Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 1852/2022

20 Cdo 1852/2022-535

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Zbyňka Poledny a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Karla Svobody, Ph.D., ve věci výkonu rozhodnutí oprávněných 1) K. K., narozené dne XY, bytem v XY, a 2) R. P., narozené dne XY, bytem v XY, zastoupených Mgr. Ing. Václavem Králem, advokátem se sídlem v Hradci Králové, Mánesova č. 808/22, proti povinné M. R., narozené dne XY, bytem v XY, zastoupené Mgr. Tomášem Markem, advokátem se sídlem v Praze, Na hutích č. 661/9, prodejem nemovitých věcí, o návrhu povinné na osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce, vedené u Okresního soudu v Nymburce pod sp. zn. , o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 26. října 2021, č. j. -450, t a k t o:

I. Dovolání povinné se odmítá.

Odůvodnění:

Okresní soud v Nymburce usnesením ze dne 29. června 2021, č. j. -427, výrokem I. přiznal povinné osvobození od soudních poplatků v rozsahu 90 % pro řízení o dovolání proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 23. října 2019, č. j. -337, výrokem II. přiznal povinné osvobození od soudních poplatků v rozsahu 90 % pro celé vykonávací řízení a výrokem III. ustanovil povinné zástupce JUDr. Daniela Novotného, Ph.D., advokáta se sídlem v Jičíně, Valdštejnovo náměstí č. 76, pro řízení o dovolání proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 23. října 2019, č. j. -337. Soud dospěl s ohledem na tvrzené majetkové poměry povinné k závěru, že ve věci nejsou dány zvlášť závažné důvody pro úplné osvobození od soudních poplatků, avšak osvobozením v rozsahu 90 % bude dosaženo regulační funkce soudních poplatků, aniž by bylo ohroženo právo povinné na spravedlivý proces.

K odvolání povinné Krajský soud v Praze usnesením ze dne 26. října 2021, č. j. -450, výrokem I. zrušil usnesení soudu prvního stupně ve výroku III. a řízení o ustanovení zástupce povinné pro dovolací řízení ve věci dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 23. října 2019, č. j. -337, zastavil, a dále ve výroku II. změnil tak, že se povinné přiznává osvobození od soudních poplatků v rozsahu 90 % pro řízení o odvolání proti opravnému usnesení Okresního soudu v Nymburce ze dne 13. února 2020, č. j. -349, v dalším návrh povinné na osvobození od soudních poplatků zamítl a ve výroku I. usnesení soudu prvního stupně potvrdil. Odvolací soud dále výrokem II. zastavil řízení o návrzích povinné ze dne 25. května 2020 a ze dne 7. července 2020 na osvobození od soudních poplatků. Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, podle kterého poměry povinné odpovídají osvobození od soudních poplatků v rozsahu 90 %, a dále uvedl, že povinná podala toliko dvě podání, která nejsou svévolným nebo zřejmě bezúspěšným uplatňováním nebo bráněním práva, a to dovolání proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 23. října 2019, č. j. -337, a odvolání proti opravnému usnesení Okresního soudu v Nymburce ze dne 13. února 2020, č. j. -349. Odvolací soud proto shledal nedůvodným, aby se osvobození od soudních poplatků vztahovalo na celé vykonávací řízení. Soud dále zrušil pro nadbytečnost výrok III. napadeného usnesení, kterým byl povinné ustanoven zástupce z řad advokátů k zastupování v dovolacím řízení, jelikož povinné již byl zástupce ustanoven usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 23. října 2019, č. j. -337. Vzhledem k tomu, že povinná po vydání napadeného usnesení podala další návrhy na osvobození od soudních poplatků, odvolací soud řízení o těchto návrzích podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „ “) zastavil, neboť ve věci je dána překážka věci zahájené.

Rozhodnutí odvolacího soudu napadla povinná dovoláním, ve kterém namítala nesprávné právní posouzení otázky, která dosud nebyla konstantně vyřešena v rozhodovací praxi dovolacího soudu, a to, zda lze rozhodnout o odvolání účastníka, aniž by jej tento účastník podal. Povinná uvedla, že odvolací soud vydal rozhodnutí o neexistujícím odvolání, když si nesprávně stanovil, že odvolání povinné směřovalo proti usnesení Okresního soudu v Nymburce ze dne 29. června 2021, č. j. -427, ale povinná přitom podala odvolání proti usnesení Okresního soudu v Nymburce ze dne 13. července 2021, č. j. -431, čímž došlo k porušení dispozičního oprávnění účastníka řízení určit si, proti kterému soudnímu rozhodnutí směřuje své opravné prostředky. Povinná navrhla, aby Nejvyšší soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení a rovněž navrhla odklad právní moci a vykonatelnosti napadeného usnesení.

Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle , , ve znění účinném od 30. září 2017 (srov. část první čl. II bod 2 ), a dospěl k závěru, že dovolání není přípustné.

V projednávané věci podala dovolatelka dovolání proti usnesení, kterým bylo rozhodnuto o jejím návrhu na osvobození od soudního poplatku a žádosti o ustanovení zástupce. Dovolání v těchto případech není podle ustanovení a j) přípustné, dovolací soud proto dovolání povinné podle odmítl.

Dovolatelka v dovolání navrhuje odklad právní moci a vykonatelnosti dovoláním napadaného usnesení odvolacího soudu. Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 23. srpna 2017, sp. zn. , dospěl k závěru, že lze akceptovat takový postup, kdy o návrhu na odklad vykonatelnosti Nejvyšší soud rozhodne spolu s dovoláním, aniž by se zabýval důvody, pro které je jeho vydání navrhováno, a to za předpokladu, že se tak stane ve lhůtě přiměřené pro samotné rozhodnutí o návrhu na odklad vykonatelnosti rozhodnutí. Vzhledem k tomu, že dovolací soud o dovolání povinné rozhodl bez odkladu (tedy v Ústavním soudem zdůrazněné přiměřené lhůtě), nezabýval se návrhem povinné na odklad právní moci a vykonatelnosti dovoláním napadeného usnesení odvolacího soudu. Výrok o návrhu na odklad právní moci je totiž ve vztahu k výroku, jímž se dovolací řízení končí zamítnutím, respektive odmítnutím dovolání, výrokem akcesorickým (srov. s usnesením Nejvyššího soudu ze dne 3. října 2017, sp. zn. ).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se v tomto případě nezdůvodňuje ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 1. 8. 2022

JUDr. Zbyněk Poledna předseda senátu