Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 Nd 172/2022

23 Nd 172/2022-50

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., a soudců JUDr. Pavla Horáka, Ph.D., a JUDr. Pavla Tůmy, Ph.D., ve věci žalobkyně ČSOB Stavební spořitelny, a.s., se sídlem v Praze 5, Radlice, Radlická 333/150, identifikační číslo osoby 49241397, zastoupené Mgr. Peterem Olejárem, advokátem se sídlem v Brně, Vinohrady 794/45, proti žalovanému P. M., narozenému XY, bytem v XY, zastoupenému JUDr. Františkem Pospíšilem, advokátem se sídlem v Brně, Černíkova 2986/14, o zaplacení částky 460 461,26 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Praha-východ pod sp. zn. , o přikázání věci z důvodu vhodnosti dle , takto:

Odůvodnění:

Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu Praha-východ domáhá na žalovaném zaplacení částky 460 461,26 Kč s příslušenstvím jako pohledávky ze smlouvy o úvěru.

Podáním ze dne 19. 10. 2021 žalovaný navrhl přikázat věc podle , , dále jen „ “, Městskému soudu v Brně. Svůj návrh odůvodnil tím, že sídla advokátů obou stran se nacházejí v obvodu Městského soudu v Brně. Přikázání věci tomuto soudu by tak zamezilo navyšování nákladů soudního řízení o cestovné těchto právních zástupců.

Žalobkyně v podání ze dne 12. 1. 2022 vyslovila nesouhlas s postoupením věci Městskému soudu v Brně.

Podle ustanovení může být věc přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. Podle ustanovení o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána; účastníci mají právo se vyjádřit, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by měla být přikázána.

Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu ustanovení představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší nebo zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než místně příslušným soudem. Současně je třeba přihlížet k tomu, že místní příslušnost soudu, který má podle zákona věc projednat, je základní zásadou, a že případné přikázání věci jinému soudu představuje výjimku z této zásady, kterou je nutno – právě proto, že jde o výjimku – vykládat restriktivně (srov. nález Ústavního soudu ze dne 15. 11. 2001, sp. zn. ).

K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by mělo docházet pouze ze závažných důvodů, které dostatečně opodstatňují průlom do zásady zakotvené v d, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací totiž nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil zásadně nepříznivě (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2012, sp. zn. , či ze dne 26. 4. 2016, sp. zn. ).

Skutečnost, že zástupci účastníků řízení nemají v současnosti v obvodu místně příslušného soudu sídlo, nemůže být sama o sobě důvodem k přikázání věci jinému než místně příslušnému soudu. Obecně totiž platí, že situace, že některý z účastníků či jeho zástupce nemá sídlo v obvodu věcně a místně příslušného soudu, že musí překonat mezi svým sídlem a sídlem tohoto soudu větší vzdálenost či že je cesta k příslušnému soudu pro ně spojena s různými zdravotními, finančními a jinými problémy, jsou spíše běžné a nemohou samy o sobě přesvědčivě odůvodnit přikázání věci jinému soudu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2013, sp. zn. ).

Vzhledem k výše uvedenému nelze uzavřít, že by ve věci byly dány takové skutečnosti, pro které by za účelem dosažení hospodárnějšího, rychlejšího, spolehlivějšího a důkladnějšího projednání věci mohlo být zasaženo do výše uvedeného ústavního principu.

Nejvyšší soud proto návrhu žalovaného na přikázání věci Městskému soudu v Brně dle nevyhověl.

P o u č e n í: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 26. 7. 2022

JUDr. Bohumil Dvořák, Ph.D. předseda senátu