Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 Tcu 102/2022

11 Tcu 102/2022-39

USNESENÍ

se na odsouzení

občana České republiky

R. Z.

, narozeného XY, rozsudkem Zemského soudu v Korneuburgu, Rakouská republika, ze dne 8. 6. 2020, sp. zn. g, jímž byl uznán vinným přečinem těžké profesionálně provedené krádeže za účelem výdělku spáchané částečně vloupáním (bod I. rozsudku), přečinem poškození věci (bod II. rozsudku), přečinem fyzického napadení úřední osoby (bod III. rozsudku), přečinem odcizení bezhotovostních platebních prostředků (bod IV. rozsudku) a přečinem zatajení listin (bod V. rozsudku), a tomu odpovídající část nepodmíněného trestu odnětí svobody v trvání 1 (jednoho) roku a 10 (deseti) měsíců,

hledí jako na odsouzení soudem České republiky

.

II.

Zamítá se

návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky podle , o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, ohledně odsouzení občana České republiky

R. Z.

, narozeného XY, rozsudkem Zemského soudu v Korneuburgu, Rakouská republika, ze dne 8. 6. 2020, sp. zn. g, a to pro přečin poškození věci (bod VI. rozsudku), a jemu odpovídající část nepodmíněného trestu odnětí svobody v trvání 2 (dvou) měsíců.

III.

Podle , o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se

na odsouzení

občana České republiky

R. Z.

, narozeného XY, rozsudkem Zemského soudu v Korneuburgu, Rakouská republika, ze dne 9. 9. 2020, sp. zn. 603 Hv 10/20s,

hledí jako na odsouzení soudem České republiky

.

O d ů v o d n ě n í :

1. Rozsudkem Zemského soudu v Korneuburgu, Rakouská republika (dále jen „první cizozemský soud“), ze dne 8. 6. 2020, sp. zn. g, který nabyl právní moci 26. 11. 2020, byl R. Z. (dále jen „odsouzený“) uznán vinným ze spáchání přečinu těžké profesionálně provedené krádeže za účelem výdělku spáchané částečně vloupáním (bod I.), přečinu poškození věci (bod II.), přečinu poškození věci (bod VI.), přečinu fyzického napadení úřední osoby (bod III.), přečinu odcizení bezhotovostních platebních prostředků (bod IV.) a přečinu zatajení listin (bod V.). Za uvedené přečiny byl prvním cizozemským soudem odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 2 (dvou) roků.

2. Podle skutkových zjištění prvního cizozemského soudu se odsouzený uvedených trestných činů dopustil tím, že:

I.) profesionálním způsobem za účelem výdělku odcizil dále uvedeným osobám cizí movité věci v celkové hodnotě přesahující částku 5 000 EUR s úmyslem se jejich přivlastněním neoprávněně obohatit, a sice:

1.) vloupáním dne 12. 2. 2020 ve XY jeden nábytkový trezor v hodnotě přibližně 100,00 EUR peněžní hotovost ve výši 3,00 EUR, jednu digitální kameru (digitální fotoaparát) značky Canon, osm lahví na lihoviny v hodnotě přibližně 360,00 EUR, šest balení Wetex, osm kusů utěrek na nádobí, jednu autolékárničku a různé složky v hodnotě 174,00 EUR, celkem proto 637,00 EUR osobám oprávněným k disponování ze SPÖ Okresní organizace K., a to tak, že vypáčil okno kanceláře a odcizil uvedené předměty tak, že vytrhl nábytkový trezor z ukotvení a odvezl ho z místa činu;

2.) dne 16. 1. 2020 ve XY náprsní tašku včetně peněžní hotovosti ve výši

70,00 EUR poškozenému I. M.;

3.) dne 16. 1. 2020 ve XY nákladní automobil Nissan Navara, registrační značky XY, v hodnotě 20 797,00 EUR, osobám oprávněným k disponování ze společnosti R. E., a to tak, že nastoupil do vozidla odstaveného s běžícím motorem a odjel s ním pryč;

II.) dne 12. 2. 2020 ve XY poškodil cizí věci vytržením a vyhozením víka WC z vězeňské cely policejní inspekce S. směrem k službu konající příslušnici policie (skupinová inspektorka) D. G., čímž se víko WC rozbilo;

III.) dne 12. 2. 2020 ve XY jednáním uvedeným v bodě II.) fyzicky napadl úředníka během úředního jednání;

IV.) dne 16. 1. 2020 si ve XY obstaral cizí bezhotovostní platební prostředky, a to bankovní karty společností Bank Austria, IBAN XY, ErsteBank IBAN XY, jakož i Post Bank, IBAN XY, poškozeného I. M. tím, že těchto se zmocnil v souvislosti s krádeží náprsní tašky tohoto poškozeného, s úmyslem, že se jejich použitím v právním styku neoprávněně obohatí;

V.) dne 16. 1. 2020 ve XY zatajil různé členské karty, jeden bulharský osobní průkaz č. XY, jeden bulharský řidičský průkaz č. XY, jakož i jednu E-Card, tedy y, se kterými nesměl nakládat, s úmyslem zabránit, aby tyto byly používány v právním styku k prokázání nějakého práva, nějakého prvního vztahu nebo nějaké skutečnosti;

VI.) dne 16. 1. 2020 ve XY poškodil různé prodávané předměty osob oprávněných k disponování ze společnosti Lidl, a to tak, že je hodil na zem.

3. Dále byl odsouzený rozsudkem Zemského soudu v Korneuburgu, Rakouská republika (dále jen „druhý cizozemský soud“), ze dne 9. 9. 2020, sp. zn. 603 Hv 10/20s, který nabyl právní moci téhož dne, uznán vinným ze spáchání zločinu žhářství, zločinu těžkého ublížení na těle a zločinu nactiutrhání. Za uvedené zločiny byl odsouzenému uložen nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání 4 (čtyř) roků.

4. Podle skutkových zjištění druhého cizozemského soudu se odsouzený dopustil shora uvedených zločinů tak, že:

dne 22. 5. 2020 v XY

I.) ve vězeňské cele XY vězeňského zařízení K. zapálil celu zažehnutím ložních přikrývek, prostěradel a částí oblečení pomocí zapalovače, a takto se pokusil způsobit ničivý požár cizí věci bez souhlasu vlastníka;

II.) jednáním uvedeným v bodě I.) ublížil T. H. na těle, a tím, i když pouze z nedbalosti, mu přivodil těžké ublížení na těle nebo ublížení na zdraví, a to tak, že tento utrpěl kvůli vzniklým kouřovým plynům otok dýchacích cest, byl intubován lékařem záchranné služby a přemístěn na intenzivní jednotku AKH Wien (Všeobecná nemocnice ve Vídni).

III.) dne 9. 9. 2020 v XY svou výpovědí před soudcem Dr. Hoheneckerem, že prý dne 22. 5. 2020 zapálil svou celu ve vězeňském zařízení K. společně s T. H., že prý toto udělali oba, a tím se pokusili způsobit ničivý požár nějaké cizí věci, vědomě křivě obvinil T. H. ze zločinu žhářství podle a rakouského , který musí být stíhán z úřední moci, a za který hrozí trest odnětí svobody v trvání více než jednoho roku.

5. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle , o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “).

6. Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou částečně splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona.

7. Především je třeba uvést, že podle § 4a odst. 3 zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.

8. Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že R. Z. je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemskými soudy.

9. Pokud jde o druhou formální podmínku postupu podle § 4a odst. 3 zákona, tedy podmínku oboustranné trestnosti činu, zásadně platí, že jestliže je předmětem odsuzujícího cizozemského rozsudku více skutků, posuzuje se podmínka oboustranné trestnosti samostatně ve vztahu ke každému z těchto více skutků (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 3. 2000, sp. zn. , uveřejněné pod č. 51/2000-I. Sb. rozh. tr.). Dále platí, že je-li předmětem odsuzujícího rozsudku více skutků, ale některý z nich není trestným činem podle trestního zákona České republiky, hledí se jako na odsouzení soudem České republiky v takovém případě jen na část odsouzení, která se týká skutku (skutků), u něhož je podmínka oboustranné trestnosti splněna.

10. Odpovídající část trestu, která se týká skutku, u kterého je podmínka oboustranné trestnosti splněna, určí Nejvyšší soud v rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona s přihlédnutím k závažnosti skutku, ohledně kterého tyto podmínky splněny nejsou. Určení přiměřeného trestu, ohledně něhož se na základě rozhodnutí Nejvyššího soudu hledí na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie jako na odsouzení soudem České republiky, je však nezbytné i s ohledem na právní účinky rozhodnutí Nejvyššího soudu učiněného podle § 4a odst. 3 zákona (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 3. 2000, sp. zn. , uveřejněné pod č. 51/2000-II. Sb. rozh. tr.). Návrh Ministerstva spravedlnosti na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona ohledně skutku, který není trestným činem podle právního řádu České republiky (u něhož není splněna podmínka oboustranné trestnosti činu), Nejvyšší soud zamítne.

11. Nejvyšší soud při posuzování dané trestní věci dospěl k závěru, že podmínka oboustranné trestnosti činu není splněna v případě rozsudku prvního cizozemského soudu u jednání uvedeného pod bodem VI., které bylo právně posouzeno jako přečin poškození věci podle rakouského [srov. zejména ve spojení s tr. zákoníku], a proto návrh Ministerstva spravedlnosti podle zákona ve vztahu k uvedenému skutku a jemu odpovídající části trestu zamítl.

12. Jde-li o zbývající jednání, která jsou uvedena v rozsudku prvního cizozemského soudu, má Nejvyšší soud za to, že v těchto případech byla podmínka oboustranné trestnosti naplněna, neboť tyto vykazují znaky trestných činů i podle příslušných právních předpisů České republiky [jmenovitě trestného činu krádeže podle (bod I.), trestného činu neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle tr. zákoníku (bod IV.) a trestného činu násilí proti úřední osobě podle tr. zákoníku (bod II. a III.)].

13. Konkrétně platí, že jednání popsané pod bodem I. 1. až 3., IV. a V. rozsudku prvního cizozemského soudu vykazuje přinejmenším znaky pokračujícího přečinu krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a), b), odst. 2, odst. 3 tr. zákoníku [srov. bod 21) opisu z evidence Rejstříku trestů odsouzeného], ve spojení s § 116 tr. zákoníku, a přečinu neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle tr. zákoníku. Pro úplnost Nejvyšší soud poznamenává, že absence oboustranné trestnosti ve vztahu k přečinu zatajení listin podle rakouského není na překážku zaznamenání daného odsouzení ve smyslu zákona, neboť uvedené jednání tvoří jeden skutek. Jednání uvedené pod body II. a III. rozsudku prvního cizozemského soudu, které podle Nejvyššího soudu tvoří též jeden skutek, pak naplňuje nejméně znaky přečinu násilí proti úřední osobě podle tr. zákoníku.

Formální podmínky

podle § 4a odst. 3 zákona jsou tedy splněny.

14. Také v případě jednání uvedeného pod body I. až III. rozsudku druhého cizozemského soudu jsou podle Nejvyššího soudu splněny podmínky oboustranné trestnosti, neboť tato jednání vykazují znaky trestných činů i podle příslušných právních předpisů České republiky (přinejmenším přečinu ublížení na zdraví podle § 146 odst. 1 tr. zákoníku a přečinu křivého obvinění podle § 345 odst. 1 tr. zákoníku).

Formální podmínky

ustanovení § 4a odst. 3 zákona jsou proto splněny i v tomto případě.

15. V posuzované věci jsou zároveň dány i

podmínky materiální povahy

, a to ve vztahu k oběma cizozemským rozsudkům. Odsouzený se totiž v obou případech dopustil plularitní trestné činnosti, která je obecně více společensky škodlivá. Jde-li o druh uložených trestů, ze spisového materiálu Nejvyšší soud zjistil, že odsouzenému byly oběma cizozemskými rozsudky uloženy citelné nepodmíněné tresty odnětí svobody (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 8. 2010, sp. zn. , ze dne 23. 4. 2013, sp. zn. , či ze dne 18. 7. 2018, sp. zn. ).

16. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti vyhověl toliko částečně, tj. pouze v rozsahu stanoveném ve výrocích tohoto usnesení, a to ve vztahu k prvnímu cizozemskému rozhodnutí. S ohledem na tuto skutečnost Nejvyšší soud rozhodl tak, že v případě části odsouzení prvním cizozemským soudem, ohledně něhož se na odsouzeného hledí jako na odsouzení soudem České republiky, činí část uloženého trestu odnětí svobody 1 (jeden) rok a 10 (deset) měsíců. Nejvyšší soud tedy odsouzenému snížil nepodmíněný trest odnětí svobody uložený prvním cizozemským soudem, a to s přihlédnutím k povaze a vzájemnému poměru všech dotčených skutků.

Poučení:

Proti tomuto usnesení

není

opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 20. 7. 2022JUDr. Petr Škvain, Ph.D.předseda senátu