neúspěšné žádosti o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce.

Nejvyšší soud proto postupoval podle části věty před středníkem, věty třetí, věty třetí a a řízení zastavil.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 23. 8. 2022

JUDr. Jan Kolba

pověřený člen senátu